Případy 1. oddělení

Sympatický seriál, který si na nic nehraje. Nečekejte "Kriminálku Las Vegas" apod., tohle jsou české reálie a současná praxe chlápků, kteří řeší kriminální případy. Znám pár skutečných kriminalistů a po delší době mám dobrý pocit, že vznikl seriál, který toho má dost podobného s realitou. Navíc nenásilně a vcelku vtipně napsané dialogy a obsazení, včetně vedlejších postav. Milé novoroční překvapení roku 2014. Po shlédnutí 4 dílů zvyšuji na pět hvězd, protože to je profesionální práce, režijně dobře vedené, herecky zvládnuté - i malé role, výborná hudba! (13.01.2014)

Moc příjemné překvapení. Čekal jsem další podprůměrný seriál a teď vidím, že jsem zbytečný škarohlíd. Překvapila mě věcnost, skoro dokumentárnost dílů, oproti románovým "nevěrohodným nepříběhům" (kulantně řečeno). Ano, je to detektivní příběh na český způsob, bohužel se u nás takové příběhy stávají. O to je seriál životnější, navíc je seriál obsazen dobrými herci, což mě mile překvapilo. Příjemné překvapení. (14.01.2014)

Českou seriálovou tvorbu posledních let moc nesleduju, ale když jsem si Případy 1. oddělení dal dvakrát a některé díly i víckrát, musím k tomu něco napsat. Zaujala mě půvabná paralela s Malým pitavalem v typologii postav jako byl ostřílený mazák pracující hlavně s letitými zkušenostmi (Vlastimil Hašek/Bolek Polívka), dva akční hrdinové vrhající se často bezhlavě do dobrodružných akcí (Pavel Zedníček, Jiří Krampol/Filip Blažek, Petr Stach), dojemný outsider, kterému se občas podaří zazářit (Michal Pešek/Miroslav Vladyka) a nekompromisní, nepříliš oblíbený, přitom dobře hláškující šéf (Ladislav Frej/Miroslav Hanuš). Oba seriály sice pracovaly se skutečnými případy, jenže zatímco Malý pitaval sklouznul k úsměvným epizodám loupeže papoušků, Případy 1. oddělení se přecijen drží divácky atraktivnějších vražd. Práce kriminalistů je zobrazena věrohodně, ať už jde o akční zásahy nebo mravenčí práci na vyhledávání důkazů často řadu let zpět. Vyšetřovatelé jsou chlapi z masa a kostí, ale záblesky z jejich soukromí jsou tu v míře snesitelné. Kromě nich několik výborných vedlejších rolí, v rámci svého comebacku například skvělá Regina Rázlová jako vydíraná ředitelka čokoládovny v epizodě Sladký vyděrač nebo dokonale dementní Filip Kaňkovský coby bezradný komplic v díle Hodinka k dobru. (10.10.2016)

Jeden z nejlepších tuzemských krimiseriálů vůbec, ne-li nejlepší. Snad jen rada Vacátko a Dobrodružství kriminalistiky stojí o stupínek výš. Inspirace skutečnými případy byla trefou do černého, na jedničku jsou napsané i postavy, které k jednotlivým hercům sedí jak p*del na hrnec a z mého pohledu tu neexistuje slabý díl či hluchá místa. Jediný problém jsem měl s Hanušem. On tyhle parchanty umí, to se mu nedá upřít, ale ať mi nikdo neříká, že takovýhle člověk by vydržel v čele oddělení vražd tak dlouho. Každopádně to byla jen drobná vada na kráse. Tak doufám, že se k tomuto projektu ČT ještě někdy vrátí. Námětu na jednotlivé díly je tu dost a dost. Bohužel i bohudík. 90% (17.07.2018)

Tak se pan policejní rada Vacátko přece jen dočkal. V našem domácím prostředí konečně vznikl původní seriál z kriminalistického prostředí, který mě mocně bavil, a i když mě tu a tam něčím naštval, nešlo o nic natolik výrazného, abych po tvůrcích plival jedovatou slinu. No, asi to nebude jen pouhá náhoda, že se na režisérské sesli kromě jiných vyskytl i Peter Bebjak, který to má u mě opravdu dobré. Jedním z velkých kladů seriálu bylo pro mě obsazení rolí kriminalistů (to byla radost), dalším byl scénář, který vycházel z reality takovým způsobem, že jsem neměl potíže rozpoznat jednotlivé známé kauzy, přestože se tvůrci snažili lehce mlžit pozměněním jmen hlavních aktérů. Nedostatkem bylo obsazení sprostých podezřelých; pokud byl do takové role obsazen "profláklý" obličej, měl divák o pachateli rázem jasno, když ale tvůrci vybrali neznámou tvář, hořelo to po stránce hereckých výkonů. Já ale chápu, že je to těžké, proto jsem se touto situací nedal příliš rozhodit. Víc mi vadilo to, že se sice podařilo skvěle prokreslit jednotlivé mužské charaktery, ty ženské se scénáristické dvojici až tak přiblížit nepodařilo a například vcelku zajímavá postava kapitána Adély Čulíkové uvízla v obvyklém dilematu práce nebo dítě, a to se mi zdálo přece jen příliš chabé. Ale teď už zase jen rýpu, a byl bych přitom nerad, aby zapadl fakt, že jsem byl vlastně velmi spokojen a jsem rád, že se u nás přece jen občas zadaří. / Poučení: Nabyl jsem dojmu, že je práce kriminalisty oddělení vražd náročnou záležitostí. A ne vždy to způsobují pachatelé. (24.02.2023)