It's Always Sunny in Philadelphia

Některé díly jsou dobré, některé naopak dost špatné - bohužel však převládají ty špatné díly. Každopádně jsem si k postavám nevytvořil žádný vztah a snad to ani nešlo. Sitcom, který se snaží bořit hranice politické korektnosti, ale dělá to bohužel příliš násilně a bez vtipu. 3* za těch pár dobrých scének a se seriálem se v druhé sérii raději loučím. (05.08.2012)

Jak čtu zdejší komenty, je jasné že se zde vytvořili dvě skupiny lidí, ti kteří nemohou onou nekoretnost seriálu překousnout a ti kteří si seriál prostě užívají...a o tom to je, seriál je prostě o partičce z "kamarádů" kteří prostě využívají prakticky všeho aby dosáhli svého cíle...většinou jde tedy o balení děvuch a peníze...takže se setkáte s jedním kdo dobrovolně bude hrát gaye, aby jeho bar vydělával, další prozměnu pozve na schůzku afroameričansku do kavárny, aby se zalíbil místní číšnici a třetí pro jistoutu bude předstírat že nenávidí potraty aby zbalil ženskou...prostě zřejmě byste nepochopili, musí se to vidět. Seriál je hlavně potřeba brát hodně, tedy hodně s nadhledem, nadruhou stranu konečně se objevil seriál, který nějakým způsobem vybočuje ze serie podobných serií jako je Friends, HIMYM, nebo The Big Bang Theory... (02.05.2012)

Bohužel žijeme v době, v níž se použití termínů politická korektnost/nekorektnost rozbujelo v takové míře, že se pomalu dostáváme ze stavu, v němž být politicky nekorektní je u určitých skupin obyvatelstva prostě módní, do stavu, v němž být politicky korektní je politicky nekorektní. Jednou třeba přijde čas a lidé budou moci prostě říci svůj názor, aniž by bylo nutné ho označit těmito nálepkami (hrůza, i já sám to občas dělám, tak mě tahle doba dostala). Dokud je to ovšem pouze módní, budou zřejmě vznikat i seriály jako je It's Allways Sunny in Philadelphia. Z IASP cítím v podstatě nulovou snahu o tvorbu umění, mírnou snahu o vyjádření se k (věčně) aktuálním společenským problémům, vcelku velkou snahu rozhýbat divákovu bránici, ale především pak snahu po zaplnění určitého segmentu trhu právě tak, jako jiný segment zaplňuje a jiný divácký požadavek plní Přátelé. IASP nabízí stejně ploché a schematické postavy, jen trochu jiného charakteru - namísto uječených, přecitlivělých objímačů, poctivou blondýnku obklopenou hajzly, primitivy, podvodníky, sraby a ubožáky, kterým žádná špatnost není cizí, jen když přijdou k prachům a pichu. Z toho samozřejmě vzniká celá řada více či méně komických situací, mně naštěstí sedících o malilinko víc než ty, které prožívá Joey, Rachel, Monica, Chandler, Phoebe a Ross. Světlejší výjimku pak tvoří ty, které trochu zesměšňují tu neustálou "výchovu k dobrému občanství", jež je v masmédiích téměř všudypřítomná. Ale pozorný pohled odhalí, že IASP se jen tváří, že k tomuto proudu stojí v opozici. Ve skutečnosti je jen křiklavější, uřvanější a mírně originálnější součástí téhož. A nyní si můžete celý předchozí text škrtnout a vzít na vědomí fakt, že mé hodnocení, silné ***, odráží jen míru toho, jak jsem se při sledování seriálu smál. (22.02.2010)

Seriál staví na tom, že se zdánlivě vozí po tabu politické korektnosti každodenního amerického života (alespoň soudě podle prvních dvou dílů, které se věnují rasismu a Židům), ale bohužel to dělá trapným způsobem. Coby barový sitcom se seriál opírá o stálou skupinu bizarních figurek, na rozdíl od klasického a usedlého "Cheers" jsou zdejší hrdinové především mladí (tři mladíci spolumajitelé baru a číšnice/sestra jednoho z nich) a profilovaní jako hystericky afektovaní tupci bez osobnosti. Během prvních dvou dílů se o postavách nic nedozvíme, jen zpovykaně žvatlají kraviny, ukazují se jako blbci a neschopáci a i jejich postoje vůči centrálním tématům jsou krajně jalové. A v tom se odhaluje bezzubost a ubohost seriálu, neboť se prsí výbušnými tématy, ale přistupuje k nim tupě a místo satiry či konfrontačního humoru vše zahlazuje nenapadnutelnou stupiditou. "It's Always Sunny in Philadelphia" evidentně hraje na image nevycválané a loserštější opozice vůči sluníčkově vztahovým "Přátelům", ale ve výsledku je jen o krapet neurotičtější variací téhož, neboť jeho postavy se liší pouze v míře uječenosti, ale nemají o nic propracovanější psychologii (na rozdíl od např. perfektní profilace postav a jejich motivací ve "Scrubs") ani neřeší o nic závažnější problémy. (10.03.2012)

1. série Že bych zase po letech narazil na seriálový klenot, který se mi vyhýbal? Se sledování jsem začal v okamžiku, kdy se chystá 12. série a prvních sedm dílů slupnul jako nic. Stanice FX už mě zaujala několika komediemi (The League, Archer) a tahle jede přesně ve stejném duchu. Bez servítek, bez morálního poučování a bez nudy. Pobavil jsem se každou epizodu a to jsem si teprve zvykal na postavy, jsem zvědav, co předvedou dál. A nevím proč, ale ta znělka mi zní moc vánočně. 2. série A druhá série přináší na scénu novou postavu pro partu. Objevuje se Frank, otec Dee a Denise, který je možná ještě ujetější a bizarnější než zbytek skupiny dohromady. A bavil jsem se ještě o něco víc něž předtím. Bar U Paddyho se zapsal na místa, kam se rád vrátím. Už teď se těším na další díly... 3. série Parta je vážně hodně uřvaná a díky tomu se nedá sledovat několik epizod v zápřahu. Vždy si po pár epizodách musím dát pauzu, abych se vrátil do normálu. Tady se to vážně žene do velkého extrému a i když je to vtipné, tak kolikrát to nevyjde úplně skvěle. (22.09.2016)