Damages
Damages - V ohrození života
Damages
Damages
Damages
Série(5) / Epizody(59)
Obsahy(2)
Slávna newyorská advokátka Patty Hewesová nepatrí len do právnickej špičky, ale súčasne je to tvrdá a neľútostná žena, ktorá chce vyhrávať, nech to stojí čokoľvek. A najmä - nebojí sa ničoho. Ani postaviť sa proti jednému z najbohatších mužov USA, skorumpovanému manažérovi Arthurovi Frobisherovi a jeho právnikovi. Po boku Patty pevne stojí jej asistentka a chránenkyňa, inteligentná a ambiciózna Ellen Parsonová. Americký seriál (2007). (oficiální text distributora)
(více)Recenze (49)
Ten koncept jediného súdneho prípadu roztiahnutého na celu sériu (cca 12 hodín) mi z počiatku prišiel ako dosť hardcore, no obavy z nejakých nezáživných papierovačiek, zbytočne nahustených právnických termínov, či strácania sa v košatom príbehu sa nekonali a vďaka zaujímavému spôsobu rozprávania zvedavosť človeka proste núti zapnúť ďalší diel...a Glenn Close to v postave Patty nehorázne pristane...za prvú sériu 9/10...druhá séria 8/10 .... tretia 10/10 ()
Ally McBealová před lety započala mánii právnických seriálů. Zároveň nastavila trend, kterým se takové seriály ubírají. Víceméně každý větší právnický seriál, který přišel po ní (Boston Legal, The Practice, Judging Amy) se zaměřoval více či méně vtipně na osobní životy právníků (soudců) a jejich případů, které obvykle nějak korespondovaly s jejich vlastními problémy. Damages s takovými seriály nemá společného nic než výchozí téma. Právo. Přistupuje k němu z jiného úhlu pohledu. Ally a jí podobní dokazovali, že vtipy o právnících bez duší a srdcí jsou skutečně jen vtipy, Damages z nich prakticky dělá realitu. Ukazuje právníky pohlcené pocitem moci, pro které vítězství znamená všechno. V jejich středu stojí Patty Hewes, za všech okolností královna šachovnice, brilantní a nelítostná, neustále balancující na ostří nože, víc než často sahající po morálně diskutabilních prostředcích. Pro vítězství obětuje všechno, včetně osobního života a rodiny. Vítězství je to, oč tu běží. To je poselství, které se Patty pokouší vštípit své chráněnce. Tou je Ellen Parsons, inteligentní a neobyčejně schopná, především ale nevinná a nezkažená. Rozehraná partie mistra a učně je nepochybně hnacím motorem seriálu. Není to však seriál o normálním životě, je to thriller, ve kterém má každá série vlastní zápletku, a tak neustále probíhá hra kočky s myší, kde nikdy není jasné, kdo je kdo. Příčinou toho jsou jednak plnohodnotní protihráči Patty (brilantní Željko Ivanek, Marcia Gay Harden či Ted Danson), jednak taky způsob vyprávění. Každá řada Damages Vám úvodem odhalí závěr (kupříkladu ukáže, že byla nalezena mrtvola jedné z hlavních postav) a až posléze se k němu propracovává několika vzájemně provázanými liniemi. Proč a jak se tedy vždycky dozvídáme časem v příběhu plném falešných stop a klamů. Z toho důvodu vyžaduje sledování vždycky od prvního až do posledního dílu každé série, naštěstí se (snad vyjma čtvrté série, kde to tak docela nevyšlo) za sledování ve výsledku vždycky bohatě odmění. 85% ()
Konečně někdo vytvořil takový skvost, bohužel i chápu, proč může být nedoceněný - protože se diváci nesetkali s takovými lidmi, jaké seriál popisuje, tedy nejspíš se s nimi setkali, ale byli zmanipulováni a pravděpodobně si do konce života neuvědomí, že je někdo takhle zneužívá. A nejspíš skutečně ocenit tohle díllo můžou sami manipulátoři... A achjo, strašný překlad názvu, koukám, že i ve slovenštině to pohnojili. ()
Velmi chytrý seriál, kde jsou scénáristi vždycky o krok před vámi a vy jen sledujete, jak si s vámi zahrávají. Žádná z postav není černobílá a každý si hlídá své vlastní zájmy. 1. řada je naprostá dokonalost. Čím víc se dozvídáte, tím víc vám jednání postav vyráží dech. 2. řada má hvězdné obsazení, ale to přebilo slabší případ. Vztahy mezi postavami jsou ale pořád zajímavé. 3.řada ukazuje, že tvůrci mají narozdíl od jiných seriálů odvahu. První řadu to sice nepřebilo, ale ke konci už to k ní začalo mít blízko. ()
Galerie (572)
Zajímavosti (2)
- Názvy dílů jsou kromě pilotního vždycky někým vyřčené v průběhu daného dílu. (Tom Riddle)
- Seriál Damages byl ověnčen několika cenami, především vyčnívají cena Emmy a Zlatý globus pro Glenn Close za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli v televizním seriálu spadajícím do dramatické tvorby. (claudel)
Kují pikle, manipulují, intrikují, hrají psychologické šachy s každým a v každé situaci, etika je jim cizí, jsou ochotni zajít daleko za hranice „myslitelného“... Chladně vypočítavý bezcitný svět korporátních právníků, jak ho ukázal Michael Clayton v seriálu, ke kterému je dobré přistupovat jako k jednomu filmu stojícím na psychologii, vývoji a konání postav a nikoli jako třináctidílnému krimi-právnickému seriálu klasického střihu, kde každá epizoda obstojí sama o sobě. Co série to jeden případ, je to o mravenčí neviditelné mnohaměsíční práci v pozadí, o sednoucí krimi složce a především o perfektně prokreslených charakterech na obou stranách barikády. Již pěkných pár let je v módě nečernobílé vykreslení postav i jejich konání, ale zatím nikdo nezašel takhle daleko, aniž by to přitom ani na moment nepustil ze zřetele punc uvěřitelnosti, díky kterému není problém si říct „ to nejsou postavy, ale lidi z masa a kostí“. A není to jen o ústředním duu, což jsou; jen tak mimochodem; nejlepší i nejsilnější ženské party (nejen) v rámci TV tvorby. Výše zmíněné platí především o první sérii (5/5). Druhá řada (4/5) sama o sobě špatná rovněž není, ale tvůrci nenašli odvahu opustit původní koncept (dvě časové linie, které se k sobě díl od dílu přibližují, až se v závěru protnou) a přijít s něčím novým. Minule to sedlo a mělo to smysl, tady je to navíc. Samotný případ je sice „papírově“ zajímavější, ale není tak do detailů promyšlen a rozehrán jako ten minulý, navíc se to ani tolik nevěnuje protistraně jako spíše „thrilleroidním“ podzápletkám, které do toho ne vždy sednou. Párkrát to zašustí papírem, ale většinou to funguje jak má a je to znovu výtečné, ne že ne. Opětovně především díky postavám a jejich psychologii. Ve třetí sérii (4/5) si tvůrci (konečně) uvědomili, že nemá smysl pokoušet se vyrovnat první řadě „jejími zbraněmi“ a pojali to celé trochu jinak, respektive stejně, ale jiným způsobem. Od "thrillerovitosti" druhé řady upustili zcela a navrátili se zpět ke konkrétnímu případu a jeho peripetiím. I přes změny však stále hraje prim psychologie, intrikaření a právo (na prachy), bez toho by to nešlo. To co jinak skvostné řadě podráží nohy je závěr, který je nevyhrocený, děje se v něm příliš a celé rozuzlení je tak uspěchané až je zcela nedostačující; navíc to zůstane podivně neuzavřené. Čtvrtá série (2/5) změnila televizní stáj a přešla pod křídla malé stanice, která upravila formát na deset epizod, ale zase o cca deset minut delších. Zároveň do toho nalila viditelně méně prostředků, což u seriálu stojícího na postavách a dialozích nemusí nutně vadit, ale přeci jen vzhledem k tomu, že tvůrci Damages se exteriérů a filmových postupů nikdy nebáli, tak ten zdejší studeně vylidněný interiérový "home video look" vyloženě zamrzí. Hlavní téma je dobře zvolené i aktuální, ale bohužel naprosto zabité (ostatně jako celá řada) utahaným začátkem, kdy se v prvních epizodách neděje vůbec nic; a když ano, tak nudně a předvídatelně. Ty tam je napětí, intriky, emoce či drobnokresba práce v zákulisí velkých kauz. Tady je jen prázdné tlachání bez výsledku; snad jen hlavní trio se aspoň trochu snaží s tím něco udělat, ale moc se mu to nedaří. Pravda, ke konci se to (o něco) zlepší a náznaky starých dobrých Damages tam jsou, ale právě náznaky je to jediné k čemu se tato řada kdy vybičuje. Zatímco minulé řady nutily k sledování na jeden zátah, tak s touhle je to boj plný přemáhání se k puštění dalšího dílu. () (méně) (více)