13. komnata

Televizní formát, který se mění v čase. Vyvíjí se od intimních zpovědí po obyčejné připomenutí zapomenutých tváří. Někdy je to skutečně kruté. (01.04.2019)

Zajímavý díl připomínající skutečnost, že i Dušan Klein patří mezi slovenské židy, kteří měli za války namále. Jeho návrat na místa, kde za války pobýval, byl samozřejmě hodně emotivní. (28.05.2018)

Nikoli zdařilý díl, nicméně zpětně získal na hodnotě pohled do dnes již neexistujícího Směšného divadla Luďka Soboty a události, které následovaly. Například obsazení Soboty do Okresního přeboru a pozvánka Sobotových do 7 pádů Honzy Dědka. (04.12.2021)

Basiková má skvělý hlas a tuto komnatu vidím kdykoli ráda znovu, už jen pro ty proměny v čase. A doufám, že si zase udělám víc času na poslech Stromboli. (19.10.2017)

A snažme se ignorovat, že to dělal Aleš... :( (23.03.2009)

Proč si reprízuju tyhle zhůvěřilosti? Klapka si ji zapamatoval, Zindulka si s ní rád zahrál... Ne a ještě jednou ne. Marie Formáčková a její skvělé dotazy, to se prostě nesmí. Maximálně můžu tolerovat argument Ondřeje Suchého, který kontextualizuje příběh Nataši Gollové u Prag-Filmu, která ale čistky po roce 1945 přežila. Nicméně i taková obhajoba končí na tom, že Suchý mluví o filmech, ale ta Nataša měla Prag-Film jen jeden (a Zita dva). No a vidíte to, stovky se Zita nedožila a její esprit odešel už minimálně v osmadevadesáti, ale média držela falešnou iluzi dál. A vy jste si to užili. Škoda, že během toho balzamovacího procesu zmizela skutečná herečka. (04.05.2013)

"Ahoj Milane, tak mě tady máš, tak se ptej. Stejně víš, co ti odpovím. Výsledek je zaručený. Jsem přece ikona a snažit se už dávno nemusím." (03.09.2009)

Tato první komnata poněkud ztrácí svoje původní kouzlo, když krátce po té přichází ještě jeden díl z bouřlivého života herečky SND. (25.02.2021)

Kdo je Pavla Břínková? Pro neznalé snad alespoň dvojnásobná nositelka Thálie v oboru opereta / muzikál. Její osobní příběh je něco neuvěřitelně silného a díky autentické zpovědi je to samozřejmě mnohem plastičtější, než vyprávění z její devadesátkové knížky Taková jsem já. Břínková je skvělá představitelka, která zraje se svým repertoárem. Za mlada bývala Helenou Zarembovou, dnes zpívá Jadwigu. A jako taková stojí za nejširší pozornost. (02.06.2020)

Příběh života Hany Talpové je hodně typický pro historii této země. Jako herečka je mi velice sympatická i v takových věcech, které by pro mě jinak byly naprosto k nedívání a užívám si cele především její koketní přednes. V posledních letech je její hlas součástí top domácího dabingu. Samotný dokument není samozřejmě tak sterilní, jak by se mohlo zdát, v rámci celého cyklu patří k těm lepším. Paní Hana není tlačena do žádné role a tvůrci se neprosazují nad svou kompetenci. (15.04.2010)

Ono i to Slovensko má svou pohádku o herci s mezinárodní kariérou v 60. letech, kterému bylo za normalizace odepřeno vše. Nechci nikterak snižovat kvality Ivana Palúcha, nicméně pokud on je dle vyjádření filmového historika tím nejzářivějším, je to poněkud mrská bilance. Několik šťastných hereckých okamžiků by mělo představovat to nejlepší, co Slovensko dalo světové kinematografii? Ale no tak. Palúchova 13. komnata je silný lidský příběh. Jeho profesionální kariéra bohužel spadá jen do oblíbené kategorie "mohl být báječný, kdyby" a takových bylo mnoho. Bohužel. (24.07.2017)

Smutný příběh sebeobětování. (31.05.2023)

Osobně si myslím, že v tomto případě 13. komnata přišla příliš brzy. Osobní téma bylo samozřejmě už dostatečně dramatické, ale Radim Špaček jako filmař stál teprve na začátku. A vysloveně mě pobavilo souvětí, že po tom, co získal Plyšového lva pokračoval v televizi a reklamě. Jakoby se nechumelilo a plyšák nebyl anticenou, ale něčím, co otevírá dveře do jiné profese :D Tolik faktografická zkratka. (10.06.2020)

Copak o to, za normalizace to Jaroslava Panýrková měla špatné a je skvělé, že byla po roce 1989 rehabilitována. Ale její herecká kariéra v 50. letech byla skutečný omyl a je jedině dobře, že si brzy našla pro sebe jiné zaměstnání, kam se hodila a kde byla i oblíbená. (15.02.2024)

Šmankote. Tereza Boučková prožila život dvou až tří lidí v jedné osobě a pořád se drží. (31.07.2015)

Dobré jsou ty imitace všech těch Futuristů a Nových. A živě je Klapka umí ještě líp. (10.03.2016)

Tohle je naprostá marnost. Jakoby tým zapomněl, že má jen kratičký formát a celé to končí uprostřed věty. Jen tak na okraj je dobré vnímat různé detaily, pořád se zdůrazňuje, že v emigraci Andrea Sedláčková přibrala a od stolu se takové věci řeší skrze různé odborníky. A pak zase není úplně jasné, jestli měla opravdu šanci pokračovat ve studiu tam, kde ho přerušila. Přeci jenom po půl roce mimo školu se tvářit, že se nic nestalo a nabízet zápis do dalšího semestru jako mávnutím kouzelného proutku, to FAMU dobré jméno nedělá. (02.05.2020)

Setkání s Kamilou Magálovou po rozvodu... (07.03.2021)

Pokud jsou tyto pořady postaveny tak, že jen ilustrují komentář, který si připraví osobnost sama o sobě, pak je to v pořádku. Konečně kdo jiný by měl lépe mluvit o dětství, soukromí, manželství toho nebo jiného herce, než on sám? Jsem ráda, že Studenková dostala tuhle příležitost. Její práce je velmi výmluvná a její hostování v pražských ateliérech vždycky ty filmy rozsvítilo. Dnes si zpětně doplňuju i její slovenské role a jsem spokojená. Studenková je ideálním zástupem generace, kdy Česko-Slovenská tvorba dávala smysl. Dnes se to překvapivě objevuje jako novinka, ale není tomu tak. (26.02.2017)

Hluboký lidský příběh, který získal i svoji jevištní pod názvem Jsem žena. To je příběh tranzice z Petra na Lucii Brychtovou. Bylo docela zajímavé sledovat vlnu zájmu, kterou vyvolalo její vystoupení u Krause a následnou debatu v Divadle Na Prádle. Nicméně je nutno podotknout, že jakkoli je Luciin osud poutavý a plný emocí, je jen jednou z mnoha a další detaily se u dalších translidí liší. Neházejme je proto do jednoho pytle, ale přejme jim radost do života a možnost pracovat v oborech, kterým se věnovali před proměnou. Protože proč by někdo jako Lucie měl pracovat jako nápověda? Dává vám to smysl? (23.05.2017)