Bosch

Pilot: Bosch je frajer a zatím to příjemně odsýpá. Spousta povědomých herců dostává konečně větší prostor. Parádně napsané postavy. Příběhově zatím v pohodě, hezky čitelné, čekám jak se to zašmodrchá. Annie Wersching je pořád kus. Po první řadě: Musím říct, že jde o výbornou záležitost. Něco mezi Wirem a Dr. Housem a čím blíž konci tím lepší je. Návykovka. Titus perfektní, atmosféra hustá a nejede to v zavedených kolejích. Začal jsem číst Connellyho Kufrové tango. Bosh je v druhé řadě jistější v kramflecích a výlety do Vegas nabízí lákavé prostředí plné casin a šlapek. Shodou okolností je Kufrové tango, které sloužilo za hlavní zdroj inspirace druhé řady, první Connelyovka co jsem četl a její převedení do seriálové podoby mě potěšilo. Dokonce vylepšilo slabší části knížky. Výhledy z Boshova domu jsou luxusní. Návnada v podobě nové stopy ohledně vraha matky jako finále super. To abychom nepřišli o pesimistickou pachuť v závěru. Těším se na třetí řadu. Pomalejší a sevřenější třetí řada, která i přes pár silnějších momentů ničím nevytrhává. Kromě posledního dílu, to je pane Bosch v nejlepší formě. Vygradovaný dialog s J. Edgarem je třešničkou na dortu. (09.08.2016)

První i druhou řadu jsem si dala prakticky naráz - tedy je jasné, že mě to chytlo. A postupně jsem si zvykla i na Wellivera, což zase tak snadné nebylo, do prvoplánově sympatického chlápka mu chybělo z obvyklých atributů snad všechno. V první sérii šlo o dopadení psychopata, druhá se mnohem víc soustředila na střeva policejního sboru. Že by to bylo nějak extra napínavé, se sice říct nedá, ale síla tohoto seriálu vězí v něčem jiném - ve více než dokonalém psychologickém rozboru jednotlivých postav (kromě titulního Harryho Bosche, mám na mysli zejména ještě skvostně podané drama kolem rodiny policejního šéfa Irvinga) a ve skvěle a úsporně napsaných dialozích. Jenom úplně nerozumím tomu, proč je tento seriál na ČSFD anoncován jakožto mysteriózní - když mysteriózního na něm není zhola nic. Spíš naopak, je to čistokrevná kriminálka s velice lidskými osudy. (06.08.2016)

U Bosche se setkaly tři věci. Connellyho boží předlohy. Dokonale padnoucí civilní atmosféra rozpálenýho Hollywoodu. A Titus Welliver, asi nejlíp obsazenej detektiv ze starý školy, co kdy v televizi byl. S obdivuhodnou schopností neztrácet glanc ani v pozdějších sériích (za vůbec nejlepší považuju pátou řadu v utajení) mi Bosch prostě natrvalo zůstane v srdci a nesplyne s konkurencí. Navždy si tak budu pamatovat jazz, skvěle napsanou otcovskou rovinu, nesmyslnej výhled z jeho obejváku a pochopitelně i GET OF YOUR ASS AND GO KNOCK ON DOORS. (07.07.2021)

Hurá. Retro noir jak se patří. Charisma hlavního hrdina v hluchých místech vylepí, to co by případně nefungovala, nebo jemně skřípalo, ale během té jedné epizody, která přecházela schválení celé série, jich moc není. Navíc se během pilotu setkáváme s velkým množství eventuálních vedlejších postav, které jsou minimálně zajímavé. Koroner v batikovaným tričku a nakrátko střižená velitelka, v obtáhlým tričku u mě vedou. Při správném a střízlivém vedení, tu máme detektivní senzaci. (10.02.2015)

Connellyho knížky neznám, ale ty dva filmy, které jsem podle jeho předloh viděl, mě nezklamaly a totéž se dá říct i o Boschovi. Vlastně o něm se můžu s klidným svědomím prohlásit, že jsem nadšen. Seriál šlape od prvního dílu, je zamotán přesně tak, aby se v něm člověk neztratil a navíc si jede v oldschoolové koleji, takže diváka neobtěžují žádné technologie, které podle vlasu určí, že má pachatel na prdeli bradavici. Titus Welliver dostal roli ušitou mu přímo na tělo a nezklamali ani další, pro mě vesměs neznámí, herci. Pevně doufám v další série. 90% (12.03.2015)