13. komnata

Kdo ví kde je jí dneska konec. Nicméně v sedm let starém dokumentu se Tereza upřímně kaje, snaží se být bezprostřední, ale působila pořád tak nějak těkavě, občas nuceně odpovídala a vypadala mírně nervozně zřejmě vlivem své vnitřní nespokojenosti nad svojí zpackanou kariérou, kterou měla v devadesátých letech tak dobře rozjetou. Z dokumentu šlo možná vytěžit víc respektive mohl být poutavěji natočený, protože se to točilo jen kolem obecně známých faktů jako jsou drogy, pornofotky anebo vztah k jejímu přísnému otci a vkrádala se do toho prázdnota.Časy kdysi populárního Esa jsou dávno pryč a stejně tak vzala za své moderátorská kariéra výrazné ženy, která se sice od té doby ještě několikrát pokusila o comeback, ale diváci už ji tak vřele nepřijali jako kdysi když byla pro ně vzorem. Dost rozháraná, neucelená a slabě natočená 13. komnata. Mé hodnocení: 40% (28.03.2013)

Poslední dobou opomíjený herec odemyká svoji 13. komnatu a s odstupem času vzpomíná na to jak ho nezdar v polistopadovém podnikání přivedl na samotné dno a připravil ho o veškeré iluze o snadném zbohatnutí, na stresující boj s lichváři, na to jak propadl démonu alkoholu, na úbytek rolí, vyhazov z divadla a také na svoji nejslavnější roli své kariéry z filmu Bony a klid. Hloubkovější sondáže pro divácké zamyšlení se na krátké ploše nedočkáme, ale je sympatické s jakou otevřeností a nadhledem o svých krušných obdobích herec hovoří. Mé hodnocení: 60% (18.06.2013)

Herec s drzou vizáží se do pamětí diváků nesmazatelně vryl dvěma nesmrtelnými postavami syčáků Vikiho a Mikyho. S přibývajícím věkem jeho tvář ztratila na uličnickém výrazu a je více oduševnělá stejně jako jeho názory na život, kariéru, úspěchy i pády. Poměrně zajímavá zpověd muže, který za svůj život vystřídal bezpočet profesí a krátkodobě si prošel i nápravným zařízením kvůli údajné šikaně na vojenském útvaru. Vše mohlo být obsáhlejší a také poněkud nitěrnější a překvapivě jsem se o Janu Antonínu Duchoslavi nedozvěděl o mnoho víc než jsem znal z médií. Dnes se ještě občas mihne v nějaké roli, ale už to je v podstatě vyhaslá hvězda, která svoje role z mládi nikdy nepřekoná. A taky je to domýšlivý člověk což se nedalo nepoznat. Mé hodnocení: 60% (02.04.2013)

Zaremba patřil mezi top vzpěrače. Pád z vrcholu přišel záhy, objevilo se podezření z dopinku, zničené zdraví a i když získal olympijskou zlatou medaili, na jeho úspěch všichni zapomněli. Zaremba na mě působil normálním až skromným dojmem. Nežije si jako většina sportovců tzv. na vysoké noze a byl nucen svoji zlatou medaili dokonce prodat poněvadž se ocitl bez prostředků. Stát si jeho sportovních úspěchů neváží a přehlíží je. Pro mě to byla jedna z těch zajímavějších 13.komnat. Vzpěrači to neměli nikdy lehké. Zvedali těžké zátěže a v životě se to na nich těžce podepsalo. Zaremba se pro mě zařadil k těm skromným sportovcům, kteří svoje velká sportovní vítězství moc nedávají na odiv a skromnost, která ho zdobí je sympatická. 60% (24.06.2012)

Totál nesympatický člověk už prostě vším. Navrátilová a Lendl, oba tenisti, oba emigranti a oba stejně mluví s nemožným "emerickým" přízvukem jakože ted jsme odlišní, ted jsme to bolševikovi natřeli a úspěchy v tenisu to je něco. Už ale Navrátilová neřekne vypadám jak chlap a lesba jsem podle vzhledu už pět kilometrů na dálku a tak není třeba vůbec přiznávat svoji orientaci, když to každý vidí. Pořád jenom mele o svých úspěších tenisu tak zastaralého, že by dneska si ani nepinkla, tak kde je světová jednička. V prdeli, akorát tak max tančí v americké verzi Star Dance. Tak takovou já hážu do odpadu a vůbec mě nezajímá kdy, kde a co vyhrála. A nepotřebuji slyšet její šplechty, jak bylo a jak trpěla. Normální člověk má být normálně orientovaný. Ostatní je nenormální a nemíním to omlouvat. Tak to je, slavná navrátilko. A když je tedy homosexualita tak strašně normální, pustte odpoledne v televizi, jak dva chlapi si perou klády a dvě lesby k tomu. Je to přece "normální", tak se přece nikdo nebude pohoršovat. Došli slova? Já si to myslel. 0% (17.06.2012)

Nevím kdo z něj chtěl mít zpěváka, ale svalovec po sezoně neustále lhal. Tak na mě přinejmenším působil. Heslo já nic, já muzikant platí o tomto pseudozpěvákovi stoprocentně.Tenhle pořad vlastně slouží od toho, abychom na tyhle umělce nezapomněli. Barrandov je pak posbírá a Martin Maxa nebo Ivan Varga nebo jak se ten chlap vlastně jmenuje, tak stále žije. Mé hodnocení: 40% (13.04.2013)

Nemusím tenhle pořad ve kterém se celebrity zpovídají ze svých hříchů a bolestí. Slovenský herec Andy Hryc je představitelem tvrdých mužských charakterů a navíc se po tragické autonehodě musí vyrovnat s bolestivou ztrátou svého syna. Celkem poutavě podané, ale jinak na tom nevidím nic extra, ale je to jeden z těch lepších dílů. (18.12.2009)

Skromný hudebník romského původu Vlasta Horváth čelil na střední škole nevybíravým rasistickým útokům od přívrženců hnutí Skinhead, ale tato nepříjemná zkušenost už je za ním. Dnes už o ní dokáže hovořit ve své výpovědi o starých křivdách spáchaných na jeho osobě. Rovněž však přiznává, že kvůli své barvě pleti to v hudební branži nemá lehké dodnes. Koncept dokumentárního pořadu je dlouhodobě nevyrovnaný a ani s touhle výpovědí nevznikl úderný díl, ale přesto bylo zajímavé odemykat 13. komnatu s uzavřeně působícím umělcem. Mé hodnocení: 60% (29.03.2013)

Afektovaná, nesympatická, nadřazeně se chovající...mám pokračovat? Taková je přestárlá modelka Pavlína Němcová. A koho zajímají její problémy s problémovým manželem. To nevěděla koho si bere? Nebo co tím jako chtěla říct. Přijde nakupovat s ksichtem jako když ji patří planeta a pak s ní mám soucítit, že si vytrpěla své? Jo holka měla sis vybrat takového partnera, aby si se pak nemusela zpovídat a trapnit před národem. Moje hodnocení je ještě královské když uvážím, jak jsem viděl pořad, který je pořád o tom samém. 40% (27.04.2012)

Na to jaké měl Ivo Toman postižení se choval tak nadřazeně až mě totál znechutil. Jedno zachrochtání přede mnou a letěl by jak namydlenej blesk. Touretteův syndrom není neznámý pojem, ale z tohoto pořadu jsem si nic podstatného neodnesl. Jen nesympatického chlápka v hlavní roli. 10% (23.06.2012)

Jedním z největších plus je, že Hron vyklidil své pole působnosti na tv obrazovkách. Najednou vám přijde setkání s ním vzácné, není tolik protivný, o životě přemýšlí, má svoji životní filosofii a zůstává ambiciozním umělcem, dnes už druhořadých kvalit. Asi si nekoupím jeho hudební album, které vydal, ale jeho povídání o životě, v němž zaujímá místo osudovost spojená s "kletbou" jeho rodové linie, v niž se mužští potomci nedožívají vysokého věku, bylo místy poměrně zajímavé. Jakmile se pořadem prohnala archivní ukázka jeho imitačních schopností slavných osobností, byl jsem rázem na stejném bodě, kde jsem nechtěl být. Bylo potřeba dojem ze zbytečného umělce a baviče něčím vylepšit. V soukromí to určitě takový exhibicionista není, ovšem nezbývá mu, než se smířit už jen s paběrkováním v poloprázdných kulturácích. Až moc se vše točilo kolem jeho tragicky zesnulého otce, i Hronovi se kdysi jízda na motorce málem stala osudnou. Hron je někdo, kdo v podstatě nic neumí a podle sebe umí všechno. Sice v tomto dokumentu nic takového nezazní, ale já to cítil, že takový je. Ke všemu je to víceméně uzavřený maník, který na veřejnosti nedá na sobě žádnou slabinu znát. Jaká bude další etapa v Hronově umělecké kariéře, o tom nebudu spekulovat. Nebýt téhle Komnaty a reprízovaných zábavných pořadů, o panu Hronovi bych zřejmě už nikdy neslyšel. Takhle mému zraku neunikl z poněkud jiné stránky, než byl dosud vnímán. A bylo to lepší než všechny jeho pokusy o humor. 50% (15.08.2015)

Trezorový díl Krkonošských pohádek (alternativní konec). Krakonoš velmi rozezleně: "Trauntenberku, to ti povídám, ještě jednou mně s Kalouskem vlezeš do revíru krást zvířátkám seno, tak něco uvidíš!!!" Schwarzenberg za "totáče" s krycím jménem Trautenberk zareaguje asi až po pěti minutách velmi ospale: "Já jsem se tam šel jenom vychrrrrápat". Právě jste sledovali alternativní konec dílu "Jak Schwarzenberg s Kalouskem kradli zvířátkům seno na zimu" z večerníčkovského seriálu, který se v televizi nikdy neodvysílal. Klady: nevedeme. Zápory: kníže Imbecil, ale nutno přiznat, že, z těch idiotů, co se hrnuli na Hrad, jsem si nevybral, jeden větší zloděj a zkurvysyn než druhý. A je mně u prdele, kdo tam je, anebo není. A tak tohle moje prohlášení berte jako plus. 0% (04.03.2013)

Kdysi hojně obsazovaná herečka, kterou mnozí mají spojenou s érou socialismu, se po roce 1989 postupně vytratila z diváckého povědomí a zapsala se do něj nelichotivě jako trestně stíhaná žena, co poznala vězeňskou celu zevnitř. Údajné podvodné machinace, které vedly k vytunelování sklářské firmy, kterou měla pod palcem, ji přivedly na samotné dno. Režiséři si na ní už nevzpomněli a "přízně" se jí dostalo už jen na stránkách bulváru, které vydatně plnila její skandální kauza. Její trestní stíhání definitivně zastavila až prezidentská amnestie udělená v roce 2013. Regina Rázlová ve své osobní zpovědi vypráví o jedenácti měsíčním pobytu ve vyšetřovací vazbě, o zpřetrhaných rodinných poutech, kontroverzním otci, nepovedených vztazích a znovu nabité svobodě. Koncept "třináctých komnat" dlouhodobě stagnuje a vždycky tak nějak slibuje víc než nakonec dostojí. Tentokrát však byl k vidění jeden z těch lepších dílů. Problém jsem měl se samotnou hříšnicí. Byla dost nesympatická a určitě ne úplně bez viny. Pomyslným kamenem nehodila. Takže jsem ji po skončení pořadu soukromě přejmenoval na Reginu Grázlovou.To jí celkem sedne dokonale. 60% (11.11.2013)

Bulvární tisk ho svého času označoval za náboženského fanatika, podivína a pomatence. Cílem dokumentární zpovědi v rámci cyklu "13. komnat" bylo poodhalit roušku soukromí původně vystudovaného herce na DAMU, který se do povědomí diváků dostal spíše jako známý moderátor, a konečně o Tomáši Krejčířovi zjistit pravdu prostřednictvím jeho osobní výpovědi. Krejčíř se po dvaceti letech rozhodl vystoupit z mormonské církve ve které dosáhl až na postavení vysokého hodnostáře, ale stále více v něm hlodala domněnka, že tahle, podle mého názoru sekta, mimo jiné neměří všem stejným metrem. Dobrovolně vstoupil do této církve na začátku devadesátých let coby mladík a sebe i svoji rodinu vedl v této víře zachovávající přísná pravidla k jakémusi spasení. Postupem let však začal stále více pochybovat o smyslu tohoto členství, přicházel o pracovní nabídky až s tím seknul. Následně se mu rozpadla rodina. Otec tří dětí zřejmě až ve středním věku vzal lidově řečeno rozum do hrsti, našel nový smysl života i když nepopsal v čem přesně a také si našel i novou píchačku, která je na rozdíl od jeho manželky, docela nezajímavý typ. Vstup mezi zákeřné a nevypočítavé mormony bych přisuzoval jeho mladistvé nerozvážnosti a také jeho zájmu o duchovní stránku člověka, ale stejně si nejsem jistý jestli tomu tak opravdu bylo a nějaké to přesvědčení v něm bylo a rozhodně v nemalé části. On ten Krejčíř je vážně trochu podivín. A hlavně fuj. Dejte pokoj s náboženskými sektami! Jedná se o jeden z těch zajímavějších dílů z populárního cyklu dokumentů. Mé hodnocení: 70% (25.11.2013)

Poslední dobou ty komnaty nestojí za nic. Hruškovský měl depky a zaháněl je jablonskovicí. Nebo to bylo naopak? Zkrátka, potřeboval mít svoje ambice posunuté jinam, než se počátečně vyvíjely. Prodavačem být nechtěl, bavičem a imitátorem ano. Skok z okna v důsledku chlastačky si nakonec rozmyslel. Zavřel okno, otevřel hlasivky a jal se imitovat, parodovat a mrdat. Mrdal tak dlouho, až s jeho hlasem otěhotněli Zeman, Klaus a spol. Všechny, které nedostal do "jináče", tak naprcá v příštím kvartále pohroužen do svých myšlenek řešíc dilema, jestli prcat Sámera Hnisu nebo Ewu Marnou. A to Jablonský zvládá mužské i ženské hlasy dokonale. Nicméně, výše jmenovaní umělci jsou pro něj výzvou, neboť Sámer je rád za každou pozornost, která je mu věnována a obdaruje kolegiálně svého imitátora balíčkem prášku, nikoliv však pracího ani do pečiva, a pak oba už z toho okna svorně skočí. Ewa pak z toho zděšení zazpívá "Měl´s mě vůbec rád, Hruškovský" a je to. Nemohl dál. Hlas Ewy se ani po velkém úsilí, a felaci jejího přítele kytaristy, nedal napodobit. To je nejhorší, co se může imitátorovi stát. 20% (14.02.2015)

Jsem si říkal, co tak hrozného Svatopluk Matyáš provedl, že vlezl se svojí zpovědí do nijak zvláště koncipovaného pořadu, a on nám někdejší idol našich maminek bumbal, a to trochu víc než je zdrávo. Dopadlo to tak, že se kdysi vytížený herec vytratil z filmů a seriálů, ale nebylo už tak zřejmé, jestli za to mohl pan Nasávač, anebo jestli se na něj režiséři jen vysrali, že přestal být populární, nebo že začal být pro práci před kamerou nespolehlivý, nepoužitelný, no zkrátka, že si ožral držku, nebo tak něco. Od každého trochu, dalo by se napsat. O soukromí herce se příliš nevědělo, docela si ho strážil, rozhovory neposkytoval, ale na protivu zrovna nevypadal, když se před kamerou rozhovořil o svých nejslavnějších rolích, o alkoholovém prokletí a o současném životě, který tráví na hereckém "vejminku" ve svém domečku se zahradou, kde stále vitální herec i v požehnaném věku zastane řadu prací. A to jeho vyprávění bylo vkusné, poutavé, ale překvapilo mě, že taková hvězda neměla ve svém pořadu příliš hereckých kolegů, kteří by se na jeho adresu vyjádřili. V pořadu vystoupila jen nepříliš známá, dnes již zapomenutá herečka Jana Gýrová a Dalimil Klapka, jehož předností je práce v dabingu. Bylo přece jen znát, že jeho soukromí bylo tabu. Když přišla řeč na jeho (zesnulou) manželku i dceru, už byl poněkud zdrženlivější. Mnohem raději povídal o své práci, o svých zásadních rolích, k nimž neopomenul dát nějakou tu zajímavou perličku k dobru. Nevím proč, ale osobně si ho vybavím ze dvou rolí, a sice jeho sympatického inženýra z "Nepřátel Zeleného údolí" a druhou spojitost mám s filmem "Setkání v červenci", kde ztvárnil nepříliš sympatického otčíma, který vystavuje na odiv svoji opálenou hruď. I když se samozřejmě do povědomí tehdejší divácké generace zapsal i hlavními rolemi, kterých byla také celá řada. V dokumentu pochopitelně přišla řeč na některé z nich. Mezi ty nejlepší jeho filmy určitě patřilo válečné drama "Nebeští jezdci" a také, podle jeho vlastních slov, i první česká scifárna "Akce Bororo". Jenže, kdo si dnes vybaví tohoto ve své době charismatického herce. Určitě je řada pamětníků, kteří si ho rádii připomenou. Současný divák už s ním, potažmo s jeho herectvím, tolik konfrontován nebude. Naposledy si na něho vzpomněl režisér Magnusek, když ho obsadil do jedné z epizod svého polodementního sérošu "Stopy tvůrčí smrti", pardon, "Stopy života". A to jak jistě uznáte, není zrovna důstojná připomínka jeho hereckého umění. Tenhle díl z dokumentárního cyklu patří k těm lepším. 60% (23.03.2015)

Boris Hybner (relativně) v pohodě, třeba umí pohodu i zahrát, je přece mim. Z alkoholika je stomik. Průvodce pořadem, Honza Dědek, tradičně zůstal věrný svému permanentnímu kakabus výrazu. Pořad, ostatně jako všechna jeho vydání, o hovně (přirovnal bych to k metafoře), povídalo se převážně o hovnech (došlo i na skutečná hovna), ovšem korektní formou. Vývod je na hovno. 40% (19.03.2016)

Čestně prohlašuji, že jsem Václava Bártu nikdy nešikanoval, nikdy jsem se ani aktivně na jeho šikaně nepodílel, ale mám jednu slabost - strašně rád peru. Ne že se peru, ale PERU prádlo. Tudíž bych se nabídl, že mu v nové Lanze přeperu jeho pomočené školní spodky. A na oplátku ho požádám, aby s malichernostmi už nikdy nechodil na boží světlo. 2/10 (18.01.2019)

Herečka Pavla Vitázková to možná o sobě neví, ale je předurčena pro erotické role. Kupodivu jí režiséři takové role až tak nepřisoudili. Sem tam nějaká ta studiová pohádka a konzumní seriál. Tahle její osobní zpověď z cyklu 13. komnata není tak úplně o ní, ale hlavně o její diabetem onemocněné dceři. Takže žádné pikanterie ze zákulisí jejího rozchodu s manželem se nekonaly. Vyprávění by tak mohlo být mnohem poutavější a nabrat intimnější rozměr. Analyzoval bych, co selhalo v posteli, že ti dva šli od sebe. Takhle jsme si poslechli obsáhlé trampoty s nevyléčitelnou nemocí. Pochopitelně na sebe dlouho nenechaly čekat psychické obtíže. Pavla spadla do depresí, ale máme ji zpět. Na divadelních prknech, věřím stále, že se najde nějaký mlsný režisér a dá ji nějakou dobrou roli. Já bych ji rovnou nasoukal do latexu a udělal z ní comicsovou hrdinku. No byl by to bezvadný fór natočit nějaký ryze český comics se zachovalou herečkou po čtyřicítce. Tahle otevřená komnata je z pohledu herečky jistě niterná. Z diváckého hlediska se jedná o nikterak skandální výpověď ženy, která s přibývajícím věkem vypadá stále více k nakousnutí. Její vyprávění mě nenudilo, neshledávám je však ani v ničem výjimečné. 6/10 (27.04.2023)