Bosch

Každý, kdo se po absolvování kurzů Slabikáře slaboduše nezarazil u Hery Potratů, Hangrgejsů či Padesátí odstínů neohrabaných sexuálních fantazií padesátiletých vepřovic ví, že sáhnout po Míšovi Konelym znamená sáhnout po tom nejlepším, co bylo v žánru napínačů a detektivek v posledních padesáti letech vyprodukováno. Úžasný vypravěčský talent, dokonale lahodná stylistika, fantastické a originální zápletky a až genitální propracovanost děje, přesně takhle by měly vypadat bestselery v ideálním a moudrém světe bez slaboduchých dětí, vypatlaných patnáctek a tupých a nadržených starých panen. Naštěstí však konečně začínají dostávat reálné vizuální kontury i masturbační fantazie všech soudných čtenářů! Když v roce 2002 senilnějící Klint a egoistický Helgeland dokurvili Míšovu jinak famózní Krvavou stopu změnou pachatele a hlavně obsazením Blbějšího do role masového vraha, což je asi tak stejné fopá, jako by hrál Hanibala Lektra Lůj Definé, vypadalo to s dalšími filmy dost na poševní ústí. Pak však zaplaťSatan přišel Advokát, kterého už Míša nepustil lehkomyslně z ruky, a tak si dnes konečně můžu na obrazovce pocákat xicht svého nejoblíbenějšího detektiva všech dob, mimochodem i naprosto skvěle vykástingovaného, a už se mi tolik nebudou xobě lepit stránky v knihách. Těch s Bošem je dnes 22, tak doufám, že tento skvostný seroš bude mít minimálně dvakrát tolik dílů než třeba buzerantské Glí nebo ultrablbá Veronika Mars, ať se nemusím tolik bát, že žiju výhradně ve světě vyteplených lopat. První řada byla excelentní kompilací Parku ozvěn a Města kostí, druhá bude složena z Pádu, Posledního kojota a Kufrového tanga. Ohledně třetí jsem zrovna poslal Míšovi mejla, že chci okamžitě Devět draků, což je DMSM ten nejlepší Boschský kousek, a jestli ne, tak verbala kurevsky nasere. Snad ještě víc, než ten místní pokrytecký madarký buzerant (POMABU), který mě na jedné straně láká, ať mu jedu dělat negra do Varů, ale v zaplaceném celostátním píárku prohlásí, že jsem tu jen velkoryse trpěné zlo. No, Michal snad takový pičus nebude a něco takového si nelajsne! (09.08.2015)

Příjemně oldschoolovým způsobem laděná kriminálka, která pečlivě sleduje portrét hlavní postavy a je uvěřitelným způsobem realistická. Bosch je pro mnohé kolegy nepříjemnou osinou v zadku, na druhou stranu si nedokážu vzpomenout na podobnou postavu s tak pevnými morálními zásadami, která by u toho někdy (ne)působila alespoň trochu směšně. Silné postavy, silné zápletky, žádní béčkoví záporáci a jeden z nejsympatičtějších seriálových castingů vůbec. Nemalý podíl na finálním výsledku mají z mého pohledu i tvůrci (za mě vůbec nejlepšího) seriálu The Wire, jejichž rukopis se tu skutečně nezapře. A ten přímý odkaz na The Wire v poslední sérii z úst Jamieho Hectora je už jen takovou třešničkou na závěr. [85%] (06.02.2022)

První i druhou řadu jsem si dala prakticky naráz - tedy je jasné, že mě to chytlo. A postupně jsem si zvykla i na Wellivera, což zase tak snadné nebylo, do prvoplánově sympatického chlápka mu chybělo z obvyklých atributů snad všechno. V první sérii šlo o dopadení psychopata, druhá se mnohem víc soustředila na střeva policejního sboru. Že by to bylo nějak extra napínavé, se sice říct nedá, ale síla tohoto seriálu vězí v něčem jiném - ve více než dokonalém psychologickém rozboru jednotlivých postav (kromě titulního Harryho Bosche, mám na mysli zejména ještě skvostně podané drama kolem rodiny policejního šéfa Irvinga) a ve skvěle a úsporně napsaných dialozích. Jenom úplně nerozumím tomu, proč je tento seriál na ČSFD anoncován jakožto mysteriózní - když mysteriózního na něm není zhola nic. Spíš naopak, je to čistokrevná kriminálka s velice lidskými osudy. (06.08.2016)

Po první sérii jsou dojmy prozatím vlažné, detektivka je to slušná, Harry Bosch (Titus Welliver) je sympaťák a vůbec ta krimi narace s odkazy na jeho pohnutou minulost celkem šlape, ale samotné finále řady mi přišlo poněkud banální, neřku-li odfláklé. Ale neházím předmět doličný do řeky a dávám Connellymu šanci ve druhé sezóně. /// 2. sezóna /// O něco svižnější a stravitelnější než úvodní řada, více témat, více padouchů a více truchlení nad ztrátou bližních. Baví mě to a mám docela slušný hype na další nášup. /// 3. sezóna /// Jo, tak tady už se chytám v plné šíři. Bosch je čím dál tím větší sympaťák a tahle série se pomalu, ale jistě dere na přední příčky mého žánrového žebříčku. /// 4. sezóna /// Čtvrtá série je chuťovečka veliká. Skoro jako by do toho sem tam fušoval David Simon. Ale TU vraždu jim teda jen tak neodpustím. (10.08.2018)

Kam se hrabe True Detective. Popravdě si už ani nedokážu pořádně vybavit co se v jeho průběhu dělo, za to na Henryho Bosche nezapomenu dlouho. Příběh nekompromisního a egoistického policisty mě zaujal už od prvních vteřin a se stejným nadšením jsem sledoval i ten poslední. Děj, hlavní i vedlejší postavy jsou super a celkově na americkou produkci seriál, který je potřeba si hýčkat. (07.10.2015)