Věřte nevěřte

PArádní seriál kterej mi jako malému nahnal nejednou strach, je sice pravda že některé povídky jsou slabší, ale máme jich tu rovnou 5 takže většinou převyšuje kvalita. Dost často jsem se bál i lekl. A i dnes mi občas běhá mráz po zádech. Uvaděči jsou přesvědčivý a Frakes je parádní ve všech směrech. Sem tam role nějakého známějšího herce potěší(scrimm). Jen do dnes nevěřím polovině věcí co se udajně odehrála. Ale každopádně parádní a můj oblíbený seriál. (05.06.2012)

Soubor průměrných "záhadných" povídek, ale je to docela zábava, i když při troše inteligence (a když přijdete na fígl, který scénaristi používají) se většinou dá uhodnout, který z příběhů je pravdivý a který ne. Nejlepší jsou ovšem první dvě minuty, kdy Jonathan Frakes ukazuje takový ty zblbující obrazce. (30.05.2003)

Můj nejoblíbenější čistě mysteriózní seriál. Mám ho rád už od dětství. Musím říct, že některé povídky jsou opravdu velmi strašidelné. Scenáristé se vyznamenali. Scenáristé, ne život. Nevěřím, že se z toho co nám Jonathan Frakes (popřípadě James Brolin) servíruje opravdu něco stálo. Stejně jako tomu nevěří ostatní. Ale já kvůli toho tenhle seriál nepotopím. 95% (14.01.2012)

NEJLEPŠÍ, NEJÚŽASNĚJŠÍ a moje každotýdenní droga!!!! Na tomto seriálu jsem vyrůstal a nevynechal jsem jediný díl. Ať už to, co tam bylo sehráno a natočeno byla pravda nebo ne, tenhle pořad měl nápad, měl napětí, mrazivou atmosféru a perfektní moderátory. Jonathan Frakes úplně supeeer. Jeden z nejlepších seriálů pro mě osobně, ale především seriál, který ve mě probudil hororového ducha. Bez něj bych se možná nikdy na horory nedal, proto díky za něj!!! 10/10 (11.09.2009)

Tady jsem opravdu váhal, jak mám hodnotit. Věřte - nevěřte byl totiž kult mého mládí, i když jsem seriál nesledoval, znal jsem z vyprávění mých kamarádů snad každý díl. Tyto tajemné povídačky s velice temnou atmosférou mě děsily. Nestydím se, když přiznávám, že jsem někdy dokonce ani strachy nemohl usnout. Bál jsem se zlých bytostí, které nás obklopují, aniž bychom to věděli a stejně tak i všeho toho nadpřirozena. Na táboře jsem býval posledním, kdo zamhouřil oka, neboť jsem neustále myslel na to, co se mi všechno může stát. Jenže pak jsem jednou na seriál narazil v televizi, a to byl zásadní zlom mého mínění o něm. Zjistil jsem, že ústní podání je mnohem strašidelnější než to filmové. Navíc herecké výkony byly naprosto nepřesvědčivé a efekty působily dost levně. A to mi bylo líto. Strašidelné příběhy (jejich základy bez trapných dialogů) sami o sobě nabízejí povětšinou velice zajímavý potenciál, který by šel určitě využít mnohem lépe. (Obnoveno ze zálohy) (08.12.2007)