Koruna

TOP10! Miluji britskou historii, takže když jsem se dozvěděla o tomto seriálu, má vnitřní intuice mi napovídala, že asi budu muset nepatrně přehodnotit svou seriálovou top desítku. Stalo se. První série je jeden z nejlepších kousků, jaký kdy (nejen britská) televizní produkce vytvořila. Herecké obsazení absolutně bez chybičky (prosím v lednu glóby do správných rukou, ju?), nicméně vyzdvihnout se musí i scénář a soundtrack. Není nic, co bych vytkla a pokud se laťka udrží, máme tu jeden z největších masterpieců ever :). (19.12.2016)

Dnes už se umělecká kvalita definitivně přestěhovala na (placené) televizní obrazovky! Takhle má vypadat vlajková loď seriálové tvorby - vysokorozpočtový výpravný historický kostýmní seriál. (Česká televize by se mohla u Netflixu učit, hanba ji musí přímo fackovat při srovnání se svým nedomrlým Já, Mattonim) Při sledování ,,Koruny" člověk pochopí, proč Britové cítí hrdost na svou královnu. Good Save The Queen! (11.11.2016)

Po čtyřech sériích hodnotím pěti hvězdami a věřím, že mě zbývající série nezklamou. Kromě hereckých výkonů je třeba vyzdvihnout také to, jak vás každý díl seriálu z prostředí nejslavnější dysfunkční rodiny na světě pohltí a jak ty, kterým jste v minulé epizodě fandili, tentokrát nesnášíte, abyste jim v příštím díle zase fandili. (1 344.) (28.03.2021)

Historické filmy a seriály musejí, aby vypovídaly o něčem (a nikoli o všem a tak o ničem), zjednodušovat narativ na jedno-dvě klíčová témata. Proto je např. látka o Jindřichu VIII. zpravidla podkladem příběhu o chronickém zhýralci a děvkaři. The Crown je z tohoto úhlu pohledu především svědectvím o přežitosti (a vlastně faktickém zániku) britského impéria po druhé světové válce. O opotřebovanosti konceptu monarchie svědčí jak dějinné události (zachycované ale spíše letmo, v náznacích) jako je vztah ke koloniím a marná snaha udřžet dominanci GB ve světovém měřítku, tak (především) pokusy nové královny o drobnější, v zásadě formální reformy, které by jí usnadnily život. Alžběta se v těchto - ve všech případech marných a ostatně poměrně krátkých - bojích s vlastním kabinetem a ostatně i s chronickou nedůvěrou sama v sebe stává symbolem nemožnosti tranformace impéria v něco životaschopného a odpovídajícího potřebám moderní doby. Potud je seriál úspěšný. Líbí se mi i struktura epizod, které vyprávějí vždy poměrně uzavřený příběh a formálně ho ozvláštňují (viz např. díl, který začíná a končí přepojováním telefonní linky po telefonních ústřednách). Problém ale je, že není, co vyprávět. Život mladé panovnice se sestává vlastně jen ze spousty stále se opakujících ústupků a zájem diváka je udržován maximálně historickými pikantériemi o charakteru abdikovaného exkrále Eduarda, snaze Alžbětiny sestry udržet si chlapa a o zhoršujícím se zdraví Churchilla. Claire Fox je ve své roli přesná, tj. ve shodě se svým charakterem absolutně nevýrazná, čímž sice chválím její výkon, ale její Alžběta je ve výsledku nejméně zajímavou a sympatickou postavou příběhu. Situaci alespoň trochu zachraňuje alespoň sympaťák Matt Smith, který svoje kvality prokázal už v Dr. Who. Závěrem: smysl a směřování seriálu asi nejlépe - v nezáměrné sarkastické zkratce - vystihuje poslední věta anotace. První řada je skutečně o "rozhodnutích, jež dopomohla Velké Británii být tím, čím je dnes". Otázkou jenom zůstává, zda je to dobře. Ať už pro seriál nebo pro monarchii. (02.07.2017)

Paralely a cyklická opakování - to je hlavní princip propracovaného vyprávění o dějinách nejenom Velké Británie od druhé poloviny dvacátého století. Nezobrazeným bodem zlomu je abdikace Edvarda VIII., která ukázala jak křehkou institucí je monarchie. Zbývající členy rodiny tento šokující čin na desetiletí určoval a deformoval. Znemožnil manželství z lásky, což vždy mělo drastické dopady (Margaret, Charles). V dětech se pak opakují příběhy rodičů se stejně zničujícím výsledkem (necitelné rodinné prostředí prince Filipa vedoucí k jeho necitelné výchově prince Charlese). Rodinné tragédie a osudy se proplétají s osudy světa, jak to už u vládců bývá a malé osobní příběhy tak ovlivňují velkou historii. ____ Připočtěme k tomu opravdu skvostné herecké obsazení, ohromující lokace a skvělý scénář, který i ze zdánlivě epizodických příběhů poplatných Anglii a své době dokáže udělat nadčasové téma (tragédie welšské hornické vesnice, zoufalý muž vlamující se do královniných soukromých pokojů). SHRNUTÍ: Královna Alžběta by měla každou neděli zapálit svíčku za autory seriálu, který ji, jako jedinou, zobrazuje sice s chybami, ale nikdy nescházející z určené cesty. I za cenu osobních obětí, ona je ukázána jako vždy perfektní neochvějný nástroj, kotva a symbol monarchie. (27.01.2021)