Komisař Moulin

Starý díly muléna si napamatuju, ale ty nový jsou multi-kulturní opdad. Docela by mě zajímalo, jak se tento důchodce-bojovník za práva "utlačovaných menšin" asi líbí francouzům (francouzema nemyslim alžířany a senegalce). To je asi jako kdyby v ČR někdo natočil seriál o Kocábovi. Žabožrouty sice nemam moc rád, ale když vidim samozvanýho ochránce arabů a negrů muléna v akci, tak je mi jich skoro až líto. (27.08.2009)

Jeden z nejoblíbenějších detektivních seriálů ve Francii, který už několik desítek let vrší jednu řadu za druhou. V hlavní roli se stále objevuje oblíbený Yves Rénier, jinak se celý projekt v čase proměňuje. V podstatě každá série nese jiné znaky a mění se podle potřeb trhu. Vzhledem k tomu, že s růstem své popularity získal na výslednou podobu seriálu vliv i Rénier, v posledních sériích zasahoval do scénáře. Když autoři cítili potřebu oslovit mladší publikum, Rénier přitvrdil a změnil šatník i slovník. Nepatřím k nostalgikům, kteří vyzdvihují počátky seriálu, mám naopak pocit, že v poslední sérii se snaží scénárista jít víc do hloubky, přichází se sociálními a politickými tématy, a tím právě Komisař Moulin zvedá laťku. Za poslední sérii by to byly poctivé čtyři hvězdičky. Celkový zprůměrovaný dojem: 60 %. (17.10.2009)

Škoda těch nových sérií, ty už přece jen nedosahují dřívější úrovně, ale jinak lze říci, že Komisař Moulin patří mezi seriálovou klasiku, která nám zpříjemňovala dlouhé večery u televize ještě za socialismu. Yves Rénier neí žádný krasavec ani přehnaný drsňák, ale do téhle role se hodil naprosto perfektně a jeho nezapomenutelné nadabování Miroslavem Moravcem je taky všeobecně známé. Kdyby ten seriál skončil někdy koncem 80.let, mohl mít o hvězdičku více. Edit 2015: Teď koukám na jeden dosud neviděný díl z r. 2003 - a ano, Francie byla už tehdy pokroková v hájení hajzlů, a to díky "procesním chybám". Jako bych viděl realitu dnešních dní v ČR... (20.05.2003)

Seriál, jehož každá řada je úplně jiná než ty předchozí. Starší (co já pamatuju - polovina a konec osmdesátých let) jsou docela plytce napsané, točené na televizní materiál a podle toho vypadá taky atmosféra. Novější díly se začaly propracovávat jakousi sociální tématikou a hrají na hodně vážnou strunu - od zkorumpvaných poldů ke zbohatlickým úchylům. Každopádně jako celek je seriál velmi pestrý, takže... (22.05.2003)

To, co je na tomto seriálu, který chce být a je poctivou podívanou pro víkendové večery a přitom zpravidla nabízí ještě cosi navíc, pro mnohé nejvíc protiřečivě sporné, považuji pro sebe naopak za jeho největší plus. Ač u komisaře MOULINA jsou a zůstávají zachovány všechny znaky detektivky jako žánru, už pojetí postavy, která je "pouze" skvělým kriminalistou, jemuž zůstávají všechny lidské slabosti složitostmi vlastního osobního života počínaje, naznačuje, že se tu jedná o mnohem víc. Co ve své době, v sedmdesátých letech bylo v poetice žánrů průrazné, to i dnes zůstává osobité a neopakovatelné. Moulinovi, s nímž se Renier dokonale sebeidentifikoval, přibývají vrásky a v playboyovi mladších let postupně ožívá v charakteristice postavy někdejší osmašedesátnický rebel a neúprosný soudce doby, jejíž faktické rezignaci na přiměřené eliminování stále brutálnějšího zločinu ve všech jeho stále početnějších zpodobách Moulin rozumí stále hůře. Častěji se dostává do konfliktů, častěji však také účinně zasahuje proti těm, kteří jsou si až příliš sebejisti svou beztrestností. Kupodivu neztrácí kontakt s mládím: vztah k dceři, která je mu tolik podobná a kterou nemohl poznat dříve, mu nejen nahrazuje syna, ale současně mu posléze věnuje přítelkyni, pro kterou nikdy není obtížný. Platí to - a v tom je dcera opravdu potomkem svého otce - i naopak pro ni. Moulinovský seriál je velkou výpovědí své doby a ve svém žánru ve svém celku určitě bude patřit k respektované klasice. Pro své diváky, kteří na něm vyrostli, určitě. (03.02.2008)