True Blood: Pravá krev

Hm. A´t se propadnu jestli vím, za co si ode mě True Blood zaslouží čtyři hvězdy. Ale tak nějak mi tam sedí víc než tři... Pojďme je zkusit najít: jednu za Laffayeta a Sama, mé dvě oblíbené postavy (a to, že úspěšnost seriálů stojí a padá s kvalitou postav je stará známá věc). Jednu za pěkné servírky z Merlotte's (Lynn Collins a Lizzy Caplan především). Jednu za celkovou kvalitu a poctivost producentů a tu čtvrtou, nejslabší za práci scénáristů, která sice většinou není bůhví jaká (dost možná proto, že jim svazuje ruky předloha), ale která naštěstí dokáže vyplodit slušné dialogy, šťavnaté cliffhangery a vůbec mě vtáhnout do příběhu natolik, že si každé pondělí s nemalou radostí vzpomenu, že vyšel nový díl a jdu se mu podívat na kloub... Problém mám docela s ústředním duem Sookie - Bill, jejichž osudy jsou mi většinou u šípku, dost pravděpodobně proto, že mi zkrátka nejsou dost sympatičtí jejich představitelé (a taky mě dost ser...eeee... štve ten jejich jižanský přízvuk). Mno, zkrátka na to, že by měli seriál táhnout je to dost velká slabota. Takže tak - víc gore scén, víc hororu, víc krve a sexu, prosím pěkně. 7.3. 2013 Od čtvrté série to jde rychle z kopce...60% (06.07.2009)

Po slabším úvodu (první dva díly, v nichž se především souloží) vynikající záležitost s dobře vykreslenou psychologií postav, dialogy na úrovni a především skvěle vykresleným dějem s mnohými zákrutami. Ball se nezastaví před ničím a na krátké sezónní ploše (skvěle padnoucích 12 epizod o necelé hodině stopáže) servíruje jak trefnou kritiku společnosti okořeněnou popkulturními odkazy, tak osudy jednotlivých postav, z nichž jsou až na ty s otravnou černošku a její chlastající matkou (tyhle dvě bych prostě střílel) všechny neskutečně zábavné a hlavně pohlcující. Nechybí napínavé cliffhangery (přímá návaznost dílů), vyvážené množství romantiky, hororu a humoru a ani hlubka (do detailu promyšlená mytologie upírů, xenofobní chování lidí, naznačení, že v budoucnu nepůjde jen o vztahy vampire-human). Zkrátka další seriál, který nutí diváka sledovat další a další díly, i když by měl dávno spát, anebo pracovat. 8+ a snažně všechny prosím, aby se si sehnali originál a ukázali HBO a jejímu otřesnému dabingu, vraždícímu všechno dobré, prostředníček. (02.03.2009)

Strašlivá krávovina, která je na žánr upírských filmů spíš pitomou parodií než jejím koukatelným zástupcem. Celkově nápad na normální soužití společností upírů a lidí, přičemž oba mají moc rádi krev těch druhých ačkoli ji nutně nepotřebují, by mohl být hodně zajímavý... ale to by musel být v mnohem extrémnější podobě než je tahle velmi umírněná rádobycool teen romantika šitá akorát na míru MTV generaci. Děj a prostředí nemá ani špetku uvěřitelnosti a vlastně to ani moc nedává smysl - lidi v okolí hlavních postav chcípají jedna po druhé a nikoho to přitom moc nevzrušuje, na upíry všichni nadávají a bojí se jich, ale stejně tak je milují a obdivují... a to včetně starých bigotních babiček nad hrobem kterým vůbec nevadí že jí ten nejdůležitější nejspíš žere sousedy a klátí vnučku, ale ještě si s ním ráda nostalgicky zavzpomíná na občanskou válku (WTF?!...) Všechny postavy obecně jsou odporní a vylízaní vidlácí a nenáviděl jsem je od prvního okamžiku, navíc většinou jsou zahrané asi jako postavy v průměrném pornu (nejen tím že vůbec neumí hrát, ale i tím že pořád souloží). No, viděl jsem už i horší seriály a hodně tomu určitě přidal i PŘÍŠERNÝ český dabing, ale každopádně mě to hodně zklamalo a mnohem radši než tohle bych se pustil do nakoukávání imho dosti pitomé Buffy (kterou taky považuji v rámci žánru za pořádný výsměch... byť jsem viděl jen pár dílů). 4/10 (23.02.2009)

Díky maratonu, který pořádalo HBO jsem měla možnost vidět za jednu noc první sérii a jako třešničku na dortu i první dva premiérové díly druhé série… a ač jsem čekala, že mě únava, nepohodlí či snad nuda během noci uspí, nestalo se tak… True Blood je jeden z těch seriálů, který si Vás buďto hned získá anebo zapíše na černou listinu… u mě nečekaně zvítězila první možnost :-) velkou zásluhu na tom mají představitelé černošské populace žijící v Bon Temps, které své hrající sousedy naprosto převálcovali… Sookie, sice vypadá jako obrázek, a ta její mezírka mezi zoubky mě při jakékoliv scéně vyloženě rozesmávala, její přítel upír Bill, měl dokonalý hypnotický pohled a spolu byly dokonalý pár, ale na Taru a jejího bratrance Lafayetta prostě neměli :-) další výtečnou postavou se pro mě stal Sokiin bratr Jason, který tuhle praštěnou partu zdobil a v neposlední řadě i Sam, který si mě získal svou přeměnou během děje :-) a mým největším oblíbencem byl „záporák“ Eric, od kterého bych se nechala sát :-) celá tahle krimi hororová komedie mě donutila dokoukat druhou sérii během pár dní a budu se těšit na další… True Blood se do mě zakousla a nepustí, dokud ze mě nevysaje poslední kapku krve :-) (15.11.2009)

´TRUE BLOOD´ potkal stejný osud, jako seriál ´HEROES´. Zahlcenost a přeplácanost. 1.sezóna byla ještě vynikající. Svět lidí i svět upírů ctil pravidla logiky, byl jasně vymezen a jejich prolínání bylo zajímavé a divácky atraktivní. Stejně jako jeho hlavní postavy, ať už šlo třeba o důstojného upíra Billa, přitepleného Lafayetta, na sexu závislého Jasona Stackhouse, či chlapáckého šerifa Bellefleura. 2. a 3.sezóna ještě pokračovaly v jakžtakž snesitelném nastoleném trendu, navíc 3.série přinesla nejzábavnější postavu celého seriálu – výřečného upíra Russella Edgingtona. Jenže počínaje 4.sezónou se tým kolem Alana Balla zcela utrhl ze řetězu a zaplavil seriálový svět bizarními, nesmyslnými dějovými liniemi s ještě bizarnějšími postavičkami, jakoby se snažili vyplnit těch 600 minut jedné řady a nevěděli už, kudy kam. To vše podle vzoru pohádky ´Jak pejsek s kočičkou vařili dort´. Takže po těch všech měňavcích, panterech, vílách s plazmovými paprsky, voodoo příšerách, čarodějnicích, ohnivých duchách a upířích kastách jsem už jenom čekal, kdy se objeví třeba ufouni, nebo se odněkud vyloupne krvežíznivá Godzilla. Když v průběhu 5.sezóny , ve scéně, kdy duch v podobě ohnivého golema pronásledoval kuchaře Terryho, jsem si sám sobě položil otázku: „Co tady v tom rozpohybovaném bizáru ještě dělám?“ a sáhl jsem s chutí a neomylně po tlačítku DELETE. (08.12.2012)