Gilmorova děvčata

Moje comfort show. Plynoucí roky a sledování jiných seriálů mě jen utvrzují v tom, že v současném seriálovém světě zoufale chybí nějaký, který by se podobal Gilmorovým děvčatům. A tak mi nezbývá nic jiného než se vracet do Stars Hollow, kde se cítím příjemněji než ve většině jiných současných seriálů, které mi nedokáží mi navodit takovou „feel-good“ atmosféru. Gilmorova děvčata si pouštím, když se chci cítit lépe, a vzhledem k tomu, že se jim to beze zbytku daří, pravděpodobně s nimi budu trávit ještě hodně času. (30.01.2018)

S tímhle seriálem jsem žila 7let - a to je hodně dlouhý vztah. Zamilovala jsem si ho od prvního dílu až po ten úplně poslední. Gilmorovic holky se stali prostě mou druhou rodinou. Seriál jsem sledovala s českým dabingem a znám ho takřka nazpaměť v nejbližší době bych se ráda přesvědčila, jestli je tak dobrý i v originálním znění. 100% (23.01.2011)

"Asi jsme se ztratily. - To nejde, když nevíme, kam jedeme." Gilmorova děvčata mě baví. Jsou totiž sympatická, chytrá, mazaná a nešetří hláškami. Další výhodou je, že se kolem nich pohybují skvěle nahrávající exoti a holky ty nahrávky na hláškové smeče skvěle proměňují. Zejména ta starší a mentálně nedospělejší je v tomto ohledu skvěle sarkastická. Od jisté doby si prostě rád po ránu dávám kafe u Luka, pozdravím Lorelai v hotelu, zaskočím s Rory na přednášku a už se těším na večeři u rodičů, protože právě tam zábavnost slovních přestřelek nabývá na intenzitě. (07.01.2016)

Hodně problematická záležitost. Na jednu stranu se dokážu v pohodě dívat na kterýkoli díl a je mi jedno, jestli je to první nebo poslední série, miluju Lorelai a Lukea a často se u toho náramně směju nebo k zbláznění dojímám, ale Rory umí být neskutečně otravná a afektovaná a některé postavy nemůžu vystát, například Sookie, Lane nebo Logana. Svého času jsem s radostí viděl více než polovinu epizod, ale ty klišovité zápletky zejména v prvních sériích mi vzpomínky poněkud kalí. (31.01.2007)

Absolútne geniálny seriál. Najfascinujúcejšie na tomto zdanlivo pohodovom seriály z malého mestečka je spôsob akým tématizuje proces "rozprávania". Podobne ako napríklad Almodovar vo svojom Hovor s ňou, aj Gilmore Girls hovoria o tom, aké dôležité je pre ženu rozprávať sa. Forma šialene rýchlych dialógov naplnených množstvom irónie, dvojzmyslov a odkazov dokonale kóduje svoj obsah. Tie dialógy doslova útočia na publikum a svojou informačnosťou sú agresívne, a preto tak nehorázne iritujú najmä mužské publikum. Ten seriál vlastne hovorí, že ženy sú šialené, nestále, nevypočitateľné bytosti a rozprávať sa s nimi vyžaduje nadľudský výkon, bytostne útočí na pohodovú machoidylku, v ktorej žena funguje ako prístroj s gombíkom na reguláciu jej hlasu....................Seriál patrí síce ešte do éry pred nástupom "realizmu" v tv tvorbe (čo je dnes takmer povinnosť) a často býva prirovnávaný napríklad k Priateľom, s ktorými má zdánlivo spoločnú kamarátsku atmosféru a typ farebnej útulnej scénografie. Na rozdiel od takých Priateľov sú ale Gilmore Girls doslova "kafkovský" svet, kde sa splynutie heterosexuálneho páru nekonečne odďaluje ako v najhoršej nočnej more a kde sa postavy chovajú obsedantne šibnuto (perfektne oglosované hlavnou hrdinkou, ktorá v jednom diely s ironiou povie, že nie všetci v Stars Hollow sa chovajú ako postavy z Felliniho filmu :D). Rozkošné mestečko tak nie je projekcia idylky a stability, ale skôr začarovaný priestor, do ktorého sa musíte zobudzať každý deň, až kým sa dobrovoľne nevzdáte a nestanete sa jedným z miestnych šibnutých občanov (podobne ako v rovnako geniálnom Na hromnice o den více).......................Nefungujú ani výtky, že je to obyčajná telenovela. Naopak Gilmore Girls oproti povrchným telenovelám idú kvalitne hlboko a nie je v nich žiadna čiernobiela postava (dokonca ani taký satan ako Pani Kimová :D), sú bravúrne napísané, až sa mi nechce veriť, že v jednom seriály može byť toľko výborných break-pointov, ktoré naustále prehlbujú všetky postavy a pritom sa to stále točí okolo jednej zápletky! Za vrchol scenáristiky považujem zmáknutie techniky IMAGE SYSTEM, ktorú keď scenárista zvládne, tak môže spokojne zomrieť, a ktorú dokážu tvorcovia v Gilmore Girls vykúzliť na lusknutie prstov (V prvej sérii napríklad v diely, keď zomrie kocúr Škorica). Rovnako réžijne ide o netradične uchopenie, a nie o žiadnu telenovelovú rutinu. Ukážte mi druhý taký seriál, kde sa neustále užívajú dlhšie walk-and-talk zábery ako v Na konci s dychom, alebo krúživé jazdy s takmer muzikálovou choreografiou...................Idem si pustiť ďalší diel, aby som pomedzi prsty cez môj face palm mohol pretáčať očami nad šibnutými občanmi Stars Hollow :D (08.04.2014)