Zákon gangu

Hamlet (je tu vše; matka našeptávačka Gertruda/Gemma, strýc travič Claudius/Clay, Ofélie/Tara, Hamlet/Jax sám i promlouvající duch v podobě taťkova deníku a celá ta svita/gang kolem; snad jen Rosencrantz a Guildenstern absentují) naroubovaný na svět a byznys plán zločinného motorkářského „jakože Hells Angels“ gangu? Proč ne, zvlášť když jde od stanice FX o přiznanou náhražku za jejich již skončený The Shield (stále nejdrsnější a ostatně i nejlepší kriminálku vůbec) v podobě také drsně drsné kriminálky, akorát pohledem z druhé strany barikády. Potud vše dobře a čistě na papíře to v kombinaci s válkami irsko-mexicko-náckovských gangů, bezstarostným motorkářským „live free“ navzdory všem(u), přechcávání oficiálních autorit či problémy s pašováním zbraní působí sakra dobře. Problém ovšem je, že mnohdy opravdu pouze působí a že to takové i častěji není. Důvodem je absurdně přestřelené macho drsňáctví a laciná snaha šokovat za každou cenu. Zatímco v jiných seriálech podobné vzorce chování postav lze chápat, jakkoli ne nutně i schvalovat, tak tady je nejde ani chápat; postavy dělají to co si scenárista v dané situaci usmyslel jakože drsné, jakože šokující a jakože syrové bez ohledu na situaci či dění. Většinou nevěříte, že by se ta postava tak zachovala a jde jen o pózu. A není to jen o těch motorkářích, ale o všech; typicky agentka z první série. Echt drsná způsobem, který o té postavě nic nevypovídá a je taková nikoli proto, že by ji k tomu okolnosti dohnaly, ale čistě proto, že takto se dle pisálků chová drsná žena ve světě drsných mužů… Přesto se to bez újmy vidět dá, ale nic to nedá. Obsazení je ovšem výtečné a dělá pro ploché postavy první poslední, nejednou se prokáže, že koncept sám o sobě je dobrý i nosný a že být lépe uchopen, tak to mohlo být přesně tím, na co si to pouze hraje. Najdou se samozřejmě i momenty, kdy to přesně takové i je. O to více zamrzí, když se to záhy vrátí do té pozérské ulity. S1 3/5: (pod)Průměrná esence všech výše uvedených problémů, která se částečně vykupuje až excelentním triem finálních epizod. Ty dávají jistou naději, že by do budoucna přeci jen nemuselo jít o ztrátu času. Tou však první sezóna spíše je než není. (26.11.2014)

SAMCRO - Sons of Anarchy Motorcycle Club Redwood Original. Překvapení za všech sedm sérií. Podle mě neprávem mimo povědomí diváků, protože SoA dosahuje té nejvyšší scénáristické kvality. Protagonisté seriálu jsou vcelku netradiční postavy, s nevyzpytatelným chováním a víceméně se fandím těm špatným proti těm špatnějším. I přes počáteční rozpaky divák najde své oblíbence v tomhle motorkářském klubu a díl po dílu doufá, aby právě jeho oblíbenec neskončil na hrobníkově lopatě. Asi bych nečekal nic z toho, co mi SoA a Sutter přichystali. Hodně vymazlený seriál, který je spíše pro otrlejší diváky. Nad touhle, dovolím si říct ságou, by ani Shakespeare neohrnul nos. Komplet: 100% Oblíbené postavy: Opie, Jax, Chibs, Bobby, Tig, Nero, Piney. 1. série - 78%, 2. série - 85%, 3. série - 100%, 4. série - 100%, 5. série - 85%, 6. série - 88%, 7. série - 98% "We fight because we believe." (14.05.2015)

Já to "chápu", ale prostě ne - přece nejde "fandit" kokotům, kteří ani nedovolí kámošovi s krizí středního věku chodit s náctiletou lolitkou, no ne!________Viděn další díl - pani je naprosto zdrcená, když před ní její přítel zastřelí jejího fanatického bývalého, ale vzápětí se se svým současným začne milovat vedle mrtvoly bývalého. Rolf. (31.01.2011)

Seriál o drsných motorkářích není jen o drsném jezdění na motorce. Kalifornští bikeři sice pašují zbraně (a v druhé řadě dojde i na produkování porna), Sons of Anarchy se ale věnuje hlavně rozdílům mezi starší a mladší generací členů gangu. První řada představuje atraktivní prostředí, v němž hrdinové žijí, a hlavní téma jenom naťukne. Druhá už se naplno věnuje neshodám, které stojí v přímém rozporu s bezmeznou loajalitou ke klubu. Přirovnávání k Hamletovým tragédiím není od cesty, mezi všemi těmi řvoucími motorkami a masivními prsteny se ukrývá hodně zajímavých vztahů a řada skvělých postav. (25.09.2009)

Už sú to dlhé roky, čo som vyrastal na Renegade s Lamasom a odvtedy tu tuším harley-centred seriál ani nebol. Od Shieldu majú SoA ďaleko, ale zase nehrajú sa na nič iné, než chlapskú zábavu s dostatočne prepletaným príbehom (cca úroveň prvej série Prison Break) a to kvitujem. Sons of Anarchy vie, kde je jeho miesto ako žánrovo, tak i v publiku a podľa toho ho aj teda ohodnotím. S týmto motorkárskym klubom so zmyslom pre rodinu + hierarchiou Sopranovcov a shielďáckym srať-na-morálku prístupom je to tak vo výsledku ako pozerať sa na futbalový zápas, v ktorom neznášate oba tímy, no dobre sa na ich hre bavíte. A preto otvorte si pivo a keď je vo vás aj kus chlapa, tak Sons of Anarchy prebudia tie správne pudy a náležite si svet motorkárov vychutnáte. Síce som skôr vespista než harleykár, ale dve kolesá sú dve kolesá, no a čo sa kočiek týka... ako vraví Chibs, "everybody loves pussy". I second that. (31.05.2011)