Kravaťáci

Hodnocení po 9. dílech? Naprosto úchvatné. Tak po dlouhé době zase seriál, který překvapí. Ani nevím, co se mi na něm líbí víc. Jestli právnické prostředí, vtipné argumenty hrdinů, muži v oblecích, příjemní herci... Těším se na další díly a řadu. Doufejme, že se nenechá seriál pokazit a neocitne se v zajetých kolejích ostatních na začátku slibných dílek, které ale postupem času omrzely. Takže ať už je tu co nejdříve nový díl s novou dávkou svěžího humoru a právnických řečiček:) 10.09.2012 - konec 2. série? Ano..stále perfektní, není, co dodat..jen tak dál, ale zas to nepřežeňte ;) (25.08.2011)

Je dobré si pro začátek ujasnit, čím tento seriál je a čím naopak není. Předně není právnickým seriálem. Korporátní právničinu „dojde-li na soud, je to prohra pro obě strany" či denní právnickou rutinou hledejte jinde (například zde či zde). Tady je právnický kabát pouze pozlátkem; jakkoli nesporně atraktivním i funkčním. Čím tedy Kravaťáci jsou? Na to není jednoznačná odpověď, jelikož to dlouho nevědí ani sami tvůrci, ale pokud něco, tak je lze popsat jako „Game of Suits/mainstreamoví Mad Meni/kancelářské Beverly Hills". Že to pospolu neštymuje? Ano, to je pravda a v tom je největší problém Kravaťáků. Jsou tak nebývale rozháraní, až je tu na denním pořádku, že podprahovou tenzí tepající dramatickou intrikářskou epizodu s kutím piklů a vypjatým bojem o moc následuje výplňkový odlehčený díl o strastech vztahů na pracovišti. Více než kde jinde platí, že na každý klad, na kterém to lze (zcela oprávněně) vynést do nebes, připadá neméně závažný zápor, na kterém to lze (zcela oprávněně) zašlapat do země. Nebýt to v (nej)lepších momentech TAK dobré, tak by se skoro až jednalo o guilty pleasure záležitost (veledůležité předávání složek, což je tak desetkrát za epizodu, je moment, který je tak blbý, až ho budete milovat, a kvůli stokrát opakovaným frázím v každém díle "in the first place", "you know it", "pennies on the dollar", "my firm" apod. si to skoro říká o napití se při každém jejich zmínění). Jenže ono to TAK dobré většinu času je čili není problém přivřít oči nad všemi těmi „ale“ (postavy do počtu, linky vyznívající do ztracena, výplňkové epizody, soap operové momenty, lacinost produkce, kdy si to vystačí s jednou soudní síní pro celé město, tapetami za okny, třemi kancelářemi postupně suplující kancly asi tisícovky firem či od první série recyklovanými uvozujícími záběry na New York), protože když (a je to velké když) se vám ta pětice hlavních postav dostane pod kůži, tak není co řešit. Zvlášť když je to tak návykové a dynamické, že není problém dosavadních pět sérií nakoukat z jedné vody načisto. Což je problém v pozdějších sériích, kdy některé z těch postav, co to táhnou, odchází. A tvůrci to řeší nejhorším možným způsobem. Nově příchozí typově stylizují jako náhrady za ty postavy, co odešly. Což dle očekávání nefunguje a ztrácí to na kvalitě, protože jde o seriál stojící na postavách. A to až do té míry, že to jeden sleduje čistě ze setrvačnosti. Kvality to stále má, ale již ne "srdíčko". A úplné finále by jako sůl potřebovalo trochu hořkosti do vší té sladkosti. | S1: 4/5 | S2: 5/5 | S3: 4/5 | S4: 4/5 | S5: 5/5 | S6: 4/5 | S7: 3/5 | S8: 3/5 | S9: 3/5 | (07.03.2016)

Roky se mi do toho nechtělo, že mě to nebude bavit. Ale je to výborné.  A bohužel návykové. Pořád té chytrosti, prohnanosti, ale překvapivě i ftipnosti nemám dost, takže jdu okamžitě na další sérii. A taky je to poprvé, co vidím někde hrát Megan, k níž mám jako k osobě dost averzi, ale tady mi nevadí. (07.11.2023)

Naprosto famózní záležitost, která se s obrovskou noblesou obejde bez jakýchkoli kompromisů. Pro ilustraci a v kontextu toho, že za poslední dva roky jsem viděl poměrně velké množství seriálů, bych rád zmínil, že jsou „pouze“ výborné seriály, které po čase narazí na hranici a jsou z tvůrčího hlediska „přitlačeny ke zdi“ (díky, Jessico). Suits naprosto bezprecedentním způsobem tuto zeď rozboří a dokážou si tak otevřít neskutečný potenciál k budování dalších hranic, které (alespoň v tuto chvíli) rozhodně nepovažuji do budoucna za nepřekročitelné. Postava Harveyho Spectera projde během dvou sezón opravdu až neskutečným vývojem, který je velmi poutavé sledovat a zároveň se nechat unášet na vlně dokonalosti, která skutečně v tomto případě znamená absolutní špičku mezi současnou seriálovou produkcí. Miluju Dextera, Breaking Bad, Six Feet Under, ale tohle je prostě úplně jiné. Je v tom neskutečná energie, celou druhou sezónou se táhne jeden případ, který fascinujícím způsobem „učeše“ všechny důležité postavy a v určitých momentech dojde k naprosté fúzi mezi pracovní a osobní sférou, což jsem v takovém měřítku během sledování úvodních dílů věru nepředpokládal. Možná jsem příliš oslněn tím wow efektem, který se do mě zaryl velmi hluboko, ale téměř všichni herci jsou zde na hranici geniality (Louis Litt je masér jak hovado a je to fakt strašnej borec), jednotlivé případy jsou nesmírně poutavé (nedivil bych se přirovnání „House z právnického prostředí“) a způsob, jakým jsou všechny dějové linie provázány, je impozantní. Slovní přestřelky mezi Mikem a Harveym jsou naprosto nezapomenutelné. (02.04.2013)

Ma to smrnc, spad, chytrej humor, sympataky v hlavnich rolich, ale chybi mi celistvejsi dej, kterej by me nutil k nedockavosti. Hodnoceni mozna upravim s druhou serii... Po druhý sérii opravdu zvyšuju na 4*, pže celistvej děj je tu dostatečně, atmosféra by se dala krájet a z kladů 1.série to neztratilo nic. Nemůžu se dočkat dalších dílů! (12.07.2012)