gwangi

Eugene Allen Hackman je nepopiratelně legendární herec, který zanechal nesmazatelnou stopu v zábavním průmyslu. Od svých raných začátků až po svou slavnou kariéru uchvátil publikum svým pozoruhodným talentem a všestranností. S četnými uznáními, včetně dvou Oscarů, znovu a znovu prokázal svou schopnost vnést hloubku a autentičnost do každé role, kterou ztvárňuje. Není jen skvělým hercem, ale také vášnivým malířem a spoluautorem tří románů. Má 3 potomky. Ale pojďme to vzít pěkně popořádku...

▼
Narodil se 30. ledna 1930 v San Bernardinu v Kalifornii, v USA. Hackmanova rodina se přestěhovala do Illinois, kde vyrůstal během Velké hospodářské krize. Jeho rodina měla kořeny předků v malém městě, asi 80 mil severozápadně od Indianapolis. Jeho dědeček, narozený v regionu v 70. letech 19. století, tam byl ve 30. a 40. letech 20. století novinářem. Jeho otec, Eugene Sr., byl novinovým tiskařem. Jeho matka, Lyda, byla Kanaďanka, narozená v Ontariu. Jeho rodiče utrpěli tragickou ztrátu pár měsíců před Geneovým narozením, když přišli o syna Josepha jen pár dní před chlapcovými prvními narozeninami. Když mu bylo 13 let, narodil se jeho bratr Richard. Jako malý chlapec zbožňoval hollywoodské hvězdy, jakými byly James Cagney a Errol Flynn. Zhruba od 10 let věděl, že chce být hercem. Ve věku 16 let, nedlouho poté, co jeho otec opustil rodinu, odešel ze střední školy a lhal o svém věku, aby se připojil k mariňákům – pravděpodobně jeho první herecké vystoupení .-)

▼
"Herectví bylo něco, co jsem chtěl dělat od svých 10 let". - Gene Hackman

▼
V roce 1947 trvalo jen pár měsíců, než se budoucí náctiletý herec dostal ze základního výcviku na Parris Island v Jižní Karolíně na služebnu v Číně. V Asii pracoval především jako radista. To se pro něho ukázalo jako skvělé místo a začal hrát jako diskjockey pro jednotku. Nakonec se stal DJem pro Armed Forces Radio v Pacifiku.

▼
Přestože se mu nová práce líbila, byl opakovaně degradován za to, že opustil služební místo. Během svého působení u námořní pěchoty se také dostal do problémů kvůli boji a byl třikrát degradován z hodnosti desátníka za to, že bez povolení opustil svůj post.

▼
Později uvedl, že jeho raný život byl problematický. Matka přešla k pití a jeho neklidný otec opustil rodinu na několik let. Řekl, že od svých 12 let neměl nad sebou téměř žádný dohled nebo disciplínu. To podporovalo jeho celoživotní nedůvěru k autoritám, která se projevovala i konflikty během jeho vojenské služby.

▼
"Nebyl jsem dobrý mariňák". - Gene Hackman

▼
Korejskou válku "vynechal" kvůli zraněním při nehodě na motocyklu. Zlámal si obě nohy, což vedlo k mnoha operacím a po mnoho let se mu vraceli bolesti. Ve svých 20 letech už tak byl zpátky doma v Illinois, propuštěn jako invalidní veterán.

▼
Našel si práci v hudebním obchodě a využil GI Bill ke studiu žurnalistiky a televizní produkce na University of Illinois. Našel si cestu zpět do Kalifornie, a v roce 1957 to už byl 27letý ženatý muž navštěvující hereckou školu Pasadena Playhouse. Jeho nejlepším přítelem na škole byl další "outsider", zvláštně vypadající chlapík s velkým nosem jménem Dustin Hoffman. Hackman získal nejnižší skóre ve své herecké třídě, ale toto hodnocení odmítal přijmout.

▼
"Říkali, že nemá vůbec žádný talent". - Dustin Hoffman o Gene Hackmanovi

▼
Později se Hackman a Hoffman přestěhovali do New Yorku s dalším blízkým přítelem a hercem Robertem Duvallem. Gene pracoval v řadě zaměstnání - například jako stěhovák nábytku nebo prodavač bot. Když pracoval jako vrátný v New Yorku, narazil na důstojníka z dob, kdy byl u námořní pěchoty. Důstojník ho oslovil slovy "promiň zkurvysynu". Nenechal se tím ale zlomit a později nastoupil na School of Radio Technique v již zmíněném New Yorku.

▼
"Byla to spíše psychologická válka, protože jsem se nechtěl nechat těmi hajzly dostat na dno". - Gene Hackman o svých začátcích v kariéře

▼
Nakonec získal role na newyorské scéně v 60. letech a začínal s komediemi. V roce 1964 hrál na Broadwayi ve hře Any Wednesday. Byl to boj a trvalo mu roky, než našel pevnou půdu pod nohama. Po většinu zbytku 60. let hrál malé role v televizních seriálech. Až když přišla na řadu jeho první velká role staršího bratra Clydea Barrowa v roce 1967 do filmu Bonnie a Clyde, tak konečně započal ztělesňovat skutečnou filmovou hvězdu. Bylo mu 37 let. Tato role mu vynesla první nominaci na Oscara za nejlepšího herce ve vedlejší roli.

▼
V roce 1971 byl nominován na Oscara za nejlepší herecký výkon ve vedlejší roli za film Nikdy jsem nezpíval svému otci (1970) a následující rok byl taktéž nominován na Oscara, přičemž jednoho vyhrál, a to za nejlepšího herce ve filmu Francouzská spojka.

▼
Po své průlomové roli si zahrál ve filmu Rozhovor (1974) od Francise Forda Coppoly. Zahrál si generála Stanisława Sosabowského ve filmu Příliš vzdálený most (1977) a k životu přivedl Lexe Luthora ve filmu Superman (1978). Toho si o dva roky později zopakoval v Superman II. Mezi jeho další legendární role patří například ve filmech Hráči z Indiany (1986), Nesmiřitelní (1992) a Ptačí klec (1996).

▼
Nebudu zde vypisovat další z jeho filmů, nicméně zmíněný snímek Hráči z Indiany je dodnes považován za jedno z nejlepších sportovních dramat, jaké kdy bylo natočeno. Hackman hraje ve filmu Normana Daleho, rozzlobeného, stárnoucího středoškolského basketbalového trenéra, který má za sebou pestrou minulost a pokouší se o comeback.

▼
S natáčením filmů skončil v roce 2004 a odešel do důchodu. 7. července téhož roku v rozhovoru s Larrym Kingem uvedl, že nemá připravené žádné nové filmové projekty a věří, že jeho herecká kariéra je u konce. To potvrdil ještě o něco později v roce 2008 při propagaci svého třetího románu Escape From Andersonville.

▼
Gene předvedl svůj herecký záběr napříč různými žánry. Ať už zahrál hrdinného detektiva, nebo mazaného padoucha, podal silné a nezapomenutelné výkony. Jeho talent, všestrannost a obětavost mu vynesly řadu ocenění a místo mezi největšími herci všech dob. Jeho odkaz bude i nadále inspirovat a bavit diváky pro další generace. Od roku 2003 má svoji hvězdu na hollywoodském chodníku slávy.

▼
Po dobu své kariéry odmítl hrát i v několika filmech. Například mu byla nabídnuta role Hannibala Lectera v Mlčení jehňátek (1991). Odmítl si zahrát také například v Star Wars: Epizoda IV - Nová naděje (1977) nebo Apokalypsa (1979).

▼
Jeho schopnosti z dob diskjockeye mu poskytli dostatek dovedností i v oblasti dabingu a v roce 1998 daboval například do Mravenec Z a namluvil několik dokumentů.

▼
Hackman a jeho druhá manželka Betsy Arakawa (manželé od roku 1991) se přestěhovali do Santa Fe v Novém Mexiku, malebného a krásně uměleckého města, které již v minulosti dokázalo přilákat několik filmových hvězd hledajících "klid". Jeho jmění se odhaduje na 80 milionů $.

▼
Pokud bych měl zmínit některý ze svých + - oblíbených filmů z rané doby originálních videokazet u nás, tak snímek Petera Markleho (Youngblood) s názvem BAT 21 (u nás vydal Intersonic v roce 1992) jsem hodněkrát "sjížděl" ve svém videorekordéru. Film míval rád i můj otec a pochopitelně že musel mít doma "originálku". Z jeho úst jsem při sledování jen slyšel... "...hmmm, Hackman".

▼
Pojďme se na závěr podívat na videokazety vydané u nás:
▼
Bonnie a Clyde (1967) Warner Home Video
Zajati vesmírem (1969) Bonton
Lov aka Hon (1971) Warner Home Video
Francouzská spojka (1971) Bonton
Mladý Frankenstein (1974) Guild Home Video
Šťastná dáma (1975) Guild Home Video
Francouzská spojka II (1975) Bonton
700 mil v sedle (1975) Bonton - Zlaté hity
Příliš vzdálený most aka Vzdálený most (1977) Warner Home Video, Bonton
Princip domina aka Domino (1977) DAVAY
Pochoduj nebo zemři (1977) DAVAY
Sedm neohrožených (1983) H.C.E.
Pod palbou (1983) INTERAMA
Eureka (1983) Warner Home Video
Moc (1986) Guild Home Video
Hráči z Indiany (Lucernafilm Video, SPF (ÚPF?)
Bez východiska (1987) Bonton
Rozhodující úder (1988) 2x Golden Crown (velký a malý obal - každý jiný cover!)
Hořící Mississippi (1988) Bonton
Bat 21 (1988) Intersonic
Eskorta (1989) Bonton
Pohlednice z Hollywoodu (1990) Bonton
Parťák aka Parťáci (1990) Bonton
Nebezpečný útěk (1990) 2x Guild Home Video
Společná hra aka Vnitřní záležitosti (1991) Warner Home Video
Causa Wardových (1991) Guild Home Video
Nesmiřitelní (1992) 3x Warner Home Video
Geronimo (1993) Bonton
Firma (1993) H.C.E.
Wyatt Earp (1994) 3x Warner Home Video
Rychlejší než smrt (1995) 2x Bonton Home Video - počekovat u filmu katalog
Krvavý příliv (1995) H.C.E.
Chyťte ho! (1995) Warner Home Video
Smrtící léčba (1996) Intersonic
Ptačí klec (1996) Warner Home Video
Cela aka Cela smrti (1996) H.C.E.
Absolutní moc (1997) Intersonic
Soumrak (1998) H.C.E.
Nepřítel státu (1998) H.C.E., Warner Home Video
Mravenec Z (1998) Bonton / anim. - dabuje /
Podezření (2000) Bonton
Náhradníci (2000) Warner Home Video
Za nepřátelskou linií (2001) Bonton
Taková zvláštní rodinka (2001) Warner Home Video
Před svatbou ne! (2001) Magic Box
Poslední loupež (2001) Magic Box
Mexičan (2001) Bonton
Porota (2003) Bonton
Starosti starosty (2004) Bonton

▼
Nejsem si jistý snímkem Dobrodružství Poseidonu (1972 / ÚPF ?)

▼
Film Bez východiska u nás vydal jen pouze Bonton, nikoliv i Intersonic, jak je uvedeno u jednoho člena zde na ČSFD. Došlo k záměně se snímkem Bez východiska z roku 1995 .-)

▼
HB G. H. a (nejen) Luthorovi čest .-)

Herečka Sherilyn Ann Fenn se narodila 1. 2. 1965 v Detroitu, Michiganu v USA.

▼
Je italského, maďarského, irského a francouzského původu. Narodila se do muzikantské rodiny: matka Arlene Quatro, teta Suzi Quatro, dědeček Art Quatro a otec Leo Fenn.

▼
Studovala na West Bloomfield High School a Lee Strasberg Theatre and Film Institute.

▼
Svou kariéru započala řadou béčkových filmů, včetně The Wild Life (1984), skaterského snímku Thrashin' (1986), akčním sci-fi thrilleru pro teenagery o pomstě - Černý přízrak (1986) po boku Charlieho Sheena a Nicka Cassavetese, horrorovou komedií Škola zombií (1987) po boku Virginie Madsenové a fantasy horrorem Meridian inspirovaný Kráskou a zvířetem z dílny Charlese Banda. Hrála roli v kultovní teenagerské komedii Just One of the Guys (1985), ve které se snaží svést dospívající dívku, která byla převlečená za chlapce. Fenn hrála i po boku Johnnyho Deppa v krátkém studentském filmu Dummies (1985), který režírovala Laurie Franková pro Americký filmový institut. Sheryl a Johnny spolu chodili tři a půl roku a následně se zasnoubili. V roce 1987 se k němu připojila při první sérii a v osmé epizodě seriálu 21 Jump Street s názvem Blindsided. V roce 1988 se objevila po boku Davida Carradineho v akčním sci-fi Crime Zone.

▼
V roce 1990 pózovala pro prosincové číslo časopisu Playboy. V tu dobu už měla za sebou první sérii Lynchova seriálu Městečko Twin Peaks v roli Audrey Horne. Seriál běžel od roku 1990 do roku 1991 a její postava se u fanoušků stala jednou z nejoblíbenějších. Také krátce po natočení pilotního dílu jí David věnoval malou roli ve svém filmu Zběsilost v srdci.

▼
„Audrey je žena-dítě, která se obléká jako dívky z 50. let a ukazuje své tělo. Ale zároveň je to tatínkova holčička". - Sheryl Fenn o roli v seriálu Městečko Twin Peaks

▼
Po druhé sérii městečka se v následujících letech objevila v seriálech jako například Příběhy ze záhrobí, Přátelé, Krajní meze nebo Gilmorova děvčata.

▼
Z jejich dalších starších filmů vypíchnu například takové tituly jako Spojení dvou měsíců (1988), Hitman (1991), O myších a lidech (1992 / viděno v tu dobu v kině), Helena v krabici (1993) nebo Liz: Příběh Elizabeth Taylorové (1995) od režiséra Kevina Connora (From Beyond the Grave, At the Earth's Core, Lidé zapomenutí časem, Válečníci z Atlantidy).

▼
V říjnu 1990, při propagaci Twin Peaks, se Fenn dostala na obálku časopisu Rolling Stone. Časopis Us Magazine ji vybral mezi 10 nejkrásnějších žen světa a v roce 1991 ji časopis People vybral mezi 50 nejkrásnějších žen světa. Pózovala fotografovi Stevenu Meiselovi pro kampaň Dolce & Gabbana (podzim/zima 1991–1992), pro kterou ji fotil jako klasickou hollywoodskou femme fatale. V roce 1992 pořídil fotograf George Hurrell sérii fotografií Sherilyn Fenn, Sharon Stoneové, Juliana Sandse, Raquel Welchové, Erica Robertse a Seana Penna. V těchto portrétech obnovil svůj styl 30. let, kdy Sherilyn pózovala v dobových kostýmech, účesu a líčení.

▼
Odmítla roli pro snímek Twin Peaks: Fire Walk with Me, protože tehdy natáčela již zmíněný O myších a lidech.

▼
V roce 1994 se provdala za Toulouse Hollidaye a rozvedli se v roce 1997. Má dvě děti a od roku 2006 je ve vztahu s IT specialistou Dylanem Stewartem.

▼
Jejím největším idolem všech dob se stal Prince (1958-2016), se kterým údajně "randila" ještě před Johnnym Deppem.

▼
Je stále herecky aktivní. Naposledy jsme ji mohli vidět v seriálu Shining Vale (2022-2023) nebo ve thrilleru Losing Addison (2022), za který dostala na Oregonském filmovém festivalu dvě ocenění: Nejlepší herečka a cenu diváků. V roce 1991 byla taktéž nominována na nejlepší herečku ve vedlejší rolo v TV/seriálu za svoji roli v Městečku Twin Peaks.

▼
Pro ty, kterým nedělá angličtina problémy, doporučuji její starší osobní blog na: sherilynshines.blogspot.com, ve kterém naleznete její příspěvky z let 2009-2019. Mimo spousty jiných postů určitě zaujme i její popis toho, jak vnímala například svoji roli pro již zmíněné futuristické Crime Zone z roku 1988.

▼
Pojďme se na závěr podívat na videokazety vydané u nás:
▼
Černý přízrak (1986) Golden Crown
Thrashin' aka Nářez (1986) Video-Spoj
Spojení dvou měsíců (1988) H.C.E.
Vlastní krev (1989) Video-Spoj
Tulácké sny (1990) H.C.E.
Meridian (1990) H.C.E.
Peklo chtíče (1991) Fine Production
Hitman (1991) Intersonic
Ruby (1992) DAVAY
O myších a lidech (1992) Warner Home Video
Srdcová trojka (1993) Falcon Home Video
Helena v krabici (1993) M FILM
Fatální instinkt (1993) Warner Home Video
Vražedné důkazy (1996) H.C.E.
Kmotrův psychiatr (1997) H.C.E.
Smrtící zóna (1998) Bonton
Švindl (2002) Bonton
Život podle Lelanda aka Svět podle Lelanda (2003)
▼
Nejsem si jistý snímky Rošády lásky (1997) a Poslední bojovník aka Sám proti snům (2003).

Olivia d'Abo se narodila 22. ledna 1969 v Londýně v Anglii modelce a herečce Maggie London (Maroc 7, 2001: Vesmírná oddysea) a zpěvákovi a skladateli Michaelu David d'Abo (rocková skupina Manfred Mann). Má staršího bratra Bena, mladšího nevlastního bratra Bruna a mladší nevlastní sourozence – dvojčata Ellu a Louise.
 
▼
Olivia strávila osm let v Londýně a navštěvovala francouzskou školu. Její otec Michael vzpomíná: „Ve 3 letech skládala písničky. Pamatuji si, jak jezdila v autě a vymýšlela písničky o kočkách". Ale dokud rodina v roce 1976 neodešla z Anglie do umělecké kolonie Taos v Novém Mexiku, všechny její písně byly ve francouzštině. Olivia vzpomíná: „Chodila jsem do francouzské školy a byl to víceméně můj první jazyk. Než jsem přišla do této země, neuměla jsem číst a psát anglicky". V umělecké kolonii se začala věnovat divadelní hudbě a tanci. Ve 13 letech se přestěhovala do Los Angeles a v tu dobu zde také natočila i svojí první reklamu pro McDonald's.
 
▼
Koupila dům se svou sestřenicí, herečkou Maryam d'Abo, kterou můžeme například znát ze sci-fi horroru X-Tro (1982), který na rozdíl od druhého (FEX) a třetího dílu (XEMEX) u nás na videokazetách nikdy nevyšel. Nevyšlo s ní u nás ani sci-fi z roku 1988 s názvem Honba za xenomorfem. Opět škoda. Koupě domu byla uvážlivá investice, a Olivia ji provedla ve věku 19 let, aby se vyhnula „každému měsíci vyhazování mých peněz do záchodu“.
 
▼
Když jí v roce 1987 přinesl agent první scénář k seriálu Báječná léta (1988–1993), věděla, že je to něco výjimečného. Aby získala roli Karen Arnoldové, strávila týdny zkoumáním 60. let. Přibližně ve stejnou dobu, kdy začala čtvrtá sezóna tohoto seriálu, odešla Olivia na vysokou školu. Poté později a krátce studovala v London Royal Ballet Theatre. Účastnila se také hereckých workshopů Roberta Redforda na Sundance Institute.
 
▼
V celovečerním filmu debutovala rolí princezny Jehnny v Conan the Destroyer (1984) s Arnoldem Schwarzeneggerem v hlavní roli. Ještě toho roku si zahrála rolnickou dívku v romantickém dramatu s Bo Derek - Bolero. Svojí první hlavní roli měla v kanadském sportovním dramatu Let (1986), kde hrála gymnastku na střední škole. Ve stejném roce ještě dostala vedlejší roli v akčním thrilleru Bullies. Později následovali například snímky: Daleko za hvězdami (1989), Půlnoční dítě (1992), Waynův svět 2 (1993), Kopanec a křik (1995), nadabovala Sonyu Blade do animovaného seriálu Mortal Kombat: Defenders of the Realm (1995-1996), ale i jiné postavy (Batman Beyond: The Movie, Animatrix, Liga spravedlivých: Zánik).
 
▼
Její singl Broken byl použit ve filmu Loving Annabelle z roku 2006 a s italskou zpěvačkou Laurou Pausini napsala píseň Love Comes from the Inside. Své studiové debutové album Not TV vydala v létě 2008.
 
▼
Na začátku 90. let se zasnoubila s hudebníkem Julianem Lennonem, synem Johna z Beatles. Pár nakonec ukončil zasnoubení v roce 1992. O tři roky později měla syna jménem Oliver. Dále chodila s hercem Thomasem Janem, kterého opravdu "dost můžu" v seriálu Expanze, kde bravurně ztvárnil roli Joea Millera, ale také například v The Mist. Olivia se s Thomasem zasnoubila v roce 1998. V roce 2001 se rozešli. V roce 2002 se provdala za jejího prvního manžela, hudebníka, skladatele a hudebního producenta Patricka Leonarda. O deset let později se rozvedli a v dalším vztahu byla s profesionálním skateboardistou Jamesem Quakenbushem (od roku 2019 do roku 2022).
 
▼
Pojďme se podívat na videokazety vydané u nás:
 
Conan ničitel (1984) ÚPF, SPF, 2x Lucernafilm Video/DAVAY
Let (1986) Intersonic
Autoškola aka Dopravní akademie (1988) Video-Spoj
Daleko za hvězdami aka Tam, kde končí hvězdy (1989) Intersonic
Dítě půlnoci aka Půlnoční dítě (1992) Falcon Home Video
Zabiják (1993) Warner Home Video
Waynův svět 2 (1993) H.C.E.
Totální okno (1994) Warner Home Video
Hamouni (1994) H.C.E.
Mortal Kombat: The Animated Series (1995) Intersonic
Zelenáči (1995) H.C.E.
Kopanec a křik (1995) Q FILM
Bláznivý týden (1997) H.C.E.
Dva na jednoho (1998) Bonton
Nepřítel (2001) Vapet Production
Bermudský trojúhelník (2001) Magic Box
Animatrix (2003) Warner Home Video

R.I.P. :-(

O Carlu Weathersovi jsem zde napsal menší článek 15.01.2023. Odpočívej v pokoji.

16. listopadu jsem netrpělivě čekal, až vyprší online odpočet a započne prodej. Objednal, zaplatil a původně jsem počítal s tím, že si udělám radost pod stromeček. Teprve až od 11. ledna na cestě, a 23. ledna balíček dorazil. Omluvte kvalitu obrazu, točil jsem na telefon, nikoliv kameru jako takovou .-)

/ O osobnosti / od jockeye, reportéra, divadelního herce až po film / setkání a rozhovor s Beatles / filmy / trocha historie Sandokana / Umberto Lenzi a další osobnosti / zajímavosti / CZ VHS /

▼
Kabir Bedi se narodil 16. 1. 1946 v Láhauru v Britské Indii (bývalá britská kolonie existující mezi lety 1858–1947). Je jedním ze tří dětí Baba Bediho XVI (Baba Pyare Lal Bedi / 1909–1993), který byl studentem v Indii a poté na univerzitě v Oxfordu. Tam se oženil se svou univerzitní přítelkyní, Angličankou z města Derby - Fredou Marií Houlstonovou (Freda Bedi / 1911–1977). Ta se zúčastnila indického boje za nezávislost a stala se plně vysvěcenou buddhistickou jeptiškou. Také se věřilo, že je první západní ženou, která byla zasvěcena do tibetského buddhismu.

▼
„Vždycky jsem říkal, že můj otec byl možná skutečným Sandokanem. V Oxfordu se seznámil s mou matkou, která byla od narození Angličanka. Neslíbil jí nic jiného než boj a potíže, protože plánoval vrátit se do Indie bojovat s Brity. Vrátila se s ním, byla stoupenkyní Gándhího a vedla nenásilné demonstrace v našem domovském městě Dera Baba Nanak v Paňdžábu“. - Kabir Bedi o svých rodičích

▼
Kabir své vzdělání úspěšně zakončil na Sherwood College v Nainitalu (hlavní město Uttarakhandu v Indii) a na St Stephen's College v Dillí.

▼
V roce 1966 byl zaměstnancem All India Radio (AIR) a doslechl se, že jeho neoblíbenější kapela na světě se neplánovaně zastavila v Novém Dillí. Do hlavního města Indie se kapela dostala náhodou, když se dostala do problémů s vládou na Filipínách a odmítla tam pozvánku od manželky diktátora Ferdinanda Marcose, Imeldy Marcosové, která po nich chtěla, aby jí zahráli a zazpívali na dětské narozeninové oslavě.

▼
Když Kabir oznámil vedení rádia, že udělá rozhovor s Beatles, tak se mu vysmáli. Nakonec je ale přesvědčil, aby mu poskytli mikrofon s magnetofonem. Po dvouhodinovém úsilí v okolí a uvnitř hotelu nakonec našel jejich manažera Briana Epsteina (jako velký fanoušek skupiny věděl, jak vypadá). Respektive ho uviděl vycházet z výtahu. Šel k němu a představil se jako pracovník vládního rádia :-D s tím, že vláda se rozhodla s Beatles udělat rozhovor. „Kluci neudělají žádný zatracený rozhovor, udělám ho sám“, odvětil mu Epstein. Bedi by se s tímto býval spokojil. I tak by to pro něho znamenalo úspěch.

▼
„Ve stanovený čas, když jsem se šel setkat s manažerem v jeho pokoji, tak mu nebylo dobře. Potom mě vzal do apartmá na druhé straně patra a řekl "chlapcům", jak říkal členům kapely, aby mi udělali laskavost a poskytnuli mi rozhovor. To bylo ono! Byl jsem s Beatles“. - Kabir Bedi o tom, jak se "dostal" k Beatles

▼
Stal se tak jediným indickým reportérem, který se k nim dostal. Postupně si promluvil se všemi členy kapely a posledním byl John Lennon. „Kolik je Vám let?“, zeptal se ho John. „Dvacet jedna. Právě jsem skončil vysokou školu. Pracuji pro All India Radio“, odpověděl mu Kabir. Kromě dotazů na jejich tvorbu položil Lennonovi také otázku: „Kouříš hašiš nebo trávu?“ John přimhouřil oči v kulatých brýlích. „Snažíš se mě dostat do problémů, chlape? Neznám zdejší zákony. Někteří hudebníci kouří, jiní ne. Posuďte je podle jejich hudby“.

▼
Následné zveřejnění v rádiu ale Kabira donutilo přehodnotit svůj život a kariérní vyhlídky. Nedostalo se mu totiž ani popularity a ani větší publicity. A když si později vyžádal pásky zpět, tak navíc zjistil, že na ně už někdo nahrál něco jiného.

▼
Tak se rozhodl odjet do Bombaje, a v kapse měl pouhých 700 indických rupií. Sice nevím, jakou v tu dobu mohla mít jedna rupie hodnotu, nicméně v dnešním převodu na českou korunu to dělá něco okolo 193 korun!

▼
Pracoval v reklamních společnostech, stal se modelem (taktéž se zúčastnil několika módních přehlídek) a objevil se v několika televizních reklamách.

▼
V Evropě se později prosadil až seriálem Sandokan (1976). Ve stejném roce si zahrál hlavní roli Černého korzára, ve kterém si zahrála i Dagmar Lassander (narodila se v roce 1943 v Praze), kterou například známe jako Lauru z Fulciho kultovního horroru Dům u hřbitova (1981) a o rok později vznikl snímek Sandokan se vrací. Následovala role do koprodukce USA a Švýcarska, kdy Richard Fleischer (Fantastická cesta, Soylent Green, Amityville - Dům hrůzy, Conan ničitel, Rudá Sonja) natočil dobrodružné drama Ashanti. Kabir se tak objevil po boku M. Caineho, P. Ustinova nebo O. Sharifa. Gobinda v Chobotničce (1983) byla další jeho výraznější rolí. V pořadí 13 film o agentovi 007, kterého si zde zahrál Roger Moore (jeho šestý Bond ze sedmi).

▼
V roce 1985 se Kabir objevil v jedné epizodě seriálu Knight Rider, následovali například epizody v To je vražda, napsala nebo Magnum.

▼
Nebudu dále rozepisovat další filmy a role, nicméně pro mě navždy zůstane nejen jako Sandokan, ale také hlavně jako Černý korzár. Jako kluk jsem na něm byl v kině. Nejen že na promítání nikdy nezapomenu, ale taktéž ani na prvotřídní Barrandovský dabing (Ladislav Mrkvička jako Kabir Bedi perfektní).

▼
Co se týká ještě jeho nejslavnější role - Sandokana, tak v roce 1996 vznikl pod režií Enza G. Castellariho (díky kterému máme například filmy jako Vůně cibule, Keoma, ale i 2019: Noví barbaři, řadu westernů a giallo) seriál Sandokan se vrací. Ale stejně tak, jako v případě návratu Vinnetoua do seriálu a dalšího filmu, nedopadl tento počin dobře. I když pravda, skončil na tom o něco lépe. Ale aby toho nebylo "málo", tak v roce 1998 vznikla třídílná minisérie Il figlio di Sandokan.

▼
Že jste si mysleli, že Bedi je jediným Sandokanem? Tak to zcela ani náhodou. Sandokan jako takový je vlastně dílem italského spisovatele Emília Salgariho (1862-1911). Tomu se dostalo takové pocty, že byl i přezdívaným jako italský Jules Verne. Celý svůj život žil v Turíně, stvořil 85 románů a 100 povídek o cizích zemích, které ovšem ale vůbec nikdy nenavštívil.

▼
Pokud se nemýlím, tak Kabir Bedi je posledním představitelem této role. Vůbec první filmy, které kdy s touto postavou vznikly byly už v roce 1941 I Pirati della Malesia a Le Due tigri. Trošku s jiným pojetím a zpracováním další literární látky přišel Umberto Lenzi v roce 1964 se Sandok, il Maciste della giungla. Rok předtím ale už natočil Sandokan, la tigre di Mompracem a v již zmíněném roce 1964 další snímek I pirati della Malesia. Oba jeho poslední jmenované filmy u nás na videokazetách vydalo v roce 1995 JAKS video. To ale nebyla "konečná", protože současně s Lenzim točil Luigi Capuano (Zorro a tři mušketýři 1963 - u nás na VHS vydal HAMER FILM v roce 1992) další dva filmy - Sandokan alla riscossa a Sandokan contro il leopardo di Sarawak. Umberto se pak ještě k látce Salgariho vrátil o rok později s dobrodružným filmem Sandok - La montagna di luce. A ještě bych neměl pozapomenout na rok 1970, ve kterém si Sandokana zahrál Ivan Rassimov (Planeta upírů 1965, The Strange Vice of Mrs. Wardh, Your Vice Is a Locked Room and Only I Have the Key, Nájezdníci z Atlantidy). Pochopitelně díky popularitě hraných snímků vznikla i řada animovaných minisérií, seriálů a filmů. O těch už ale psát nebudu. Vraťme se ještě k osobě jménem Kabir Bedi...

▼
Poprvé se ženil ve svých 23 letech a naposledy (počtvrté) v roce 2015. Jeho nynější manželka Parveen Dusanj je od něho "vzdálena" 29 lety. V roce 1997 jeho syn Siddharth Bedi z prvního manželství spáchal sebevraždu. Kabir se potýkal i s velkými finančními problémy, a to díky špatným investicím. Ze zmíněného manželství má ještě dceru Pooja Bedi (k svému údivu jsem ji nalezl i na naší ČSFD - no skvěle! .-)), která je od roku 1989 herečkou, moderátorkou i novinářkou. Z druhého manželství má pak ještě syna Adama Bediho.

▼
„O svém osobním životě mluvím pouze tehdy, když to pomáhá objasnit nedorozumění, jinak mají fámy a drby tendenci zakořenit jako fakt“. - Kabir Bedi

▼
Kabir byl také nominován na několik cen a získal i řadu ocenění. Více než čtyři ceny, které obdržel, se týkali jeho celoživotního díla (například v Benátkách v roce 2022). Zřejmě asi jeho největší pocty se mu dostalo, když byl v roce 2010 oficiálně pasován na rytíře. Obdržel nejvyšší civilní vyznamenání Řádu za zásluhy Italské republiky a byl mu udělen titul „Cavaliere“.

▼
Jeho oblíbeným hercem je Bud Spencer, mezi jeho oblíbené filmy patří Dr. Živago a jako nejoblíbenější hudební skupinu má (jak jinak - viz text výše) Beatles. Na poli comicsu "může" Phantoma s Batmanem, k pití si rád dopřeje skotskou whisku nebo víno Brunello Di Montalcino. Má rád smažená vejce a pizzu.

▼
Pojďme se na závěr podívat na videokazety vydané u nás:
 
Černý korzár (1976) Lucernafilm Video, Lucernafilm Video/DAVAY (ÚPF / SPF?)
Zloděj z Bagdádu (1978) ÚPF, SPF, Bonton - Zlaté hity (Lucernafilm Video?)
Chobotnička (1983) 2x Warner Home Video, Bonton
Bestie (1988) Bonton
Zákon pouště (1991) FEX - na 3x VHS
Rudý orel (1994) Warner Home Video
Mahárádžova dcera (1994) Warner Home Video - na 3x VHS

▼
Škoda že u nás na VHS nevyšli snímky jako například: Ashanti (1979), The Archer and the Sorceress (1981) nebo horror Satan's Mistress (1982).

▼
HB K. B., (nejen) Sandokanovi a VHS čest .-)

Zooey Claire Deschanel je charismatická herečka, zpěvačka a textařka která se narodila 17. ledna 1980 v Los Angeles, USA. Má francouzské, švýcarské, anglické, holandské a irské kořeny.

▼
Zooeyini rodiče jsou úzce spjati se světem kinematografie: její otec Joseph Caleb Deschanel je režisér (Crusoe 1988) a kameraman (Správná posádka, Lovci pokladů, Dům snů, Jack Reacher: Poslední výstřel), matka Mary Jo Deschanel je herečka (Správná posádka, 2010: Druhá vesmírná odysea, Patriot, Twin Peaks: The Missing Pieces). Rodiče dali své dceři jedinečné jméno po postavě z knihy J.D. Salingera Franny a Zooey (1961).

▼
Sestra Zooey Deschanel Emily se také stala známou herečkou, kterou nejvíce proslavila role v seriálu Sběratelé kostí. Vidět jsme ji mohli také například v horroru Boogeyman z roku 2005 (u nás na VHS vydal Magic Box). Vzhledem k tomu, že Zooey a Emily se narodily do tak kreativní rodiny, byly předurčeny spojit svůj život s filmovým průmyslem. Když byla Zooey malá, musela hodně cestovat, protože její otec natáčel filmy na různých místech. Navštěvovala soukromou školu Crossroads v Santa Monice, kde potkala spoustu budoucích celebrit: jejími přáteli se tak například stala Kate Hudson nebo Jake Gyllenhaal.

▼
Na střední škole začala plánovat, že se stane zpěvačkou a začne kariéru v hudebním divadle. Po devíti měsících studia na Northwestern University odešla a pokračovala ve své herecké kariéře. Některé z jejích raných rolí byly ve filmech Úspěšný Mumford (1999), Na pokraji slávy (2000) a Bláznivý (2001). V průběhu roku 2002 hrála mladá hvězda ve čtyřech filmech, kde měla vedlejší role: Velký průšvih jako dcera "neochotné" dámy, v komedii Z nuly hrdinou, kde si "zazpívala" a zahrála na kytaru, Hodná holka jako cynická mladá dělnice v obchodě, a Opuštěná jako spolubydlící někoho, kdo se podílel na zmizení jejího přítele. K tomu se navíc objevila v jedné epizodě seriálu Frasier.

▼
První hlavní role pro Zooey přišla v dramatickém filmu Všechny prima holky. Zahrála si Noel, 18letou dívku, která se zaplete do románku s 22letým klukem a změní to celý její život. V roce 2004 získala roli v komediálním dramatu Samá chvála a o rok později si zahrála ve filmové adaptaci románu Stopařův průvodce po Galaxii.

▼
Některé z jejích dalších rolí byly v Lemra líná (2006) jako spolubydlící postavy Sarah Jessicy Parkerové, televizním seriálu Tráva (2006-2007) a Most do země Terabithia (2007), kde si zahrál i Robert "T-1000" Patrick. Nadabovala také tučňáka v animovaném filmu Divoké vlny. Objevila se ve filmu Zabití Jesseho Jamese zbabělcem Robertem Fordem, kde hlavní roli ztvárnil Brad Pitt, a v komedii Flakes.

▼
Nebudu zde vypisovat veškeré její role a filmy. Rozhodně ale ještě zmíním mého velmi oblíbeného Yes Man-a (2008) od režiséra Peytona Reeda, který má nejen na "kontě" 3x Ant-Mana (jednička "rulezz") a další filmy, ale také dvě epizody z druhé série Mandaloriana. Druhý snímek, který zmíním, protože bych si to asi neodpustil, je 500 dní se Summer (2009). K tomu ten soundtrack (opět, jinak rozumějte - já jedu spíše "elektroniku"), no omg. A aby taky nebyl cool, když za ním stojí Mychael Danna (opravdu nemám hrubku - nebojte)) a Rob Simonsen. Mychaela mám rád za hudbu k (nejen) Zakletý v čase (2009) a Roba zase naopak k Věčně mladá (2015) s Blake Lively. Opět moje další "srdcovka". Ale pojďme zpátky k Zooey.

▼
Mezi její koníčky patří stepování, turistika, jízda na kole, běh, a snaží se zůstávat zdravá. Kromě toho jí hodně záleží na ekologii a životním prostředí. Je alergická na pšeničný lepek, sóju, mléčné výrobky a vejce. Z tohoto důvodu se i pokusila o veganskou stravu. A pokud jste si mysleli, že v některých rolích je (i když opravdu krásně a nádherně) praštěná, tak vězte, že Zooey bohužel alergií, má i poruchu pozornosti s hyperaktivou (ADHD).

▼
Herečka má se svým bývalým manželem Jacobem Pechenikem dvě děti. Dceru a syna. Vdaná byla celkem dvakrát.

▼
Zooey je Zooey. Tu zkrátka nelze přehlédnout. A je mi naprosto jasné, že nejen ve filmovém světě, ale i v tom reálném .-)

▼
Pojďme se podívat na videokazety vydané u nás:
 
Na pokraji slávy (2000) Bonton
Z nuly hrdinou (2002) Bonton
Velký průšvih (2002) Warner Home Video
Opuštěná (2002) Warner Home Video
Hodná holka (2002) SPI International
Vánoční skřítek (2003) Warner Home Video
Stopařův průvodce po Galaxii (2005) Warner Home Video

▼
Nejsem si jistý snímkem Návrat (2005), zda-li ho H.C.E. nevydalo společně s DVD i na videokazetách.

▼
HB Z. D. a (nejen) ofině, eleganci, šarmu a ztřeštěnosti čest .-)

Bohužel se loučíme s další filmovou ikonou. Doporučím rozhovor z 26. října 2012, kdy byl hostem u nás na FanCity.

▼
videokazety vydané u nás:
▼

Naostro (1979) Bonton
Správná hra (1983) Fine Production
Tucet špinavců III: Smrtelná mise (1987) Warner Home Video
Nestoudní (1987) Warner Home Video
Robot Jox (1989) 3x Intersonic (celočervená kazeta s velkými kotouči, s červenými kotouči a záklopkou, černá)
Poslední bojovník aka Poslední válečník (1989) Five Stars
Když má muž problémy (1992) Intersonic
Podzemní past (1993) H.C.E.
Lebkouni III: Temná budoucnost (1994) Bonton
Let holubice (1995) Vapet Production
Lebkouni IV: Tělo a duše (1995) Bonton
Lebkouni V: Tisíciletí (1996) Bonton
Havárie aka Anděl strážný v nebezpečí (1996) Vapet Production
Supertajná zbraň (1997) Warner Home Video

▼
Gary se nám na videokazetách vyhýbal například se seriálem Měsíční svit, ve kterém si zahrál v první sérii, druhém díle. Pokud by hrál i v prvním (pilotu), tak jsme ho měli na VHS od FEXu. To samé se dá (sice už dost vzdáleněji) říci o seriálu The Incredible Hulk. Pokud by se (kromě S3-E1) objevil i ve filmu The Death of the Incredible Hulk z roku 1990, byl by s dalším titulem v našich sbírkách. Škoda, že u nás nevyšel například Necronomicon (1993). Rozhodně pak také Lebkouni: Nedotknutelní (1996) a Lebkouni: Dědictví Udary (1997). Zkrátka CZ/SK VHS sběratel si nikdy nedoplní tyto tituly do kompletu.

▼
R. I. P.

Zrovna před pár dny jsem se o tomto kanadském režisérovi a producentovi zmiňoval v příspěvku u Johna McTiernana ohledně Rollerballu :-/   R. I. P.

▼
videokazety vydané u nás:
▼

Jesus Christ Superstar (1973) H.C.E.
Rollerball (1975) Bonton
...a spravedlnost pro všechny (1979) Bonton (Zlaté hity)
Nejlepší přátelé (1982) Warner Home Video
Anežka boží (1985) ÚPF
Pod vlivem úplňku (1987) Warner Home Video
V nepřátelském poli (1989) Warner Home Video
Lednový muž (1989) Warner Home Video
Peníze jiných aka Peníze těch druhých (1991) Warner Home Video
Italské námluvy (1994) Bonton
Přelud (1996) Warner Home Video
Hurikán v ringu (1999) Warner Home Video
Promlčení (2003) Bonton

▼

Penelope Ann Miller se narodila 13. ledna 1964 v Los Angeles v Kalifornii. Oba její rodiče byli prominentními postavami showbyznysu. Otec Mark Miller pracoval jako televizní herec a producent, zatímco její matka Beatrice Miller měla úspěšnou kariéru jako kostýmní výtvarnice a novinářka. Penelope má také dvě sestry, z nichž jedna šla v jejích stopách a stala se také herečkou.

▼
Světu showbyznysu byla vystavena již od útlého věku. Tato jedinečná výchova podnítila její vášeň pro herectví a ovlivnila její rozhodnutí věnovat se kariéře na výsluní.

▼
V zábavním průmyslu začala v polovině 80. Nejprve získala uznání za svůj talent na Broadwayi, kde předváděla své výjimečné herecké schopnosti v různých inscenacích. Její průlom nastal, když byla obsazena do úspěšné hry Biloxi Blues po boku Matthewa Brodericka a za svůj výkon si vysloužila uznání kritiků. V roce 1988 byla hra zfilmována a opět se objevila po boku Matthewa. Ve filmu debutovala o rok dříve v dobrodružné komedii Chrise Columbuse - Adventures in Babysitting. Během let si zahrála v řadě úspěšných filmů. Její schopnost ztvárnit různorodé postavy uchvátila publikum a upevnila její status uznávané herečky v Hollywoodu.

▼
Kromě své filmové kariéry se také významně objevila v televizi. Své herecké umění předvedla v různých televizních seriálech a zanechala trvalý dojem jak u kritiků, tak u diváků. Její výkony na "malé obrazovce" přispěly k celkovému úspěchu její kariéry.

▼
„Během své kariéry jsem měla to štěstí pracovat na široké škále projektů. Bylo neuvěřitelně naplňující oživit různé postavy, jak ve filmech, tak v televizi. Jsem vděčná za příležitosti, které jsem měla, a za uznání, které se mi dostalo". – Penelope Ann Millerová

▼
Byla nominována na prestižní ceny, včetně Zlatého glóbu, a získala ocenění Chicago Film Critics Association Award. Její výkony upevnily její pozici jedné z nejtalentovanějších hereček v oboru.

▼
Ve svém osobním životě zažila cestu plnou lásky, výzev, růstu a vdávala se dvakrát. Její první manželství bylo s hercem Willem Arnettem. Bohužel jejich manželství skončilo po relativně krátké době rozvodem. Lásku opět nalezla, když se provdala za Jamese Hugginse. Jejich pouto v průběhu let zesílilo, přestože v jednu chvíli zažili právní rozluku. Odhodlání a oddanost jeden druhému však zvítězilo, nakonec se usmířili a posílili sílu své oddanosti v manželství. Jsou hrdými rodiči dvou dětí.

▼
Penelope provedla chytré investice do nemovitostí, které dále posílily její movitost. Jedna pozoruhodná nemovitost, kterou vlastní, se nachází v Santa Monice v Kalifornii. Tu získala v roce 1996 za 1,2 milionu dolarů, a v průběhu času se výrazně zhodnotila, přičemž odhady dávají její současnou hodnotu kolem 4–5 milionů dolarů.

▼
Není známa ale jen díky úspěšné kariéře herečky, ale také pro svou oddanost filantropii a charitativní práci. Její štědré příspěvky pomohly financovat i lékařský výzkum.

▼
Z její filmografie bych vypíchl tituly jako například: Čas probuzení, Policajt ze školky (dle jejich slov "naučila" Arnolda při natáčení líbat se), Chaplin, Carlitova cesta, Hon na čarodějnice nebo Relic.

▼
„Požádala jsem ho, aby mě chytil a šel si pro polibek". - Penelope Ann Miller o A. Schwarzeneggerovi a natáčení filmu Policajt ze školky

▼
„Al je velmi vášnivý člověk a probudil ve mně určitou ženskost, sexualitu a vášeň. Myslím, že jsem vždycky věděla, že to mám v sobě, ale on způsobil skutečný oheň. Není to tajemství a nestydím se za to". - Penelope Ann Miller o Al Pacinovi při natáčení filmu Carlitova cesta

▼
Naposledy jsme herečku mohli vidět ve 3 epizodách v seriálu Monstrum - Příběh Jeffreyho Dahmera. V současné době prochází post-produkcí snímek Reagan, ve kterém jí uvidíme jako Nancy Reaganovou - manželku prezidenta Spojených států amerických Ronalda Reagana.

▼
Celkem je držitelkou 2 ocenění a 7 nominací.

▼
Pojďme se na závěr podívat na videokazety vydané u nás:
▼
Smrtící rána (1989) Warner Home Video
Čas probuzení (1990) 2x Bonton (Cinema Club)
Policajt ze školky (1990) H.C.E. , Bonton
Nováček (1990) Bonton
Drsná čtvrť (1990) Guild Home Video
Peníze jiných aka Peníze těch druhých (1991) Warner Home Video
Rok komety (1992) Intersonic
Chaplin (1992) Guild Home Video
Carlitova cesta (1993) Intersonic
Muž stínu aka Stín ďábla (1994) Intersonic
Relic (1997) Intersonic
Smrtící zóna (1998) Bonton
Manželství s nepřítelem (1998) Intersonic
Let 535 (1999) Intersonic
Lulu se vrací (2000) Magic Box
Jako pavouk (2001) H.C.E.
Blízko nepříteli (2005) Intersonic

▼
Nejsem si jistý titulem Chaplin (1992), zda-li ho Bonton v roce 2005 nevydal na videokazetách společně s DVD. Poté i filmem Rocky Marciano (1999), zda-li ho Warneři nevydali.

▼
HB P. A. M. a (nejen) VHS čest .-)

Theresa Magdalena "Tisa" Farrowová byla americká herečka známá díky italským horrorovým filmům Zombi 2 (aka Zombie Flesh Eaters) a Anthropophagus (aka The Grim Reaper).

▼

„Chci režírovat skvělý horror, než zemřu", řekla ve věku 18 let. "Bude se točit v New Yorku, budou v něm upíři, Central Park a já budu hvězda". - Tisa Farrowová

Bohužel tento její sen se nikdy neuskutečnil, a to i přes to, že se v Itálii v horrorovém žánru prosadila.

▼

Narodila se v Los Angeles v roce 1951, šest let po své slavnější sestře Mie Farrowové (Rosemary má děťátko, Vražda na Nilu, Sex noci svatojánské), a byla nejmladší ze sedmi sourozenců narozených do jejich hollywoodské rodiny.

▼

Jejich otcem byl režisér, herec a producent John Farrow, který se například podepsal jako spoluautor pod oscarový scénář k filmu Kolem světa za osmdesát dní z roku 1956 s Davidem Nivenem (1910 - 1983). Toho můžeme znát například z komedií o Růžovém panterovi v roli Sira Charlese Lyttona. Matkou jim byla Maureen O'Sullivanová (1911 - 1998), která se během 30. a 40. let proslavila v šesti snímcích o Tarzanovi v roli Jane. U nás na videokazetách jsme ji mohli například vidět ve filmu Peggy Sue se vdává nebo Hana a její sestry, ve kterém si zahrála i Mia.

▼

Jako většina jejích sourozenců i Tisa měla přísnou římskokatolickou výchovu. Nakonec opustila střední školu v prvním ročníku, a než vstoupila do rodinného podniku, tak pracovala jako servírka. „Nemám žádné výhody“, řekla pro New York Times v roce 1970, šest let poté, co se její sestra Mia proslavila rolí Allison Mackenziové v telenovele Peyton Place.

▼

„Strávila jsem dlouhou dobu obcházením města a zkoušela reklamy - bez úspěchu. Vždycky jsem narazila na nějakou kariéristku, která mě hned neměla ráda, protože se jí nelíbila moje sestra Mia“. - Tisa Farrowová o počátcích své kariéry

▼

Mia se v té době stala hromosvodem kontroverze pro její nevydařené manželství s drasticky starším Frankem Sinatrou, stejně jako její nemanželské těhotenství s uznávaným skladatelem a dirigentem André Previnem.

▼

Když bylo Tise 18 let, tak debutovala v dramatu o dospívání s názvem Homer, odehrávajícím se na pozadí vietnamské války. Její kariéra slibně pokračovala na počátku 70. let, kdy si zahrála s francouzskou filmovou hvězdou Jean-Louisem Trintignantem v kriminálním dramatu And Hope To Die a Richardem Pryorem v erotické romanci Some Call It Loving.

▼

V roce 1973 se objevila polonahá v červencovém čísle časopisu Playboy, a zatímco její sestra šla v Hollywoodu od úspěchu k úspěchu, angažovala se v zahraničních projektech, jakým byl například italsko-kanadský snímek Strange Shadows In An Empty Room.

▼

Doma v Americe hrála s Harveym Keitelem v celovečerním debutu Jamese Tobacka - Prsty a s Morgan Fairchildovou v televizním horroru The Initiation Of Sarah.

▼

Nejvíce se ale prosadila v Itálii, a to v horrorovém žánru s filmy Zombi 2 z roku 1979 (známým například také jako Zombie Flesh Eaters), a kanibalským Antropophagus z roku 1980 (aka The Grim Reaper), což byl (společně se L'ultimo cacciatore - The Last Hunter) jejím posledním počinem. Oznámila konec kariéry, opustila showbyznys a 27 let pracovala jako zdravotní sestra.

▼

Provdala se za filmového producenta Terryho Deana, se kterým měla syna Jasona a dceru Bridget. V roce 2008 zasáhla rodinu tragédie, kdy Jason zemřel z "nebojových" příčin v Bagdádu po dvou desetiletích vojenské služby.

▼

„Dobrovolně se přihlásil do každé války, ať už to bylo Haiti, Srbsko, Bosna“, řekl Terry agentuře AP po Jasonově smrti.

▼

Podle informací dostupných na Find A Grave (findagrave.com) pitva údajně zjistila, že Jasonovo tělo obsahovalo vysoké hladiny antidepresiva Citalopram (od roku 1998 v USA schváleno k léčbě depresí), který mu byl dle Terryho slov předepsán na posttraumatickou stresovou poruchu. V současné době uvedený web prozatím neposkytuje bližší informace o úmrtí herečky, a to až do doby, než uplynou 3 měsíce od jejího skonu.

▼

Ve středu 10. 1. Mia se zlomeným srdcem oznámila, že její sestra Tisa „nečekaně“ a „zřejmě ve spánku“ zemřela.

„Pokud existuje nebe, nepochybně tam přivítají mou krásnou sestru Tisu“, napsala Mia dojemnou poctu na sociálních sítích. „Byla z nás nejlepší – nikdy jsem nepotkala velkorysejšího a milujícího člověka. Milovala život a nikdy si nestěžovala. Nikdy“. - dodala.

▼

R. I. P.  T. F.

▼

Na samotný závěr příspěvku se ještě pochopitelně pozastavím nad videokazetami vydaných u nás. Zde je taktéž smutno psát. Jak Fulciho, tak D'Amatův horror u nás nikdy na VHS nevyšel. Stejně tak, jako ostatní filmy s Tisou. Jediným vydaným titulem je snímek Zimní zabíjení z roku 1979, ve kterém se objevila v malé roli sestřičky. Videokazeta vyšla u Lucernafilm Video.

▼

Králové videa jsou nyní už i na iVysílání ČT. Čeho jsem si ale nevšiml je to, že ve verzi promítané na slavnostní premiéře dne 1. 9. 2020 v kině Lucerna v Praze jsem spolu ještě s pár dalšími lidmi byl uvedený v závěrečných titulcích filmu (speciální poděkování od tvůrců), na iVysílání je verze s jinými titulky (kde tedy uvedený nejsem), na DVD verzi taktéž stejná verze jako na ČT a na VHS verzi již v titulcích jsem. V placené verzi přímo na webu Edison filmhubu je zase naopak VHS a "Lucerna" verze a tedy s titulky, kde například společně s Tomáš Sedlák jsem. No a pirátská kopie, co se povaluje na netu (nedalo mi to a mrknul jsem) je taktéž verze z kina. Tak to je škoda, nicméně chápu, že to je tím, že se na poslední chvíli titulky poupravovali. Zajímavost hodna ČSFD.

/ Od cesty z Polska do USA, vztahu s Polańským až po žárlivého manžela, další zajímavosti a osobnosti... /

Joanna Pacuła se narodila 2. 1. 1957 v Tomaszow Lubelski, v Polsku. Mohla se stát jednou z největších filmových hvězd. Byla i zařazena mezi 50 nejkrásnějších lidí světa. Vše pro ni bylo ztraceno, když se její kariéře postavil do cesty extrémně žárlivý a vlivný manžel. Ale pojďme to vzít pěkně popořádku...

Její neobyčejná krása, o které sama prohlašovala, že je „naprosto průměrná“, začala být obdivována již na filmové škole. Budoucí hvězda však poutala pozornost nejen svým vnějším vzhledem, ale také skvělým hraním a predispozicemi. Jak napsal web Pomponik - profesor, který hodnotil její výkon, když se hlásila na varšavskou akademii dramatických umění, tak po vyslechnutí jejího monologu údajně zvolal: „Dítě! Nepotřebuješ žádnou školu, už jsi herečka!“ Poté, co v roce 1979 promovala s bakalářským titulem se stala členkou varšavského činoherního divadla a objevila se v mnoha Shakespearovských hrách včetně Romea a Julie.

Na domácí scéně v roce 1977 debutovala v komediálním dramatu Ochranné zbarvení, ve kterém ztvárnila roli studentky. Poté hrála povětšinou vedlejší postavy v několika dalších filmech a 3 seriálech. V tomto období si zahrála i v rumunském válečném dramatu Poslední noc lásky od režiséra Sergiua Nicolaescua (film Dákové s Pierre "Vinnetou" Bricem).

Ve věku 24 let se setkala s Piotrem Fronczewskim (Pokoj s výhledem na moře, Akademie pana Kaňky, Útěk z kina „Svoboda“) do kterého se zamilovala. O deset let starší herec zprvu její city neopětoval, ale později byl připraven, že opustí své dvě děti a manželku. Ve své autobiografii „Já, Fronczewski“ komentoval čas strávený s mladou Joannou: „Tehdy jsem hodně pracoval. Od úsvitu do pozdní noci. Domov se dvěma malými dětmi, a žádný spánek. V jednu chvíli jsem měl chuť od toho všeho utéct. Dostat se kamkoliv. A nějak se to po sedmi letech manželství stalo...“

Vztah a city mezi hereckým duem však rychle vyprchaly a Piotr Fronczewski se nakonec vrátil ke své ženě. Ve Francii se seznámila s Romanem Polańskim, který sledoval její kariéru. Režisér v té době natáčel reklamu pro Peugeot a nejen, že ji pozval k účasti, ale také ji seznámil se spřátelenými módními návrháři a fotografy, díky čemuž se debutující Joanna na západě objevila na stránkách časopisů Vogue, Cosmopolitan a Harper's Bazaar.

Pacułu a Polańského však nespojila jen práce, ale i romantika a francouzský tisk herečku nazval „jedním z Polanského výbojů“. Navzdory uplynulým letům žádná ze stran nepotvrdila zvěsti o jejich svazku, který přesahoval přátelství, a Joanna se k tomuto vždy vyjadřovala slovy: „Svou největší a jedinou lásku jsem nechala v Polsku“. Zde pro zajímavost dodám, že herečka Polsko opustila v roce 1981, v době, kdy v její zemi bylo vyhlášené stanné právo. Respektive v tu dobu byla na dovolené v již zmíněné Francii, konkrétně v Paříži.

„Měla jsem čas cestovat, čekat a sledovat, co se děje v mé zemi“. - Joanna Pacula o období válečného stavu v Polsku (1981–1983)

Bez ohledu na to, zda se nějaká aféra mezi Joannou a Romanem stala nebo ne, měl ji údajně režisér přesvědčit o tom, aby se do Polska nevracela a koupila si letenku do New Yorku. Zřejmě to byl právě on, kdo mladou herečku nasměroval k herečce Elżbietě Czyżewské (1938 - 2010 / Čas zastavit se, Hrací skříňka, Polibek před smrtí), s níž poté krátce žila na Manhattanu a s níž ji zpočátku pojilo pevné přátelství, které skončilo neméně silným rozchodem.

Polański už sice s Joannou v USA nebyl, ale zřejmě jí také pomohl získat roli v jejím prvním velkém americkém hitu - Park Gorkého (1983).

"Roli do filmu Park Gorkého jsem dostala po dvou měsících ve Spojených státech. Na setkání filmařů v Paříži, na kterém byl i Roman Polański, mě někdo doporučil. Ale nevím, jestli to byl zrovna on. Vlastně dodnes netuším, komu bych měla poděkovat za to, že jsem mohla startovat v Americe". - Joanna Pacuła o svém debutu v USA

Producent snímku Park Gorkého - Hawk Koch (Hawk Winchel Koch Jr.), který mimochodem ve stejném roce stál taktéž jako producent za mnou velmi oblíbeným snímkem Michaela Manna - The Keep (Pevnost) o Joanně prohlásil:
„Je pro tuto roli jako stvořená. Zamilovali jsme se do ní“.

Jak se ukázalo, Koch se do Joanny zamiloval nejen metaforicky. Propukla mezi nimi ohnivá romance a právě kvůli polské herečce o 12 let starší producent opustil manželku, dvě děti a rozhodl se znovu oženit. Hollywoodská kariéra Joanny explodovala – v roce 1984 byla za svoji roli nominována na Zlatý glóbus v kategorii nejlepší herečka ve vedlejší roli, na Academy Awards předala sošku Oscara pro nejlepšího kameramana (Sven Nykvistovi za snímek Fanny a Alexandr - 1982), byla zařazena na soupis dvanácti vycházejících hvězd ve výročním seznamu prominentního filmového kritika Johna Willise a dvakrát se objevila na obálce Vogue.

Americká média ji rázem začala přirovnávat k herečce Lauren Bacallové (1924 - 2014 / Severozápadní hranice, Vražda v Orient expresu 1974, Misery nechce zemřít) a Poláci v ní viděli nástupkyni Poly Negri (1897 - 1987 / Muž beze jména 1918, Carmen 1918, Carevna 1924, The Moon-Spinners 1964), a to nejen proto, že posléze bydlela v domě jednoho z největších idolů němé éry Rudolpha Valentina.

Joanna a Hawk se vzali dne 17. listopadu 1984 při soukromém obřadu, kterého se zúčastnili pouze jejich nejbližší přátelé a rodina. Manželství trvalo několik let, než se tito dva v tichosti rozvedli. Za rozvodem zřejmě stálo to, že herečka nechtěla mít děti a raději se soustředila na svou hereckou kariéru.

V roce 1987 se Pacuła díky úspěchu filmu Útěk ze Sobiboru (ve kterém si zahrála po boku Alana Arkina a Rutgera Hauera), probila na tzv. Hollywoodský A list, díky kterému ji byly nabídnuty další skvělé role. Vše nasvědčovalo tomu, že se herečka natrvalo zařadí do pantheonu hollywoodských hvězd, ale v důsledku odmítnutí příliš mnoha návrhů k castingům a rolí byla rychle deklasována a později dominovala nikoli v "superprodukcích", ale ve filmech a seriálech "béčkové" třídy.

Proč vlastně Joanna odmítla takové role, které hráli například hvězdy Sharon Stone a nebo Kim Basinger? Za vším zřejmě stál onen již zmíněný manžel a producent, který buď velmi špatně rozuměl trendům na trhu, nebo na ni strašně žárlil. Říká se, že nechtěl, aby se objevovala v odvážnějších erotických scénách.
Zatímco za utlumení Joanniny hvězdy média vinila počínání žárlivého manžela, se kterým se herečka po čase rozvedla (viz výše), ona sama měla na věc zcela jiný názor:

„Nebyla jsem doma měsíce. V takové situaci je těžké udržet vztah. Rozešli jsme se“. - Joanna Pacuła o rozvodu s producentem Hawkem Kochem

V jejím intimním životě se měli objevit i Jack Nicholson, Warren Beatty nebo Val Kilmer. Joanna tuto informaci nikdy oficiálně nepotvrdila.

Mezi její oblíbené herce patří Leonardo DiCaprio s Angelinou Jolie a mezi její oblíbené filmy patří Inception, Titanic a Mr. & Mrs. Smith.

Pokud bych se ještě pozastavil nad některými filmy s Joannou, tak rozhodně bych "vypíchl" horror Polibek (1988), Muž s cejchem smrti (1990), Oči šílence (1992), Manželé a milenci (1992) nebo Warlock 2: Armagedon (1993). V posledních dvou jmenovaných si zahrála s Julianem Sandsem. S již zmíněným Val Kilmerem se setkala při filmu Tombstone (1993), s Patem "Miyagim" Moritou v Timemaster (1995) nebo ve filmu Virus (1999) s "triem" J. L. Curtis, W. Baldwin, D. Sutherland.

V roce 1992 si také zahrála hlavní roli v horrorovém thrilleru Body Puzzle od Lamberta Bavy. Ale to by byl jen malý počet zvučných (nejen) hereckých jmen, se kterými spolupracovala nebo hraje dodnes.

„Pořád někam spěchám a neohlížím se. A věřím, že se ještě může stát cokoliv. Dokonce i láska“. - Joanna Pacuła

▼

Pojďme se na závěr podívat na videokazety vydané u nás:

▼

Park Gorkého (1983) Interama
Útěk ze Sobiboru (1987) HAMER FILM
Raději zemřít (1987) LARS
Sladké lži (1988) FEX
Polibek (1988) Bonton
Švédská princezna (1989) Falcon Home Video
Až k bodu zlomu (1989) H.C.E.
Muž s cejchem smrti (1990) Guild Home Video, Bonton
Drsnej polda (1991) Bonton
Oči šílence (1992) Intersonic
Manželé a milenci (1992) Intersonic
Warlock 2: Armagedon (1993) Attack Film Video
Tombstone (1993) Intersonic
Vesmírné tajemství (1994) H.C.E.
Mlčení šunek (1994) Intersonic
Hra o život (1994) Bonton
Pán času (1995) Intersonic
Poslední vzdech (1995) Q FILM
Bombarďáci (1995) Vapet Production
Záhada diamantu (1998) Intersonic
Sladké lži (1998) Intersonic
Můj obr (1998) Warner Home Video
Virus (1999) Intersonic
Speciální agenti Crash & Byrnes (2000) Intersonic
Andělé pomsty (2002) Bonton

▼

HB J. P. a (nejen) VHS čest .-)

Americký herec Frank A. Langella Jr. se narodil 1. ledna 1938 v Bayonne ve státě New Jersey do rodiny italsko-americké rodiny. Jeho rodiče byli Frank Langella a Angelina Langella.

Byl žákem základní školy ve Washingtonu, Bayonne High School a absolvoval Columbia High School (1955). Poté se zapsal na Syracuse University a absolvoval s BA v oboru drama (1959).

Svou kariéru začal jako divadelní herec, objevil se v různých off-Broadwayských produkcích včetně The Immoralist (1963) a The Old Glory (1965). Následně se objevil v jedné epizodě v seriálu The Trials of O'Brien (1965 – 1966).

V roce 1967 si zahrál v jedné epizodě seriálu NBC Experiment in Television (1967 – 1971) a v NET Playhouse (1964 – 1972). Dále ve filmech Diary of a Mad Housewife (1970), La maison sous les arbres (1971), The Wrath of God (1972) nebo v roli Don Diega v TV filmu The Mark of Zorro (1974). Z "vypíchnutých" titulů nesmím opomenout jeho roli Drákuly (1979) od Johna Badhama. Z dalších snímků zmíním například Sphinx (1981) od režiséra Franklina J. Schaffnera (Planeta opic 1968), ve kterém si zahrál s Lesley-Anne Downovou, Sherlock Holmes: The Strange Case of Alice Faulkner (1981), Vládcové vesmíru (1987), ve kterém ztvárnil padoucha Skeletora. Dále si zahrál například ve snímcích 1492: Dobytí ráje, Dave, Brainscan, Lolita nebo Devátá brána.

Do dnešních dní má "na kontě" ke stovce rolí. Daboval taktéž do videohry Destiny 2 (2017) a jeho DLC Destiny 2: The Witch Queen (2022) a Destiny 2: Lightfall (2023).
Za svůj výkon ve filmu Duel Frost/Nixon (2008) byl nominován na cenu Grammy za rok 2009, na Zlatý glóbus a cenu BAFTA. Asociace afroamerických filmových kritiků mu za tento snímek udělila cenu pro nejlepšího herce. Získal cenu Bostonské společnosti filmových kritiků pro nejlepšího herce za film Starting Out in the Evening (2007). Celkem je držitelem 13 ocenění a 53 nominací.

V roce 1980 byl na Saturn Awards (Academy of Science Fiction, Fantasy & Horror Films, USA) nominován jako nejlepší herec za roli mnou již zmíněného Drákuly. V této kategorii byli nominováni další velikáni fantastického filmu. Christopher Lee, William Shatner, Malcolm McDowell, a George Hamilton, který nakonec cenu vyhrál za horrorovou komedii Love at First Bite (1979), ve které ztvárnil taktéž Drákulu.

Frank byl ženatý s Ruth Weillovou od roku 1977 do roku 1996. Pár měl dvě děti. Po rozvodu byl v letech 1996 až 2001 ve vztahu s herečkou Whoopi Goldbergovou. V roce 2013 vydal memoáry Droppped Names: Famous Men and Women As I Knew Them.

▼

Pojďme se podívat na videokazety vydané u nás:

▼

Vládci vesmíru (1987) 2x Warner Home Video
1492: Dobytí ráje (1992) 3x Guild Home Video
Tělo jako důkaz (1993) Intersonic
Dave (1993) Warner Home Video
Junior (1994) H.C.E.
Brainscan (1994) Intersonic
Ostrov hrdlořezů (1995) Warner Home Video
Lháři (1995) H.C.E.
Bible - Starý zákon: Mojžíš (1995) Maya/DAVAY
Eddie (1996) Bonton
Lolita (1997) Intersonic
Malí válečníci (1998) H.C.E. / dabuje /
Devátá brána (1999) Bonton
Nevinní (2000) Intersonic
Listopadová romance (2001) Warner Home Video

▼

David Soul - představitel role Hutche ze seriálu Starsky a Hutch. Znát jsme ho mohli také díky filmovému zpracování látky podle S. Kinga - Salem's Lot. Dále si například zahrál v "callahanovce" Magnum Force s Clintem Eastwoodem, v dramatu Zuřivost, v horrorovém thrilleru Chlad horkých nocí, v akčním filmu Pětiboj společně s Dolphem Lundgrenem. R. I. P.
 
CZ VHS:

▼

Magnum Force (1973) Warner Home Video
Salem's Lot (1979) Warner Home Video
Zuřivost (1980) Video-Spoj
Hanojský Hilton (1987) Warner Home Video
FBI Zabijáci (1988) Five Stars
Nevěsta v černém (1990) Five Stars
Chlad horkých nocí (1990) D-Alvim Video
Hlas ze záhrobí (1992) Guild Home Video
Pětiboj (1994) Intersonic
Starsky & Hutch (2004) Warner Home Video

▼

Tom Atkins (13.11.1935)

Mlha (1980) ÚPF, SPF, EVI, 2x Lucernafilm Video, Lucernafilm Video/DAVAY
Útěk z New Yorku (1981) ÚPF, SPF, EVI, 2x Lucernafilm Video, Lucernafilm Video/DAVAY
Halloween III (1982) Golden Crown
Creepshow (1982) Falcon Home Video
Lunapark smrti (1985) Bonton
Slepá spravedlnost (1986) Guild Home Video
Noc husí kůže (1986) Guild Home Video
Vražedné očekávání (1987) 2x Golden Crown
Smrtonosná zbraň (1987) 2x Warner Home Video + 1x "papírové" vydání
Maniac Cop (1988) Intersonic
Na dostřel (1993) 3x Bonton
Drtič (2000) H.C.E.

▼

Rachel McAdams (17.11.1978)

Žába k zulíbání (2002) Warner Home Video
Zápisník jedné lásky (2004) Warner Home Video
Protivný sprostý holky (2004) H.C.E.
Noční let (2005) Bonton

▼

Katherine Heigl (24.11.1978)

Této noci (1992) Warner Home Video
Můj táta hrdina (1994) H.C.E.
Přepadení 2: Temné území (1995) 3x Warner Home Video
Boj o Excalibur (1997) Intersonic
Chuckyho nevěsta (1998) Bonton
Pán bouře (1998) Butterfly
100 sladkých holek (2000) Intersonic
Valentine (2001) Warner Home Video

▼

Ben Stiller (30.11.1965)

Říše slunce (1987) Warner Home Video
Zběsilá honička (1987) Intersonic
Divocí koně (1988) Bonton
Nejbližší příbuzenstvo (1989) 2x Warner Home Video
Makléři (1990) Bonton
Nejbláznivější z bláznů (1992) Davay Home Video
Bolestná realita (1994) H.C.E.
Těžké váhy (1995) H.C.E.
Ztraceni na Manhattanu (1996) Bonton
Rivalové (1996) H.C.E.
Flirtování s katastrofou (1996) Bonton
Cable Guy (1996) Bonton
Tví přátelé a sousedé aka Přátelé & sousedé (1998) Bonton
Půlnoc nikdy nekončí (1998) Butterfly
Něco na té Mary je (1998) Bonton
Efekt nula (1998) Warner Home Video
Černá a bílá (1999) Bonton
Comeback (1999) Bonton
Mystery Men (1999) Bonton
Rabín, kněz a krásná blondýna (2000) Warner Home Video
Fotr je lotr (2000) Bonton
Zoolander (2001) H.C.E.
Taková zvláštní rodinka (2001) Bonton
Orange County (2002) H.C.E.
Běž, Ronnie, běž! (2002) Warner Home Video
Baba na zabití (2003) SPI International
Závist (2004) Bonton
Zprávař: Příběh Rona Burgundyho (2004) Universal
Vybíjená (2004) Bonton
Starsky & Hutch (2004) Warner Home Video
Riskni to s Polly (2004) Universal
Jeho fotr, to je lotr! (2004) Universal
Madagaskar (2005) Universal / anim. - dabuje /

▼

Belinda Balaski (08.12.1947)

Vytí vlkodlaků (1981) Lucernafilm Video
Gremlins (1984) 2x Warner Home Video + 1x "papírové" vydání
Gremlins 2 (1990) 2x Warner Home Video
Matiné (1993) Falcon Home Video
Panna nebo orel (1997) Intersonic
Osiris: Vesmírná kronika (1998) H.C.E.
Malí válečníci (1998) H.C.E.

▼

Eugene Levy (17.12.1946)

Běžec (1979) Vapet production
Nic osobního (1980) Interama
Heavy Metal (1981) Bonton / anim. - dabuje /
Bláznivá dovolená (1983) 2x Warner Home Video
Ozbrojení a nebezpeční (1986) Bonton
Hlava rodiny (1991) H.C.E.
Ďábelská frekvence (1992) Warner Home Video
Zbožňuju trable (1994) H.C.E.
Hlava rodiny 2 - Tatínek nebo dědeček? (1995) H.C.E.
Čekání na Guffmana (1996) Butterfly
Jako vejce vejci (1996) Bonton
Sám doma a bohatý: Vánoční přání (1998) Warner Home Video
Svatý muž (1998) Warner Home Video
Málem hrdinové (1998) Warner Home Video
Prci, prci, prcičky (1999) 2x Bonton
Stříbrný muž (2000) Intersonic
Proutník (2000) H.C.E.
Nejlepší show (2000) Warner Home Video
Zpátky na zem (2001) H.C.E.
Prci, prci, prcičky 2 (2001) Bonton + Universal / Bonton
Lásce na stopě (2001) SPI International
Josie a její kočičky (2001) Bonton
ClubLand (2001) H.C.E.
Repli-Kate (2002) Magic Box
Jako Mike (2002) Bonton
Vichřice (2003) Warner Home Video
Prci, prci, prcičky 3: Svatba (2003) Universal
Dům naruby (2003) Warner Home Video
Blbý a ještě blbější: Jak Harry potkal Lloyda (2003) Warner Home Video
Jeden den v New Yorku (2004) Warner Home Video
Prci, prci, prcičky: Na táboře (2005) Bonton
Za plotem (2006) Bonton / anim. - dabuje /

▼

Jonah Hill (20.12.1983)

40 let panic (2005) Bonton

▼

Kristin Kreuk (30.12.1982)

Smallville (2001) Warner Home Video (S01 E01 / E02)
Eurotrip (2004) Universal

▼

Chtěl bych poděkovat za včerejší organizaci nejen Michal Zeithaml a za promítání francouzského snímku 3615 code Père Noël (Vánoční teror - 1989) v kinosále Technického muzea v Praze po zavírací době. Setkání i s ostatními bylo super a fajn. Rychlodabéra Pepu Jehličku pochopitelně nevyjímaje a díky mu za jeho komentář po projekci. Pepiku - povedlo se ti to .-) Mohli bychom klidně naplánovat někdy i přednášku. Třeba bych se nějaké ujal i osobně. Atmo jinak perfektní a následný pokec "u jednoho" skvělý. Tak jakýpak titul vybereme pro příště? To se musí domluvit... Za mě velká spokojenost .-)

Sháňka originálních videokazet a jeden z mých „WANTEDů“. Kdyby "někdo, něco"… tak mi napište do zpráv .-)

▼

Dracula - Zrození (rok vydání: 1993 / distributor: Bonton Home Video č. - nečíslováno) EDIT: / ZRUŠENO a přidáno do filmotéky. Snímek je uveden pod názvem Blood Lines: Dracula - The Man. The Myth. The Movies na videokazetě společně s filmem F. F. Coppoly od Bontonu. Provedl jsem úpravy profilu filmu zde na ČSFD. Došlo k záměnám a nesprávným informacím (IMDb). /

Batman a fantom (rok vydání: 1994 / distributor: Warner Home Video č. 13002)

Nový Superman: Lois & Clark (rok vydání: 1994 / distributor: Warner Home Video č. 13098)

Vykradači těl (rok vydání: 1997 / distributor: Vapet Production č. 9820)

Střihoruký Edward (rok vydání: 1999 / distributor: Bonton Home Video č. FO-1867)

Velký (rok vydání: 1999 / distributor: Bonton Home Video č. FO-1658)

Kořist jaguára (rok vydání: 1996 / distributor: Vapet Production č. 9706)

Barbar Conan (rok vydání: 2002 / distributor: Bonton Home Entertainment č. V8635)

Star Trek V: Nejzazší hranice (rok vydání: 2002 / distributor: H.C.E. č. 81011)

▼

SPECIAL THEME / Klaus Kinski / zajímavosti / temnota osobnosti / CZ VHS.

"Přistál" mi včera do messengeru dotaz ohledně vydaných titulů s Klausem Kinským. A když už jsem nakonec vypracoval seznam, tak mi přišlo líto, nevytvořit celé téma. Dopředu, než začnu psát další řádky (a vy je číst), tak musím upozornit na to, že pokud jste tohoto herce měli (máte) rádi a nevíte o jistých záležitostech z jeho velmi, velmi, velmi temné strany, tak raději text ani nečtěte. Přejděte si třeba rovnou dolů až na seznam vydaných titulů. Mně samotnému se toto téma nebude psát snadno a "pohodovým způsobem". K svému psaní si nyní pustím soundtrack od německého hudebního seskupení Popol Vuh (původně projekt s elektronickou hudbou), a to do smyčky, protože si nemyslím, že bych stihl vše sepsat během jedné + - hodiny. Později to bude velmi, velmi temné. Stejně tak onen soundtrack již zmíněné "grupy" k filmu Wernera Herzoga - Nosferatu: Phantom der Nacht (1979)...

 Klaus Kinski se narodil jako Klaus Günter Karl Nakszynski 18. října 1926 v Zoppotu, svobodném městě Danzig (nyní Sopoty, Polsko). Jeho otec byl polského původu a matka německého. Bruno Nakszynski sloužil jako lékárník v německém námořnictvu během první světové války, zatímco matka, Susanne Lutze, pracovala jako zdravotní sestra. V době hospodářské krize se přestěhovali do Berlína, kde získali německé občanství.

 Jako dítě projevoval vzpurnou a výstřední povahu, která formovala jeho pozdější hereckou osobnost. Prožil bouřlivé dětství a často se střetával s autoritami, zažil vyloučení z několika škol. Otec nakonec rodinu opustil a Klaus si přivydělával jako čistič bot, poslíček, nebo omývač mrtvol. V roce 1943 narukoval, respektive byl odveden k výsadkářům. Do bojů se zapojil však jen během jednoho jediného dne na podzim 1944 v Holandsku. Později o sobě prohlásil, že úmyslně dezertoval na britskou stranu, ale původně měl být zraněn, a tak se dostat do zajateckého tábora. Konkrétně do Berechurch Hall poblíž Colchesteru v Essexu a CAMPu 186. V něm vojáci hráli divadlo, a Klaus nebyl výjimkou. Pokouší se tak o divadlo pro své spoluvězně, aby si vydělal na chleba a cigarety. Poprvé zde hraje 1.4.1945 v Goethově hře Faust roli Archanděla Gabriela a řemeslníka. Naposledy v táboře vystupuje dne 21.10.1945 a vrací se do válkou zdevastovaného Německa.

 Zde se z něho stal žebrající tulák, který se snažil dělat konkurzy v divadlech. V jednom z nich byl nakonec přijat, ale utekl jim i se zálohou a následovně se přidal ke kočujícímu divadlu, aby se tak dostal až do Berlína. Zde získává angažmá v Schloßpark-Theater a poprvé zde hraje 08.11.1946. V následujících letech účinkuje v několika dalších divadlech a 12.08.1949 se objevuje ve hře Jeana Cocteaua (životního partnera Jeana Maraise) La voix humaine. Klaus si zde roli pojal po svém, a objevil se v ženských šatech, načež hraní tohoto představení bylo zakázáno.

 Nebudu se nadále zabývat divadelní tvorbou, která poté pokračovala i při jeho herecké kariéře. "Skočím" do roku 1948 a k jeho prvnímu filmovému počinu s názvem Morituri. Šlo o německé válečné drama, ve kterém si zahrál Nizozemského vězně z koncentračního tábora. Do konce 50. let si zahrál v dalších 10 snímcích. Tím posledním bylo válečné romantické drama Čas žít, čas umírat, kde se objevil jako SS-Untersturmführer. Pro někoho více zajímavější zřejmě ale bude následující desetiletí. Mohli bychom to klidně nazvat: Kinski vs Wallace...

 Od roku 1959 do roku 1972 produkovala německá filmová společnost Rialto Film (původně dánská společnost založena Constantinem Philipsenem, a pro kterou byla ve Frankfurktu v roce 1950 synem zakladatele zřízena distribuce pod jménem Constantin Film) 32 kriminálních filmů, které byly založeny na románech Edgara Wallaceho. Koncept byl jednoduchý, ale úspěšný. Vhodné pro masy, cenově výhodná produkce a obsazení zahrnující oblíbence německé kinematografie: Joachima Fuchsbergera, Eddi Arenta a samozřejmě již i Klause Kinského.

 Scénáře často neměly s originály mnoho společného. Děj antikvárních románů byl zasazen do současnosti. Základní myšlenka však zůstala: závany mlhy v ulicích Londýna, detektivové, podvodníci, zabijáci, záhady a spiknutí. Jediné, co většinou zůstalo, byla jména postav. Série Edgara Wallace se stala nejúspěšnější a nejdéle vysílanou německou filmovou sérií.

 První byla "reinlovka" Der Frosch mit der Maske (The Fellowship of the Frog) z roku 1959. Kinski se poprvé v sérii objevil až ve filmu The Avenger (1960). Jeho schizofrenicko-psychopatická expresivita se brzy stala pojmem každého filmového diváka a Kinski se konečně dokázal prosadit i ve filmovém byznysu. Celkově v této "Wallace" sérii natočil 17 snímků. Tím posledním byl Das Gesicht im Dunkeln (Operazione hallicinante aka Double Face), který měl premiéru 4.7.1969.

 Teprve počátkem 70. let následovala nelehká, ale zřejmě proto tak plodná spolupráce s tehdy mladým režisérem Wernerem Herzogem. Kinského legendární interpretace Büchnerova Woyzecka je dodnes milníkem v německém filmu a herectví a dočkala se také velkého mezinárodního uznání. Jejich společným a nejznámějším dílem je však Nosferatu: Phantom der Nacht, který si dokonce našel fanoušky i mimo horrorový žánr. Klaus za svůj herecký výkon v tomto filmu získal dvě ocenění.

Rozebírat další snímky z jeho filmografie by vydalo na opravdu velmi dlouhou dobu, a tak si připomeneme jen několik dalších "kousků". Tady jsou:

Aguirre: The Wrath of God (1972)
Fitzcarraldo (1982)
Zelená kobra (1987)
Velké ticho (1968)
Pro pár dolarů navíc (1965)
Kulka pro generála (1967)
Dobrodruh z Istanbulu (1965)
Hrabě Dracula (1970)
Circus of Fear (1966)
Paroxismus (1969)
Marquis de Sade: Justine (1969)
Se incontri Sartana prega per la tua morte (1968)
Android (1982)
Ad ogni costo (1967)
Jed (1981)
Malá bubenice (1984)
E Dio disse a Caino (1970)
Die blaue Hand (1967)
Slaughter Hotel (1971)

 A tak bych mohl pokračovat a pokračovat. Klaus se za celý svůj život objevil ve více než 130 filmech, točil až 11 filmů za rok, daboval a psal také i scénáře. V roce 1988 si zahrál a podílel se na režii při volném pokračování hitu Nosferatu: Phantom der Nacht - Upíři v Benátkách. Vznik tohoto filmu provázeli obtíže z Kinskiho strany... ale tak to sním bylo skoro vždy a u všeho... Opustíme teď filmy a podíváme se na jeho temnou stranu...

 Už jako klukovi mi můj nebožtík otec v kině při mém prvním sledování Vinnetoua - Rudého gentlemana řekl: "Víš, kdo to je? To je Klaus Kinski..." A i později při sledování nějakého filmu doma, ať už u videa a nebo vysílání v televizi "padlo" ono ..."hmm, tam hraje Kinski..." Klaus nebyl jen padouchem ve filmovém světě, ale důvody, proč tak dokonale dokázal vyjádřit a zahrát své role bylo jednoduše tím, že defakto hrál "sám sebe".

 V roce 1950 se poprvé a ne naposledy dostal do psychiatrické léčebny, když šmíroval svého šéfa a nakonec ho začal škrtit. Lékaři u něj zjistili známky schizofrenie. Klaus se obratem dvakrát pokusil o sebevraždu. V roce 1952 se oženil se zpěvačkou Gislinde Kühbeckovou a krátce po svatbě se jim narodila dcera Pola. Po třech letech se jeho manželství rozpadlo, ale s dcerou se vídával i poté. V roce 2013 Pola vydala své paměti, ve kterých mimo jiné uvedla, že otec ji od svých 5 let sexuálně zneužíval. A celé to trvalo do završení jejího věku 19 let, kdy už poté Klause nikdy nespatřila.

„Roky jsem mlčela, protože mi zakázal o tom mluvit. Nejhorší na tom je, že mi jednou řekl, že je to naprosto přirozené, neboť otcové po celém světě tohle s dcerami dělají" - Pola Kinski

Jeho slavnější dcera Nastassja, kterou počal s herečkou Brigitte Ruth Tockiovou se vyjádřila slovy:

„Na Polu jsem hrdá. Přečetla jsem celou její knihu a moc jsem při tom brečela. Když jsem byla malá, tak se otec i mě tak zvláštně dotýkal. Instinktivně jsem cítila, že nejde o objetí milujícího otce, ale že to je něco víc. Ale vždy se mi podařilo se z jeho sevření dostat. Pak jsem se třásla, dokud tam byl". - Nastassja Kinski

„Nikdy jsme nevěděly, kdy znovu vybuchne vzteky. Někdy z nejasných důvodů házel proti zdi vše, co mu přišlo pod ruku. Nikdy se nás nezeptal, jak se máme, jestli je nám teplo nebo zima nebo jestli jsme šťastné." - Nastassja Kinski

 V roce 1971 se Klaus opět rozvádí, a za manželku si tentokráte vzal modelku původem z Vietnamu - Minhoi Geneviève Loanic, se kterou má syna Nikolaje. V roce 1975 však přišel šok. Herec vydává své první paměti, a jeho původní rukopis vydavatel musel seškrtat nevídaným způsobem. Ale i tak v knize zůstalo mnoho...

„Udělala bych vše, abych ho dostala za mříže. Jsem ráda, že už není mezi živými." - Nastassja Kinski na dotaz, jak by se zachovala, pokud by její otec ještě žil

 V knize mimo jiných "záležitostí" uvedl, že již zmíněnou dceru Polu vodil už jako tříletou do nevěstince, kde byla svědkem toho, jak si on užívá s prostitutkami. Také uvedl, že měl sex s třináctiletou fanynkou, která mu napsala svou adresu. Klaus se za ní rozjel a intimní styk měl nejen s ní, ale rovnou i s její sedmnáctiletou sestrou. Dále v knize uvedl i předlouhý seznam milenek a společnic, a někdy je charakterizoval jen tím, jak si je pamatoval. Kupříkladu: "Šestnáctiletá dívka v herecké škole", "Třináctiletá dívka v herecké škole", "Polská pinda", "Jeptiška", "Hubená čtyřiadvacítka se dvěma dětmi", "Pražské dívky", "Největší německá filmová hvězda"... a mnoho dalších. Byl by to opravdu dlouhý seznam. Údajně, dle jeho slov, se sexem započal v jeho 7 letech a měl více než na 4 tisíce žen.

"Rozdal by si to s vámi na hromadě mrtvol, ale nikdy by si s vámi nepotřásl rukou kvůli bakteriím". - Cintra Wilson (americká kritička) 

 V dalších řádcích ve své knize si postěžoval na to, že je vlastně nespravedlivé na světě to, že v některých zemích na světě je sex s mladými dívkami legální a že pedofílie je v Německu trestná. Zastal se ho samotný režisér Werner Herzog, a to i přes to, že nejen on sám byl s Klausem několikráte "na nože", i když v míře jejich "bouřlivého" přátelství. Werner uvedl, že si určité historky herec vymyslel. Moc dobře věděl, jakým životem Klaus žije. Že je větším konzumentem alkoholu, bere drogy, a také pochopitelně věděl o jeho stavu po psychické stránce.

„Nestárne vůbec dobře. Asi nejvíc by jemu i jeho kariéře prospělo, kdyby náhle zemřel". - pozdější prohlášení režiséra Wernera Herzoga

 Klaus byl nejen známý tím, že recitoval básně na stolech po barech bosý, což bylo i jeho jistým odrazovým můstkem do divadel, ale kromě divadelní práce také zkoušel být i výtvarným umělcem. Koncem 40. a začátkem 50. let často pobýval v Mnichově a dostal se do umělecké skupiny s názvem Zen 49. Z jeho tvorby výtvarného umělce se mnoho nedochovalo. S jeho mluveným slovem a záznamů z jeho různých vystoupení bylo také vydáno na desítky MC, CD, LP a singlů.

 Režisér dnes již několika kultovních snímků Jesús Franco s ním při natáčení snímku El conde Drácula (1970) s Christopherem Lee a Herbertem Lomem měl takovou "zkušenost", že pojídal skutečné mouchy.

 Měl výrazný fyzický vzhled, který přidal na jeho "přitažlivosti" na plátně. Měřil přibližně 175 cm, měl štíhlou postavu a v sobě atmosféru nepředvídatelnosti. Jeho pronikavé modré oči a ostré rysy umocnily jeho magnetickou přítomnost a dodaly jeho výkonům hloubku.

 V letech 1987–89 byl ženatý s italskou sexbombou Deborou Capriogliovou (Paprika), která byla o 42 let mladší.

 Kinski zemřel na infarkt v kalifornském Lagunitas 23. listopadu 1991. Jeho ostatky byly zpopelněny a rozptýleny ve vodách Tichého oceánu.

 Tímto bych svoje "speciální" téma zakončil. Ohledně Klause Kinského se "točí" ohromné množství látky, kterou zpracovat není vůbec lehké. Ale i tak jsem během psaní (přibližně v délce o 5 hodinách) chtěl zahrnout některé podstatnější věci.

 Na závěr přikládám onen mnou zpracovaný seznam titulů vydaných videokazet u nás na dotaz, který defakto zapříčinil to, že jsem se rozhodl sepsat tento článek.

Vinnetou - Rudý gentleman (1964) ÚPF, SPF, Lucernafilm Video/DAVAY, Lucernafilm Video , 2x DENSY
Doktor Živago (1965) Warner
Kulka pro generála (1967) FEX
Velké ticho (1968) FEX
Bez návratu (1970) DENSY
Krvavé ruce zákona (1973) Lucernafilm Video / Lucernafilm Video/DAVAY / Bonton
Smrt darebáka (1977) Lucernafilm Video
Madame Claude (1977) FVS
Nosferatu - Fantom noci (1979) Guild Home Video
Voják (1982) FVS
Malá bubenice (1984) Warner
Divoké kachny (1984) FVS
Kráska a zvíře (1984) FVS
Netvor (1985) Intersonic
Zelená kobra (1987) ÚPF, SPF, Lucernafilm Video/DAVAY, Lucernafilm Video
Pátrání v čase (1987) VIDEO-SPOJ
Upíři v Benátkách (1988) Lucernafilm Video

 Je mnoho titulů, u kterých je škoda, že u nás na VHS nevyšli. Vlastně by jich bylo desítky. V květnu 2005 měl Bonton vydat western Pro pár dolarů navíc (1965). Videokazetu jsem však nikdy neviděl.

Lou Ferrigno je americký herec, kulturista v důchodu, osobní trenér a autor. Narodil se v Brooklynu, New York Citxy, v USA 9.11.1951.

 Jeho otcem byl policejní poručík Matt Ferrigno. Lou jako dítě trpěl na ušní infekci, která vyústila v trvalou, ale částečnou ztrátu sluchu. Jak později uvedl, ztráta sluchu téměř o 85% byla jeho hnací silou v životě a k dosažení úspěchu. Jeho otec byl velmi negativní ohledně jeho šancí prosadit se nejen v životě a Lou byl ve škole šikanován za své postižení.

 Činky začal poprvé zvedat ve 13 letech, inspirován svým idolem, kulturistou Stevem Reevesem, který byl známý hlavními rolemi z filmů Hércules (1958) a Hércules y la reina de Lidia (1959). Ve svých 15 letech pomáhal svému otci přes léto dehtovat střechu, aby si mohl vydělat dost peněz na nákup Weider Preacher Curl Bench a 100 liber závaží, aby mohl pravidelně trénovat.

 Navštěvoval St. Athanasius Grammar School v Brooklynu. Později se zapsal na Brooklyn Technical High School v Brooklynu, kterou absolvoval v roce 1969. Lou debutoval v profesionální kulturistice na soutěži NABBA Mr. Universe v roce 1972. Už v roce 1973 se objevil na Mr.America a zvítězil i na Mr. Universe. V roce 1974 pokračoval ve svém vítězném tažení na Mr. International a jako první si došel i pro obhajobu titulu Mr. Universe IFBB.

 Nebudu zde dále vypisovat sportovní úspěchy a neúspěchy "Hulka". Namísto toho si dáme pár zajímavostí a poté se podíváme na videokazety vydané u nás...

 Byl nucen pracovat za 10 dolarů na hodinu jako dělník v Brooklynu v New Yorku, protože kulturistika v té době nebyla lukrativní práce. Z tohoto zaměstnání odešel ze strachu poté, co si jeden z jeho přátel při práci uřízl ruku.

 Jeho hereckým mentorem byl Bill Bixby. Objevil se po jeho boku ve filmech s Hulkem. Po uvedení posledního televizního filmu s názvem The Death of the Incredible Hulk (1990) se plánovaly další filmy. Smrt Bixbyho 21.11.1993 na rakovinu ovšem tyto plány zmařila.

 O Hulka "bojoval" s Arnoldem Schwarzeneggerem, ale nakonec roli získal, protože byl vyšší a lépe odpovídal popisu postavy.

 Lou unikl jisté smrti díky šťastným okolnostem v říjnu 1981. Byl pozván, aby byl osobním hostem egyptského prezidenta. Jeho účast byla ale na poslední chvíli zrušena. Prezident byl později spolu s dalšími 12 lidmi zavražděn. Vrah poté prozradil, že vraždící řádění původně plánoval přesně na událost, které se měl Lou zúčastnit.

Objevil se ve videoklipu k písni Liberian Girl od Michaela Jacksona (1989).

 Byl osobním trenérem Michaela Jacksona a fyzicky ho připravoval na turné v letech 2008 a 2009. Bohužel jeho předčasná smrt oba jejich plány přerušila.

 V roce 2003 napsal autobiografii s názvem Můj neuvěřitelný život jako Hulk. Uvedl také, že neměl žádné zisky ze zboží (značky The Hulk), protože žádné takové obchody v té době ve smlouvách neexistovaly.

 V roce 2006 složil přísahu jako zástupce kalifornského šerifa v okrese Los Angeles na úrovni II, čímž ctil profesi svého otce.

 Sybil Danningová, která si s ním v roce 1983 zahrála v Herculesovi, byla v tu dobu do něho velmi zamilovaná.

 V roce 2012 oznámil, že po celoživotní závislosti na naslouchacím aparátu podstoupil revoluční operaci implantace speciálního zařízení pod kůži a vrátila se mu přirozená sluchová schopnost.

 Prezident Donald Trump jej v květnu 2018 jmenoval členem Rady Spojených států pro sport, fitness a výživu.

Pojďme se podívat na videokazety vydané u nás:

Návrat neuvěřitelného Hulka (1988) LARS
Proces s neuvěřitelným Hulkem (1989) LARS
Boj o život aka Klec smrti (1989) VIDEO 2000
Neuvěřitelný Hulk (1990) Bonton
Absolutní peklo (1991) Bonton
Žabí město 2 (1992) Fine Production
Někdo to rád studené (1993) Vapet Production
Klec rychlé smrti (1994) Q FILM
Blbouni (1995) Intersonic
Kmotříček (1998) Butterfly
Frank McKlusky (2002) Warner Home Video
Hulk (2003) Universal

Rozhodně velká škoda u nás nevydaných titulů, ve kterých Lou ztvárnil Herkulese: Herkules (1983) a Herkulova dobrodružství (1985).

HB L. F. a (nejen) VHS čest .-)