Kravaťáci

Říkal jsem si: Další seriál z právnického prostředí? Co nového může proboha ukázat? A ukázal... Může být vtipný, inteligentní, uvolněný, může být dobře obsazen, plus obsahovat lehké (a hlavně realistické) techtle mechtle. Chemie mezi VŠEMI postavami je prostě skvělá, jejich výběr se producentům moc povedl. (14.04.2013)

Atraktivní prostředí jedné z předních manhattenských právnických kanceláří, hláškující drsňák Harvey, jeho pomocník Mike, který skutečnost, že nikdy žádnou právnickou školu nestudoval, kompenzuje skvělou schopnosti učení, trouba Louis Litt, vševědoucí Donna, velké případy, právnické kličky... To jsou důvody, proč si seriál Suits získal po světě tolik fanoušků... Jenže případy se postupně odsunuly na druhou kolej, takže teď (začátek druhé části třetí série) z toho máme takovou nablýskanou telenovelu... Ale Donna a Louis nezklamou nikdy... (07.03.2014)

Cool právníci v drahých sáčkách s drahými autami, luxusními byty a krásnými ženami, to jsou oni. Zabývají se milionovými kauzami a neustále nás ohromují svou vychytralostí, vypočítavostí a taktizováním. Seriál se odehrává v odlehčeném duchu, z práva se toho moc nepřiučíme, ale jak brát život s nadhledem a vylevelovat šarm na maximum, to okoukat můžeme. Chvály na Suits je všude dost, já chci objasnit, proč to tak skvělý seriál dle mě není. Každý díl, či uskupení dílů zabývajících se určitou věcí má své schéma - Mike má až otravně dobré srdce, což mu emo Rachel žere a vševědoucí Dona schvaluje, občas však udělá chybu a musí přistoupit terminátor Harvey. Aby však Mike nepůsobil ztraceně, využije fotografické paměti a pomocí velice malého textu pod čarou na straně 2567 obrátí vše na stranu dobra... Ano, i můj milovaný Dr. House má své pevné schéma, jenže příběhy v Dr.House mají kořeny v realitě a hlavně jsou lidské a opravdu chytré. Zdá se mi, že v Suits se nepostupuje "směrem od postav", tedy od toho, jak by se charaktery měly chovat, ale nejdříve je vymyšleno ono cool schéma a zbytek je uzpůsoben tak, aby vše do sebe ladně zapadlo. Postavy jsou spíše figurky scenáristy, navíc rukopis scenáristy je patrný v dialozích, kdy napříč sériemi vypozorujeme, že různé (!) postavy neustále používají ty samé řečnické obraty a fráze. Existují scény, u kterých prostě víte, jaká slova budou následovat a to není moc kvalitní screenwriting. Ve zkratce epizody tedy působí zajímavě v zevrubném náhledu, ale v detailu jsou fádní. Musím říct, že jediná opravdu zábavná a dobře napsaná postava je Louis. 7/10 (08.10.2016)

Jak řekl v jedné epizodě Harvey. Důležitý je první dojem. Ten na mě udělala tahle parta právníků opravdu více než dobrý. Nutno být pořád v pozoru, protože se mluví opravdu dost rychle a navíc o něčem, v čem se málokdo umí tak rychle orientovat. Takže žádná velká oddychovka, ale s tou jemnou dávkou humoru se rád nechám zahltit právnickýma kecama. 95% (15.08.2011)

Strhující exhibice sympatických ksichtů, filmových citací, slovní vaty a obleků šitých na míru v cimře korporátní Ameriky. Inu, bez mučení přiznávám, že jsem na pár vteřin ucítil cosi jako sympatie k té mrzké profesi. Samozřejmě to má své mouchy, happyendy se tu metá do všech stran a tu a tam nějaká logická díra prosákne na povrch, ale co na tom záleží, když je celek tak sympatický a druhá série graduje kadencí luxusní asijské štětky při handjobu pupkatého Švýcara. Asi spíš jako ten Švýcar nebo tak nějak. Každopádně někdy po druhé sérii dávám sbohem, neboť nadprůměr tohoto seriálu je velmi, velmi mírný a existuje spousty lepších, u kterých můžu plýtvat svým životem. (14.11.2012)