Série(11) / Epizody(177)
Obsahy(2)
Kdo je chodící smrt? Zombie, kam se podíváš, nebo hrstka vyčerpaných lidí v děsuplném prostředí? Zemi ovládly položivé zrůdy. Boj zbytků lidstva o přežití v postapokalyptickém světě může začít. Živí mrtví zachycují příběh skupinky lidí, kteří přežili virovou epidemii, jež změnila většinu lidstva v agresivní zombie. Pod vedením Ricka, který byl ve starém světě policistou, cestují americkou Georgií a snaží se najít nový bezpečný domov. Čím je situace zoufalejší, tím je jejich vůle přežít silnější. Jsou ochotni udělat téměř cokoli, aby zůstali naživu. Jak dlouho si udrží zbytky lidskosti? Zástupce šerifa Rick Grimes se probere z kómatu v opuštěné poničené nemocnici. Zjistí, že zatímco byl v bezvědomí, svět postihla epidemie viru, jenž své oběti nejen zabíjel, ale po smrti z nich udělal zombie, které teď požírají živé lidi. Jeho žena a syn nejsou k nalezení. Rick se od jiného přeživšího doslechne, že prý federální Centrum pro kontrolu nemocí v Atlantě v Georgii vymezilo bezpečnou zónu, kde by možná mohl rodinu najít. Ozbrojí se a vydá na dlouhou nebezpečnou cestu zničenou krajinou. Na kraji Atlanty se opravdu ukrývá jeho žena Lori se synem Carlem. Navíc je s nimi Rickův policejní parťák a nejlepší kamarád Shane, se kterým se však domnělá vdova Lori mezitím zapletla. Našli tu útočiště ve skupině dalších přeživších. Tvoří ji Dale, který vlastní obytný vůz, jenž se stal centrem komunity, sestry Andrea a Amy, Glenn, který dříve roznášel pizzu a teď ho často posílají na nebezpečné mise, a spousta dalších. S Rickem coby neformálním vůdcem se snaží za každou cenu zůstat naživu, i když je mrtví pronásledují na každém kroku. Dokážou si ale udržet při hledání kousku bezpečí a domova lidskost? Nebo se nakonec sami stanou chodícími stroji na přežití, živými mrtvými? (TV Prima)
(více)Recenze uživatele Shadwell k tomuto seriálu (1)
Živí mrtví (2010)
Nejhorší svinstvo, který můžete provést filmové postavě, je, že ji přesunete do jiného žánru. Brolina z Tahle země není pro starý, veterána z vietnamské války, kterou americká média přirovnávala k dobývání Západu, přesunuli Coeni z westernu do thrilleru, kde mu žádná z westernových postav jako šerif a jeho kolegové nemohla přijít na pomoc. Tady zas policajt opustil policejní thriller a octl se nedobrovolně v zombie filmu. Na druhou stranu této skutečnosti vděčí za to, jak je pěkně vyobrazen. Kdykoliv se policajt octne na plátně, dopadne buď jako pohádkově zidealizovanej SNBák Zeman, anebo jako drsně fašistickej Harry Eastwood. Svět Walking Dead představuje ovšem něco jako návrat k pre-moderní civilizaci bez základních koordinát, v němž může policie znovu nabýt neutrality. Takový post-apo svět si pochopitelně žádá dokumentární styl, nakroucený ideálně na 16mm film, ke kterému tvůrci sáhli jednak proto, že digitální kamery jsou možná vhodný do tmy, jak nás učí Mann nebo Fincher, ale mají rezervy za dne (reprodukce pleťovek, rozsahu jasů, podání barevných odstínů a záznam rychle se pohybujících objektů je u filmového negativu bezkonkurenčně lepší), druhak je Darabont znám coby fanoušek Romera a pokračuje v triádě vepsané přímo do názvu jeho snímků „noc – úsvit – den“ a točí výhradně za světla a za třetí si v duchu mistra zakládá na tom ukázat, že ti, kteří přežili, mohou být nebezpečnější než samotní zobmies. Proto jsou stížnosti, které padají ohledně toho, že tu zombíci s každým dalším dílem vyklízejí pole, nespravedlivý, protože přeživší lidé tu jsou zombíci. A zombíci zase lidé, tvůrci jim nakonec věnují velkou péči, dělal na nich legendární Nicotero, a v záběrech, kde se komíhají, je kvůli nim uměle navýšeno zrno, což nám připomíná některé herce, kteří mají ve smlouvě zakotveno, že na sto minutový film připadne minimálně dvacet detailů jejich hezké tvářičky. Obdobnou zprávu, analogickou k prohození sil dobra a zla ve Walking Dead, k nám vysílá slavný muzikál Za zvuků hudby o skupince demokratických Rakušáků odolávajících nacistické okupaci, ovšem podíváme-li se na film blížeji, neunikne nám v Rakušácích semínko provinciálních fašistů spjatých s hroudou a folklórem a v Nacistech, kteří nejsou zastoupeni vojáky, ale jako manažeři či byrokrati pokuřující drahé cigarety, zahlédneme karikaturu kosmopolitních, dekadentních židů – co se jeví jako demokracie ve spárech nacismus je obrazem počestných fašistů, kteří odolávají zkorumpovaným židům. ()