Dexter

Náhled do mozku psychopata, co se realizuje přímo v prostředí kriminalistů? Jak se to tak vezme, dalo by se polemizovat s celou řadou věcí. Třeba ten termín "realizovat" je jen povrchním rádoby senzačním zhodnocením, co uhodí na první přečtení, ale k jádru nevede. Nebo to slovo "psychopat", tak výmluvné, podepřeno morálně snad nezpochybnitelné, nepřijde však na mysl jako první ve světě, kam nás tvůrci vedou. Je to devíza projektu, který o stavu dneška (a toho, co chce vidět divák) poměrně dobře vypovídá. V Dexterovi se ocitáme ve funkčním a známém prostředí současné Ameriky, nějaká ta chudina či osobní problémy se ventilují, nicméně žádný melancholický noir ani paranoidní prostředí části psychologických dramat. Právě tento reálně vyhlížející svět je plný skrytého zla vedle něhož vypadá Dexter jako nutný zásah. Michael C. Hall ho zahrál precizně, dovedl si poradit s maskou směrem k prostředí a zároveň dává tušit, že je kým je. Ostatní kolem jsou loutky, některé dokonce tak primitivně užité (typicky C. S. Lee jako Masuka), že člověka napadne, zda to brát aspoň trochu vážně. Není to nutné, zábavě neubírá ani jedno, ale ten perfektní scénář k tomu vybízí, vrcholné je v první řadě vnitřní přemýšlení Dextera, skoro jako každého z nás a přitom... Dexter je naprostá formální špička a obsahově budovaná chytrou hlavou, která umí naladit to správné napříč emocemi. A co si myslíte o tom všem včetně hlavní postavy před shlédnutím, to Vám překvapivě možná následně nepřijde až tak podstatné. I když by mělo.... (23.09.2010)