Odpočívej v pokoji

Vždycky mi přišlo, že seriály, které se snažily podat životní příběhy hlavních hrdinů, nepřinesly ke konci nic pozoruhodného, nad čím bych se extra pozastavila, krom toho že ta chodí s tím a ten se rozešel s tamtou a tamti si koupili dům. U Six Feet Under tomu bylo jinak. Každý díl přinesl něco, nad čím jsem se pozastavila a některé díly byly tak silné, že můžu říct, že mě žádný seriál takhle citově nevyždímal a neobohatil zároveň. Poslední epizoda byla skvělým završením a rozhodně zde neplatilo, že s rostoucím počtem sérií by kvalita klesela. (15.01.2011)

Six Feet Under je mrazivý, no zároveň výborne namiešaný kokteil plný neotrepaných tém, tajomných charakterov postáv a čierneho humoru, ktorý tak veľmi milujem. Zo začiatku si len opatrne odchlipkávate, ale potom, čo tomu prídete na chuť sa neviete nabažiť. Každá jedna postava je úplne iná, jedinečná a svojská. Na rodinku vlastniacu pohrebný ústav si musíte chvíľu zvykať, no možno práve o to viac si ich v konečnom dôsledku zamilujete. A čoskoro vám budú pripadať dokonca viac v poriadku ako ľudia okolo vás. Budete ich milovať, chápať, zdieľať ich pocity...občas aj nenávidieť, odcudzovať, ale nakoniec ich aj tak vždy pochopíte. Pretože každá karta ma dve strany a nič sa nedeje len tak. Tento seriál obsahuje niekoľko nezabudnuteľných scén, ktoré mám dodnes pred očami. Pre niekoho možno trošku morbídny, pre mňa seriál, ktorý ma vždy tak zvláštne upokojí. (31.07.2013)

Smrt, život, drogy, hetero/homosexualita, láska, zodpovědnost, smiřování se s realitou všedního života a zase smrt. Naprostá špička televizní produkce, jejíž finále (rozuměj poslední čtyři díly, ale lze to aplikovat na celou sérii) je s přehledem to nejsilnější a nejzdařilejší, co jsem měl dosud možnost v TV tvorbě vidět. Vynalézavé, skvěle odehrané, neobyčejně obyčejné, maximálně komplexní, neuvěřitelně uvěřitelné a silně působivé. Nikdy v životě mi po konci seriálu nebylo tak líto, že už to všechno končí. Povinost pro každého, komu uhranula Americká krása. Death is all around. 1.série 100%, 2. série 75%, 3. série 95%, 4. série. 100%, 5. 130% (31.08.2013)

První série nastavuje laťku zatraceně vysoko a bohužel se ji v dalších třech případech nepodaří překročit. Až začátek poslední série, nejen díky kouzelné Maggie, jasně naznačuje, že se příběh vrací do původních pater. Pokud bych mě vybrat postavu, s kterou jsem se za tu dobu nejvíce sžil, tak by to byl Nate. Ten, kterému jsem zpočátku nejméně věřil, mi byl celkově nejbližší a jeho šibalský úsměv nacvičuju už hodně dlouho. Velkým tahákem byla od začátku i Brenda a její pozdější odstrčení do pozadí bylo ihned cítit. Rozhodně však nemohu říct, že bych jejímu chování rozumněl. Život homosexuálů se nejen ve filmech nedaří popsat bez toho, aniž by působil směšně, ale tady byla jejich cesta k začlenění se do společnosti opravdu působivá. Možná to zní divně, ale seriál jsem začal sledovat hlavně kvůli jeho opěvovanému závěru a rozhodně nelituji. Posledních pět dílů je neuvěřitelně emotivních a závěrečná jízda je pak třešničkou na dortu, ale jako nejlepší seriálový díl všech dob (podle IMDb), bych to přeci jen neviděl. 1. série: 90%, 2. série: 85%, 3. série: 85%, 4. série: 80%, 5. série: 90%. (28.08.2011)

Po první sérii. Můj vztah k tomuto seriálu je letitý jako u málokterého jiného - každé úterý moje paní rezolutně jako nikdy jindy zabrala televizi pro ČT2 a já napůl pobaveně a napůl otráveně žasnul, co že ji to tak zblbnulo. Pak seriál dojel a upadl v pozapomenutí.. až do té doby, než jsem napsal nadšenou "recenzi" na The Wire a byl upozorněn, že právě Six Feet Under je něco, co byl ho mohlo trumfnout. No, po první sérii musím říci, že tomu tak sice není, na TOP1 se nedostal (monumentálnost zpracování The Wire je vyjímečná a neopakovatelná), ale do TOP desítky patří SFU určitě. Každý z třinácti dílů první série obsahuje několik velmi silných, skvěle zahraných a procítěných scén, které vás prostě musejí zasáhnout. Scénář neustále balancuje na hraně mezi komedií a tragikou, ale tahle hrana je sakra ostrá, něco zcela jiného, než laskavé přešlapování známé z řady brilantních filmových děl (Being there!), tady se občas žertuje doopravdy, občas si hraje scénář na výrobnu brilantních vtípků dohromady s divákem, ale přitom se tady hlavně stále umírá a smrt se myslí docela vážně. Už jen ten scénář by zhýčkanému jaholovi stačil na dobré hodnocení, ale za pět by to nebylo, tam vytahují tuhle pohřebnickou epopej úžasní borci, o kterých to je, mám je rád všechny (snad až na maniodepresivního bráchu), včetně Claire, která mnohým vadí, ale pro mne je (spolu s matkou) snad nejlepší postavou vůbec, připomíná mi totiž mého mladšího syna a náš velice hezky zmutovaný vzájemný vztah. Vřele doporučuji a pádím na další sérii...Po zhruba měsíci - druhá série stejně dobrá jako první, pak se to na můj vkus překlopilo do příliš depresivního ladění a malinko opakovalo, takže třetí a čtvrtá 4/5, poslední série ovšem opět výborná. A ano, posledních deset minut je (pojetím velmi originální) citový masakr. Problém je v tom, že k tomu, aby to z Vás vyrazilo duši, musíte vidět těch 64 předchozích dílů...Dodatek: Nad posledními sedmi minutami jsem neplakal, jako mnoho z Vás, ale už dva měsíce si je pouštím stále dokola, čtu si k nim na youtube nové a nové komentáře diváků omráčených silou okamžiku, a přemýšlím, v čem ta síla filmového sdělení, pro mnohé snad vůbec nejsilnějšího, jaké poznali, vlastně je. Z pohledu padesátníka jahola není co řešit, když nejsilnější vyznění získáte, pokud obrátíte celou časovou linku vzhůru nohama a podíváte se na seriál očima umírající stodvouleté Clair jako na seriál jejích vzpomínek na mládí. Takhle to, totiž, milí mladí, funguje, přesně takhle omamně, rozcapeně prožíváme mládí vstříc nekonečnému proudu nádherných okamžiků, které nás očekávají a na které se těšíme - a přesně jako auto řízené Clair život zrychluje, ubíhá, a zase zrychluje, aby ve vás z toho nekonečna očekávání zanechal jen velmi málo prchavého a začal do vás nemilosrdně bušit poznáním, jak to bylo neuvěřitelně rychlé... (05.07.2010)