VOD (1)
Série(6) / Epizody(60)
Obsahy(2)
Seriál sleduje politické soupeření a osobní životy za vlády královny Alžběty II. a události, které určovaly dějiny druhé poloviny 20. století. (Netflix)
Videa (12)
Recenze (264)
90%. The Crown je řemeslně téměř bezchybný seriál naznačující o britské monarchii leccos, nejvíc ze všeho však to, že Buckinghamský palác byl vždycky mj. plný debilů. Kromě toho, že je přísně realistickou sondou do zákulisí vzpamatovávající se poválečné georgovské monarchie a nastupující modernity, zároveň ukazuje, že život v Buckinghamském paláci je - byť zahalen monstrózní konzervativní symbolikou britské monarchii vlastní - stejně lidský a lidsky zkažený, jako kterýkoliv jiný. U seriálů podobné povahy bývá často problém vychytat ideální poměr mezi autentičností a dramatičností; ne tak pro Petera Morgana, který dokázal, byť s pozvolnějším rozjezdem, vytřískat z příběhu maximum atraktivity a zachovat přitom stoprocentní královské genius loci. Další excelentní práce Netflixu, který v dnešní seriálové produkci, snad až na HBO a občas AMC, nemá konkurenci. Navíc výkony Claire Foy a především Johna Lithgowa doslova berou dech. Perfekcionistická práce. A abych nezapomněl, ještě jednu věc jsem si díky The Crown uvědomil - kdyby se Eduard VIII. nevzdal trůnu ve prospěch George VI., britská i světová historie 20.století by vypadala dočista jinak a bezpochyby dočista hůř. Dějiny jsou determinovány vývojem, který by v každém dílčím bodě mohl nepatrnou změnou převrátit vývoj celého lidstva. To je fascinující představa. ()
Ach, to bylo tak milé, vkusné a noblesní. Ostatně to se to Britům točí takové seriály, když je jejich hlava státu šik panovnice v kostýmku střiženém na míru. Chtěla bych vidět kluky a holky z Netflixu, jak by se jim povedlo podobné veledílo například o Zemanovi. Kdo by ho asi tak hrál. Clint Eastwood hází podobně smrtelný pohledy jako Miloš, ale zase tak nepřepadává dopředu. Jedinej, komu se taky tak podařilo zřídit chlastem a cigaretkama je Mickey Rourke. Tákže už zbývá jen nakástovat Ovci. Vlastně pardon, z mrtvých bych si asi neměla dělat srandičky. Nebo živých - to ví jen Ovčáček a Bůh. ()
Nahliadnutie za oponu kráľovskej rodiny nebolo nikdy také impozantné. Proste bola radosť sledovať každý dialóg, každý segment tohto kvalitného počinu. Herecké výkony skvelé a každý herec dával do svojej postavy všetko a na obrazovke sa to ukázalo v plnej kráse. Hltal som každú epizódu všetkých štyroch sérii a užil som si to vo veľkom, na ďalšiu sériu sa nemôžem dočkať. 9,5/10 ()
TOP10! Miluji britskou historii, takže když jsem se dozvěděla o tomto seriálu, má vnitřní intuice mi napovídala, že asi budu muset nepatrně přehodnotit svou seriálovou top desítku. Stalo se. První série je jeden z nejlepších kousků, jaký kdy (nejen britská) televizní produkce vytvořila. Herecké obsazení absolutně bez chybičky (prosím v lednu glóby do správných rukou, ju?), nicméně vyzdvihnout se musí i scénář a soundtrack. Není nic, co bych vytkla a pokud se laťka udrží, máme tu jeden z největších masterpieců ever :). ()
Galerie (789)
Zajímavosti (29)
- John Lithgow (Winston Churchill), Pip Torrens (Tommy Lascelles) a Leonie Benesch (princezna Cecile) jsou jediní tři herci, jejichž postavy nebyly ve třetí sérii přeobsazeny staršími herci (nepočítáme-li dětské herce, hrající některé postavy ve flashbacích). (hansel97)
- John Lithgow měří 193 cm, zatímco Winston Churchill, kterého hraje, měřil jen 173 cm. (Kaufman)
- Alex Jennings, jenž v seriálu ztvárnil postavu vévody z Windsoru (bývalého krále Edwarda VIII., který abdikoval), si předtím ve snímku Královna (2006) zahrál prince Charlese, tedy prasynovce své postavy ze seriálu. (ČSFD)
1. série - 90% - Vzhledem k pompéznosti, vážnosti a chladu, jaký z Buckinghamského paláce občas vyzařuje, jsem se snažil být v hodnocení střízlivý, tváří v tvář právě oné velikosti se ale nelze ubránit. Nechápu, jak se povedlo onen dojem obrovitosti převést takto dokonale, ale díky bezkonkurenční výpravě mám pocit, že něco takto velkolepého jsem snad ještě (minimálně na Netflixu pak určitě) neviděl. Sebemenší dialog v uzavřené chodbě či kanceláři působí jako nejepičtější věc na světě a když se rozburácí emocemi přecpaný soundtrack a Jared Harris s Johnem Lithgowem se rozehrají k životním výkonům, není v hodnocení jiná možnost. Ten poslední krok k páté hvězdě má ale na svém kontě Claire Foy, která se Alžbětou doslova narodila. 2. série - 90% - Ještě sebejistější. Tam, kde si první sezóna musela pomáhat relativně častými návraty k hlavní lince, druhý rok už si dovolí zcela samostatná žánrová sóla (Margaret, Charles/Philip), funkční flashbacky, náznaky téměř až pohoršujících teorií a ještě šponovanější herecké výkony. Na plné procentuální hodnocení to kvůli opakování vzoru (větší nedorozumění mezi manžely, hlubší propast mezi sestrami) opět jen těsně není, ale pátá hvězda bez zaváhání zůstává. Takhle obrovskou každoroční událost si musíme hýčkat. 3. série - 90% - Neuvěřitelně mě baví sledovat děj, kde se celou hodinu neděje zdánlivě vůbec nic, ale pod povrchem palčivě bublá každá emoce, každé zklamání i každý, klidně i dlouhé roky se blížící, zásadní historický zvrat. A když to bublá v tak excelentním obsazení (hlavně Alžběta a Charles září každým pohledem), je i třetí sezóna malým pokladem. Snad protože některé samostatně usazené zápletky (zejména Měsíční prach) vyvolají pochybnosti, jestli jim bylo potřeba věnovat celou epizodu, není to ani tentokrát celá stovka, ale nevadí to. Strasti Prince z Walesu nebo malé i tragické katastrofy britského lidu jsou natolik strhující podívanou, že jsou teoretické výtky vadami snad jen kosmetickými. 4. série - 90% - V jednotlivostech nejsilnější sezóna s výsostným hereckým objevem Emmy Corrin. Celá dekáda se nově soustředí na specifické hrdinky Dianu a Margaret, jejichž strasti bez problémů vydají na celou desítku epizod (byť se veškeré nesnáze chvílemi trochu cyklí, což je ostatně jediný důvod, proč jsem v hodnocení nesáhl úplně nejvýš), dokonale zapadají do neveselého buckinghamského sezení a tak jako vždy předtím dávají pocit sevřenosti, úzkosti a přitom nejvýpravnějšího diváckého zážitku současnosti - a mě tenhle až příjemně pichlavý paradox nepřestává fascinovat. Epizoda Země nikoho je seriálovým ekvivalentem drtivé Marriage Story. 5. série - 90% - Jeden si až připadá starý, když se v seriálu, který ve svých začátcích mapoval poválečné období, začnou objevovat obrazy, které pamatuje z televizního zpravodajství v dobách svého dětství. A přestože se už vůbec neřeší problémy válečné, ale společenské, na napětí to nemá žádný dopad. Britskými dějinami totiž na začátku devadesátých let nehýbal souboj mocností, ale souboj osobností. Nevím, komu se upsali lidé zodpovědní za casting poslední generace, ale Elizabeth Debicki je fascinují podle očekávání a Dominic West očekávání navzdory. Ty zranitelné pohledy obou odcizených manželů, mírné úsměvy, cuknutí koutků. Jakákoli scéna jich dvou, klidně každého zvlášť, je dechberoucí tak moc, až pochopitelně ubírá pozornost stárnoucímu vládnoucímu páru. Jsem moc rád, že se mohou dokončit linky přesně tak, jak se od začátku plánovalo, ale zároveň nechci, aby takhle výjimečný počin končil. 6. série - 80% - První čtyři díly jsou tou nejkvalitnější morbidní fascinací, krok po kroku zdokonalovaným true crime dokumentem. Zbytek je rozloučení překvapivě poklidné a člověku, který tuto dobu nezažil, bude za pár (desítek) let připadat značně antiklimaktické. Harryho výstřelky nebo Williamovy milostné eskapády totiž nemůžou dostát ani historicky významným událostem napříč kontinenty, ani třaskavým společenským jiskrám z předchozí sezóny. Šestá série je proto trochu podle očekávání tou nejslabší, ale je to jen daň za to, jakou nadčasovost dává rokům předchozím a jakou sílu celku v sobě díky ní může celá Koruna skrývat. Závěrečnou chůzí se královna uklání zcela výjimečně nám a já si díky tomu připadám nemálo a zcela upřímně poctěn. () (méně) (více)