Grimm

Zejména ve 4. řadě se už šablona každotýdenní kriminálky mírně zajídala, ale jinak k seriálu nemám mnoho výhrad [podrobněji v komentářích k jednotlivým sériím]. Pronikání policisty (grimma) Nicka Burkhardta do obyčejným očím skrytého pohádkovo-mytologického společenství „oblud“ v okolí Portlandu rámovala spousta dlouhodobějších, většinou super napínavých zápletek – ať už osobních (jeho rodiny, přátel, šéfa), nebo „světovládných“ (královská rodina, revoluční hnutí, mapa z klíčů k mocnému artefaktu). Závěrečná sezóna ovšem dotáhla jen pár z výše zmíněných, navíc ne plně uspokojivě. (16.07.2021)

Lehce hororová urban-fantasy kriminálka šlape od samého počátku jako hodinky, přičemž řeší především zábavné epizodní případy a svou mytologii rozvíjí pomalu a postupně (avšak vytrvale, další sezóny předpokládám "utáhnou šrouby"). Jen jsem si tedy říkal, kolik že se v Portlandu a okolí těch nadpřirozených pohádkových potvoráků ale vyrojilo! :-) (07.11.2017)

Jak jsem predikoval, kontinuální zápletky s vladařskými rody, tajemným klíčem - a zejména se selektivní amnézií Nickovy přítelkyně Juliette - nabraly na prostoru a důležitosti. A bylo to dobře, protože samostatné "monster of the week" kriminální případy se již pomalu vyčerpávaly; originalitu sice nepostrádaly, ale prostě nešlo v okolí Portlandu stále narážet na nové a "svěží" mordy páchané novými a neviděnými weseny. (09.05.2018)

Jak povětšinou trošku skuhrám na epizodické případy, tady mě těšily možná víc než prolínající se linky s odporem proti královské rodině, mocným čarodějným miminkem podvratné Adalind či svatbou Rosalee a Monroea. Byly nápadité, rozmanité a netradiční (pokud se tedy člověk srovnal s klasickým neduhem, že wesenem je přibližně každý druhý obyvatel Portlandu :-)). Ale i ty "vládnoucí" zápletky se zamotávaly, sbíhaly a rozmotávaly tak promakanými způsoby, že gradované vyvrcholení napínalo až nesnesitelně. Především by však tvůrci mohli vyučovat, jak napsat zajímavé, snesitelné, inteligentní charaktery, NEnechávat je chovat se v mezních situacích idiotsky a dát každému prostor ve své úloze vyniknout. (10.12.2018)

Přes velkou spoustu kontinuálních a "charakterových" linek se seriál stále nevzdal epizodních vražd v každém dílu. Ty bohužel probíhaly podle totožného mustru: netradiční provedení ukazuje na neznámý typ wesena, Nick a spol. (dobře, že se konečně zapojil také strážník Wu) tedy vyhledají pod(r)obnosti ve starých knihách v přívěsu, připraví se a pachatele dopadnou. Ani "za každou cenu" originální příšeráci tak nezabránili určité únavě a jednotvárnosti. Přitom našlapané závěrečné epizody se zlou Juliette a královskou rodinou pátrající po dceři Adalind prokázaly, že potenciál nevyprchal. (03.10.2019)

Kvalita "monster of the week" případů se mírně zvedla (i když občas lovily v hodně bizarních příšeráckých vodách), možná proto, že se šlo vždy rychle na věc a hotovo. Opratě totiž svíralo několik hlavních linek – kandidatura Renarda na starostu, starodávný artefakt ("klacík") z Německa, soužití Nicka s Adalind, Juliette jako smrtící Eve, především však celospolečenský převrat – "osvobození" wesenů a převzetí vlády teroristickou organizací Černý dráp, které všechno propojovaly opět velice napínavým, skvěle napsaným, postavy k žádným hloupostem nenutícím, gradujícím způsobem. (13.11.2020)

Během doslova pár dílů bylo navráceno status quo na policejní stanici (včetně Renardova velení), dlouhodobé zápletky se vyřešily mezi řečí (globální porážka hnutí Černý dráp) nebo se na ně rovnou zapomnělo (královské rodiny asi přestaly kout pikle), pokračovala jediná: původ a moc ukrytého klacíku, resp. luštění symbolů ze starobylého plátna. Nutno říct, že tato linka, včetně svého vyústění a arcizloducha, nepatřila zrovna k těm extra podmanivým (natož dotaženým), pročež i ve zkrácené sezóně se dostalo na klasické epizodní mordy a bizarní druhy wesenů. Ale konec dobrý, všechno dobré. (09.07.2021)