Patty Hewes - nebezpečná advokátka (TV seriál)
-
Damages
-
Damages - V ohrození života
Drama / Krimi / Mysteriózní / Thriller
USA, 2007 - 2012, 47 h 13 min (Minutáž: 59x45 min)
Drama / Krimi / Mysteriózní / Thriller
USA, 2007 - 2012, 47 h 13 min (Minutáž: 59x45 min)
honajz
Tak nevím, není to marné, herecky určitě nadprůměrné, má to určitou atmosféru, ale ten příběh mě nějak nezaujal, přijde mi to jako standardní žánrová klišé, kdo nakoukal víc thrillerů, asi se pro něho až tak moc překvapení v tomhle seriálu (1. sezona) nekoná. Navíc Glenn Close mi naopak přišla stále víc nepříjemnější ve své postavě.(10.3.2009)
Ant
Velmi chytrý seriál, kde jsou scénáristi vždycky o krok před vámi a vy jen sledujete, jak si s vámi zahrávají. Žádná z postav není černobílá a každý si hlídá své vlastní zájmy. 1. řada je naprostá dokonalost. Čím víc se dozvídáte, tím víc vám jednání postav vyráží dech. 2. řada má hvězdné obsazení, ale to přebilo slabší případ. Vztahy mezi postavami jsou ale pořád zajímavé. 3.řada ukazuje, že tvůrci mají narozdíl od jiných seriálů odvahu. První řadu to sice nepřebilo, ale ke konci už to k ní začalo mít blízko.(28.7.2010)
claudel
Konečně pořádný seriál z právnického prostředí!!! Jsem naprosto unešen důmyslným scénařem a špičkovými hereckými výkony - Glenn Close jako advokátka Patty Hewes je naprosto přesvědčivá, Rose Byrne jako Ellen Parsons pro mě představuje jednu z nejsympatičtějších seriálových postav vůbec a dva ostřílení seriáloví herci - sympatický otec Marissy z O.C. Tate Donovan a protihráč Jacka Bauera z první série 24 hodin, Zejlko Ivanek skvěle hlavní ženské duo doplňují. Právě postavu Raye Fiska v podání Ivaneka považuji snad za nejtragičtější z celého seriálu. Další velký klad spočívá v realistickém vylíčení postav - žádná z nich není prezentována jako vyloženě kladná nebo vyloženě záporná. I andělská Ellen má své stinné stránky, stejně jako "zlý" Arthur Frobisher se umí zachovat velkoryse či lidsky. Tím, že se seriál odehrává v dvou a více časových rovinách, vyžaduje od diváka zbystřenou pozornost a nesmí mu utéci žádný díl. Velmi se mi také líbí úvodní znělka a hudba, která ji podbarvuje. Nenapadá mě nic, co bych tomuto seriálu mohl vytknout, takže závěrem - už ať je tu druhá série!(10.10.2008)
DaViD´82
Kují pikle, manipulují, intrikují, hrají psychologické šachy s každým a v každé situaci, etika je jim cizí, jsou ochotni zajít daleko za hranice „myslitelného“... Chladně vypočítavý bezcitný svět korporátních právníků, jak ho ukázal Michael Clayton v seriálu, ke kterému je dobré přistupovat jako k jednomu filmu stojícím na psychologii, vývoji a konání postav a nikoli jako třináctidílnému krimi-právnickému seriálu klasického střihu, kde každá epizoda obstojí sama o sobě. Co série to jeden případ, je to o mravenčí neviditelné mnohaměsíční práci v pozadí, o sednoucí krimi složce a především o perfektně prokreslených charakterech na obou stranách barikády. Již pěkných pár let je v módě nečernobílé vykreslení postav i jejich konání, ale zatím nikdo nezašel takhle daleko, aniž by to přitom ani na moment nepustil ze zřetele punc uvěřitelnosti, díky kterému není problém si říct „ to nejsou postavy, ale lidi z masa a kostí“. A není to jen o ústředním duu, což jsou; jen tak mimochodem; nejlepší i nejsilnější ženské party (nejen) v rámci TV tvorby. Výše zmíněné platí především o první sérii (5/5). Druhá řada (4/5) sama o sobě špatná rovněž není, ale tvůrci nenašli odvahu opustit původní koncept (dvě časové linie, které se k sobě díl od dílu přibližují, až se v závěru protnou) a přijít s něčím novým. Minule to sedlo a mělo to smysl, tady je to navíc. Samotný případ je sice „papírově“ zajímavější, ale není tak do detailů promyšlen a rozehrán jako ten minulý, navíc se to ani tolik nevěnuje protistraně jako spíše „thrilleroidním“ podzápletkám, které do toho ne vždy sednou. Párkrát to zašustí papírem, ale většinou to funguje jak má a je to znovu výtečné, ne že ne. Opětovně především díky postavám a jejich psychologii. Ve třetí sérii (4/5) si tvůrci (konečně) uvědomili, že nemá smysl pokoušet se vyrovnat první řadě „jejími zbraněmi“ a pojali to celé trochu jinak, respektive stejně, ale jiným způsobem. Od "thrillerovitosti" druhé řady upustili zcela a navrátili se zpět ke konkrétnímu případu a jeho peripetiím. I přes změny však stále hraje prim psychologie, intrikaření a právo (na prachy), bez toho by to nešlo. To co jinak skvostné řadě podráží nohy je závěr, který je nevyhrocený, děje se v něm příliš a celé rozuzlení je tak uspěchané až je zcela nedostačující; navíc to zůstane podivně neuzavřené. Čtvrtá série (2/5) změnila televizní stáj a přešla pod křídla malé stanice, která upravila formát na deset epizod, ale zase o cca deset minut delších. Zároveň do toho nalila viditelně méně prostředků, což u seriálu stojícího na postavách a dialozích nemusí nutně vadit, ale přeci jen vzhledem k tomu, že tvůrci Damages se exteriérů a filmových postupů nikdy nebáli, tak ten zdejší studeně vylidněný interiérový "home video look" vyloženě zamrzí. Hlavní téma je dobře zvolené i aktuální, ale bohužel naprosto zabité (ostatně jako celá řada) utahaným začátkem, kdy se v prvních epizodách neděje vůbec nic; a když ano, tak nudně a předvídatelně. Ty tam je napětí, intriky, emoce či drobnokresba práce v zákulisí velkých kauz. Tady je jen prázdné tlachání bez výsledku; snad jen hlavní trio se aspoň trochu snaží s tím něco udělat, ale moc se mu to nedaří. Pravda, ke konci se to (o něco) zlepší a náznaky starých dobrých Damages tam jsou, ale právě náznaky je to jediné k čemu se tato řada kdy vybičuje. Zatímco minulé řady nutily k sledování na jeden zátah, tak s touhle je to boj plný přemáhání se k puštění dalšího dílu.(2.2.2011)
blackrain
Já pořád nevím, co si mám o Patty myslet. Je pro mě tak nějak neproniknutelná. Nedokážu se jí pořádně dostat pod kůži a to mě samozřejmě štve a nutí mě sledovat další pokračování. Určitě je vynikající právničkou. Každopádně, když chce být někdo vynikajícím právníkem, tak musí být ve svém oboru žralokem a Patty Hewes žralok je.(22.6.2010)