Cesta do neznáma

1. série: Návrat do dětství, notná dávka nostalgie a doba, kdy dabing znamenal mnohem více, než jen několik narychlo odčtených stránek. Na Sliders je skvělé, že svými efekty nedělají ostudu tehdejší době, ale zároveň dokáží obstát i v současné konkurenci. Bohužel, už nejsem malý špunt a tak mi půlka týmu leze krkem (především ukňouraná, ukecaná, hloupá Wade nebo místy příliš neurotický Maximillan). První série se nese po celou dobu v temném, až dusivém tempu politických thrillerů. 75% _____ 2. série: Tvůrci se konečně odklánějí od žánrového konceptu nastoleného první sérií a pomalu rozvíjí potenciál, jež cestování dimenzemi nabízí. Ústřední parta se konečně dostává do míst, která nejsou jenom klonem San Franciska, ale navštěvují mnohem různorodější světy (planeta dinosaurů, obří vězení aj.) 70% _____ 3. série: Někdy méně je paradoxně více. Téměř dvojnásobný počet epizod je spíše na škodu. Fillery a opravdu špatné epizody jsou vykoupeny odvážnými kroky v mytologii fikčního světa a výraznými kroky v hlavní dějové linii, která doposud byla na druhé koleji. Záver série bohužel otevírá bránu seriálu do průměrných, až odpadních vod. Změna stanice, castingové změny a redcon zvraty budoucnosti seriálu příliš nepomohly. 65%_____ 4. série: (13.05.2015)

Skvělý seriál s geniálním nápadem - cesta do jiných dimenzí. Stejný čas, stejné místo, stejní lidé - jen jiná dimenze. Každý díl je ukázka toho, jak se mohl (může) náš svět změnit. Nutno podotknout, že kvalita hereckých výkonů i scénářů je velmi vysoká. 1. série: 5/5 -- 2. série: 5/5 -- 3. série: 4,5/5 -- 4. série: 3/5 -- 5. série: 3/5 -- Pátou hvězdičku si dovolím dát z nostalgie... (01.08.2008)

Tak to se jednou sešel režisér a scénárista, dali dva tři jointy a vymysleli sem tam debilní historku, sem tam trapnou historku, sem tam nudnou historku - úplně o ničem a nebo historku zábavnou - jakž takž vtipnou. K tomu pozvali na panáka producenta a ten jim dohodil: John Rhys-Daviese - velmi dobře hraje, ztvárňuje sympatickou roli a díky němu to za něco stojí. Jerry O'Connella - rachitického mladíčka, v roli génia, který všechny zmlátí a přechytračí a mně připadá s přibývajícími díly více a více protivný, uhlazený až úlisný a až na pěst, jak je dokonalý. Cleavanta Derrickse - v roli blboučkého, ale sympatického a dobře hláškujícího zpěváka, který by bez svého hlasu byl úplné hovno, ale pobavit v seriálu umí, to ano. A Sabrinu Lloyd - která vypadá max. na 18 a čím dále, tím více se mi protivý a přestává líbit - a to jak chováním, tak i vzhledem. Čili ve výsledku poctivé, místy trochu unylé 3 *. P.S. Nevěřím ve multidimenzionální vesmír. (použito i ve snímku "The One, 2001", což byla pěkná hovadina). Vesmír je podle mě velmi různorodý, nepředstavitelně obrovský a hlavně lineární (s danými souřadnicemi se dostaneme vždy někam, něco jako z bodu A do bodu B) a nekoherentní (lokace sobě blízké mohou být naprosto odlišné ve všech směrech - prostředí, geografie, formy života, atd.). Nemá hranice, nejsou zde omezení. Tisíce, milióny, biliony galaxií s různými formami života, které jsou třeba úplně odlišné od nás a my je nikdy nespatříme. Nepomůže nám, ani když dosáhneme rychlosti světla. My se totiž dřív z vesmíru vytratíme. "My" jsme politování hodná entita! - Tak, jak vesmír vykresluje tento seriál, to by byl velmi nudný. Naše Země x-krát jinak? Takový vesmír určitě není. (26.03.2011)

V TEXTU SE NACHÁZÍ SPOILER: Tak abych se přiznal, tenhle seriál jsem opravdu miloval. Cestování do paralelních pomocí podivného přístroje a následného hledání cesty zpět domů nabízí velice slibný potenciál a tvůrci jej naplno využili. Seriál nenudil, byť se díly zakládaly na podobné koncepci, protože stejně rychle jako se střídaly jednotlivé vesmíry se střídali i žánry, jednou jsme měli co dočinění s hororem, ve kterém se obyvatele proměnili vlivem prášků na hubnutí v zombie (i když ještě děsivější byl díl s vládci snů) a příště jsme se setkali s promyšlenou detektivkou, při níž byl omylem zatčen jiný návštěvník místo pravého pachatele, obyvatele vesmíru do kterého naši hrdinové právě dorazili, jenž sice nosil stejný obličej, ale jednalo se o naprosto jinou osobu. Jediné co mi jednou na seriálu vadilo bylo poněkud přehnané navrácení se zpět, když se totiž parta hlavních postav konečně dostala zpět do svých domovů, objevila se na časovači (vždy po přeletu do nového paralelního vesmíru ukázal časovač za jak dlouho se vytvoří hyperprostorová brána mezi světy) velice krátká doba, jenž neumožňovala prozkoumání této reality, když se tak vědec v podání Jerryho O'Connella zastaví před brankou svého domu a chce vkročit za svou rodinou, branka nezavrže, bohužel neúprosný časový limit uplyne a on tak musí pokračovat v "hledání" my se však nepřeneseme s ním, ale sledujeme opraváře, který si odnáší hotovost za promazání a opravení právě toho osudového vchodu. (13.01.2006)

Jsem z tohohle serialu zmatena. Chvílemi mi přijde hodně stereotypní, děj se v dílech hodně opakuje (přijedou, přidají se k nějaké revoltující skupině, všechno jim tam vyřeší a tak tak odjedou), občas takové nemastné romantické či emoční scény, ale asi ti herci to nějak zachraňují. Jsou všichni hrozně sympatičtí a takoví "normální" a co se mi líbí je, že často se řeší různá sociální či obecně problematická témata, kritika různých režimů, diskriminace kohokoliv od kohokoliv... je to prostě příjemné na dívání, ale rozhodně to není seriál, abyste se na něj dívali celý den, protože se to fakt hodně opakuje. Ale hlavně se mi i líbí, že tam není takováta uspěchanost a akčnost apod. (nevím jak to nazvat), která je často v dnešních, především amerických seriálech. Prostě z toho čpí ta 90. léta, což mám ráda:) (18.01.2012)