13. komnata

Za časů mých bohémských štúdií, jsem navštěvoval seminář dětské literatury, o který byl obrovský zájem, neb jsem tam byl sám. Z toho důvodu jsem navštěvoval dvouhodinové disputace o dětské literatuře u vedoucí v kabinetě, již jsme zvali pro její rozevlátý styl Karolínou Světlou, popřípadě Boženou Němcovou. Jednou jsme takto zabrousili na téma sexuality v literatuře pro děti. Jednalo se o to, že jsme se shodli na faktu, že daná kniha, o níž jsme diskutovali, by spíše vyhovovala mládeži od sedmnácti let, nežli dětem od třinácti, jak bylo doporučeno na přebalu. Já jsa zpitoměn dvouhodinovým monologem o dětské literatuře, zabrblal něco v tom stylu, že bych knihu doporučil i devítiletým. A nastalo drama. Světlá-Němcová a celý národ s ní se vztyčila, pozdvihla výstražně ukazováček a mocným hlasem na mě udeřila:“TAK TO POZOR, PANE KOLEGO, TAK TAKHLE TEDY NE!“ (20.07.2008)

Opět opominu diskurs, mizanscénu a takové ty věci (jsa vzdělána pouze zvláštní školou), a přejdu rovnou k meritu, tedy k Saudkovi. Musím říci, že Saudek mi byl vždy sympatický, třeba i v tom, jak se dovedl vyrovnávat i s vpravdě „lidovými“ otázkami typu: „Mistře, jak dlouhý je Váš penis?“ (Kotel) s nadhledem a grácií. Vpravdě (podruhé), někdy se i já stydím za to, že jsem člověk. Saudkovy odpovědi na jakoukoliv otázku vůbec, mi připadají hluboké a zároveň sebevysmívající. Zda to tak ve skutečnosti je, ví jen Mistr. A možná ani on ne. Jen ještě malá estetická poznámka: éterická redaktorka I. O. s jejím smutným a chápajícím kukuč a charismatický oplzlý machovský Já dědek Saudek – no nebyl to dokonalý pár? Resumé: Saudka si dovedu představit na Hradě mnohem více, než toho tenistu-ekonoma, rozumbradu všeneználka (zrovna mu nemohu přijít na jméno). (20.07.2008)

(Vytrženo z poznámek důchodce z turistického oddílu Řev přírody) Jojo. Domašov nad Bystřicí. Moravský Beroun. Vláček motoráček, jak mi říkáme „kostitřas“. Kdo nezná, ať tam běží. (A Bareš taky dobrý.) (20.07.2008)