Sex ve městě

Chápu pánské osazenstvo, že tomuto seriálu vesměs nemohou přijít na jméno. Nadhed, vtip, móda, realita života a některé příběhové linie jsou docela bravurně zpracované, ale převážně z ženského a pro ženy určeného úhlu pohledu. Tyto 4 hlavní představitelky "vytvořené na míru", jako zjednodušené archetypy žen, jsou sice poněkud karikaturní verze skutečných žen, ale zároveň se díky tomu můžete "vžít" do osudu každé z nich. Některá témata jsou nestárnoucí, jako lidstvo samo, a je fajn, že se zde ženy vyjadřují svobodně a otevřeně k věcem, o kterých si dobré kamarádky normálně běžně povídají, ale o samotě. (22.07.2014)

Vyjádřit se o tomto seriálu jednou větou, šlo by možná říct: "Dejte si pozor, abyste z toho všeho nezačaly(i) kvokat!" Mé pětihvězdičkové hodnocení tohoto seriálu vychází z té skutečnosti, že řadu věcí, které tam holky řeší, se mi stala také - týká se to však převážně vztahových záležitostí. Někdy jen tak zírám, a přijde mi, že sama na sebe. Tohle u filmů miluju, a proto je mi seriál tak blízký. Mínusem je vlastně tak trochu nepoměr mezi názvem seriálu a tím, o co v něm jde. Překvapivě, pokud jde o otázky v oblasti sexu, hlavní hrdinky se mnohdy neprojevují příliš liberálně. Vadí jim věci, které myslím pro řadu lidí k sexu normálně patří a ve většině debat o sexu v kavárnách a restauracích zhnuseně odsunují své talíře s jídlem, jakmile se probírá nějaká naprosto normální sexuální záležitost (a někdy dokonce i Samantha, což už je hodně co říct). Také si neuvědomují, že svou atraktivitu značně ztrácejí mluvením s plnými ústy, viď Carrie a Mirando? Každopádně, abych pořád jen nekritizovala, holkám to vždycky děsně sluší a sledovat je je pro mě něco jako duševní potrava, a čím víc se blížím k jejich věku, tím více jsou mi blízké. Myslím, že pro řadu žen v jejich situaci je tento seriál balzámem na duši a zaslouží si proto patřičně ocenit. Naprosto souhlasím s komentářem uživatele Luswani o tom, že tento seriál má hloubku, jakkoli povrchně se navenek tváří. A tím, že je třeba vnímat tento seriál jako celek. (27.02.2009)

Tuhle zrůdnost se mi podařilo z paměti celkem zdárně vytěsnit, avšak osud je mrzká děvka a nedávno mi do zrakového ústrojí narazila jakási oslavná óda na toto nesvěží dílo, kde se převážně operovalo pojmy jako „boření stereotypů“, „emancipace“, „láska“, „humor“ etc. (a nebylo to poprvé, co jsem něco takového zahlédla, výše zmiňovanými pojmy milci Sexu ve městě operují rádi a často). Vzpomínky se vyvalily jak Kraken z hlubin a mně začalo cukat levé oko. Budiž komentář. Doznávám, že seriál jsem neviděla celý (a ani to nemám v úmyslu) a znám z něj de facto pouze zlomky, zahlédnuté při dávném přepínání z Velké noční hudby na jiné programy – pravda, občas byly ony zlomky tak mocně WTF, že jsem vydržela nevěřícně zírat až do konce. Boření stereotypů? Celkem by mne zajímalo, jak by to měl Sex ve městě dělat, neb jestli např. stereotyp „ženský jsou krávy, řešící věčně věků akorát chlapy, hadry a boty“ vyvrácí tím, že přesně takové krávy ukazuje, je to buď meta-meta humor, který jsem nepochopila, nebo prostá pitomost (přikláním se k druhé variantě). Emancipace? Co ty čtyři příšerné stvůry dělají emancipovaného? Pouze žvaní (o oblečení, obuvi, sexu a divných mužích), nakupují, občas jdou na party, sem tam se s někým vyspí…to je opravdu emancipace jako blázen, všechna čest, sufražetky by blahem omdlévaly. Mimochodem, sice mají všechny zaměstnání, avšak pracovat jsem je neviděla. Vrcholem je novinářka, které nájem luxusního apartmánu na Manhattanu (nebo kde) platí JEDEN sloupek týdně. Scénáristům zjevně unikl důležitý fakt, že práce polidštila opici. Třeba by to se zdejšími čúzami taky vyšlo. Láska? Pchá! Ve světě Sexu ve městě nic takového neexistuje. Pouze chtíč bez vášně a touha vlastnit z rozmaru. Humor nedetekován. Trapnost ano, takřka neustále. Zdejší adorace bezbřehého konsumerismu mne sice nevytáčí doběla – dobrá, mít prostředky jako hrdinky seriálu, tak nakupuji také, sice spíše otroky a obohacený uran než osmapadesáté škorně s podpatkem, leč každému, co jeho jest – ovšem ani mne neustálé opájení se shromažďováním nikterak neoslovuje, ba mě dost otravuje. Když to shrnu, je pro mne Sex ve městě pohled do prostředí, které se mi hnusí takřka v každém aspektu a zdatně mi připomíná strašidelné momenty, kdy jsem jako docela malé Sadako občas nakouklo do kuních magacínů typu Kozopolitan a pak se v duchu upřímně modlilo, ať osoby z lesklých stránek prochapadlo nikdy nepotkám. (21.08.2012)

94/94 Také vím hodně o sexu, ale zároveň se nebojím odsunout HBO hity až za FX, Showtime a Starz. Ačkoli s věkem jsem i k tomuhle retru tolerantnější. Zvlášť po kontrastním setkání s The Carrie Diaries. Byla by škoda seriál považovat za horší, než je, pokud ho člověk zná jen namátkově. #hbo (07.02.2009)

Když jsem to poprvé viděl ve svých 6 letech, tak mi seriál přišel přespříliš feministický. Dnes už jsem si tím jistý. Jako zapřísáhlý šovinista mám pro feminismus pochopení. Mnohem více mě vytáčí, že seriál není ani kapku vipný. Je založen na debilních kecech, které jsou ukryty pod hromadou sraček. Nesledovatelné. Odpad! (15.07.2013)