Dexter

Spolu s Heroes je to nejlepší seriál, který letos začal boj o přízeň televizního diváka .... Vstoupil do ringu bez velkých hereckých "es", ale s výborným scénářem, skvělým "filmovým" zpracováním a velmi, VELMI netradičním hrdinou... První 12 dílná série bude mít vzhledem k velkému diváckému ohlasu pokračování - už se moc těším ... GO DEXTER ! (04.12.2006)

První díl nadprůměrnej, ale až ke konci mě začal víc zaujímat, ale v dalších dílech se to docela pěkně rozjede a zase sem do toho spad a musel sem pouštět jeden díl za druhým a fakt sem se v přítomnosti Michaela C. Halla dokonale bavil, v tu chvíli mi to přišlo jako jeden z nej seriálu co znám, nejenže je příběh originální, skoro bych řek, že originálnější a pro mě zajímavější seriál sem ani neviděl, ale je i skvěle zpracovanej a celá série má svůj postupující vývoj, ale i každej díl má ještě několik dalších linií, který se taky během serie vyvýjej a nebo nějaký pěkný jednorázovky, takže nějaká nuda, zapříčiněná okoukáním, fakt nehrozí. Jenže bohužel zhruba 3 díly před koncem první série mě seriál drtivě zklamal. Zza prvý, Dexter nějak divně měkkne, drsnej a bezohlenej Dexík se mi líbil víc a za druhý šokující odhalení pro mě nebyly šokující, protože sem to věděl dávno předem, jak to bude, i když je možný, že je to spíš mojí degenerací, kdy toho mam nakoukaný mraky a pak je těžký mě nečim překvapit a v podstatě moc možností jak příběh vyvíjet už neni, ale přece jen sem pointu čekal lepší. Nicméně, kvalita seriálu tim rozhodně neklesá, to spíš jen pro toho malýho úchyláčka ve mě, to bylo trošku zklamání. [2. série] Zamotanější než první,ale stejně dobrá, možná příběhově ještě lepší a napínavější, ale na můj vkus je málo Dextrových obětí a až moc se řeší věci kolem. [3. série] Opět vysoká kvalita, úžasně napsaný všechny postavy, dokonalý dialogy, perfektní a někdy i nečekaný zvraty a události. Třetí série je dost možná zatim to nejlepší, co se v Dexterovi událo, prostě paráda, už teď se nemůžu dočkat série čtvrtý. GO DEXTER GO (12.08.2007)

První díly lehký nadprůměr, ale postupem času se z toho vyklubala záležitost, na které není problém vypěstovat si závislost. Jiný tak dobrý seriál, s tak promakanou psychologií a přitom virtuozně brnkající na temné stránky lidské duše, v současnosti prostě není.___Hodnocení ZÁVĚREČNÉ SÉRIE: Chtělo by se napsat nejslabší série. Scenáristicky bezradná, křečovitá, s nesmyslnými nahodilými situacemi, s ještě nesmyslnějšími dějovými zvraty a v logice děravá jak švýcarský ementál. Jenže pak přišel závěrečný díl, který ten matný dojem aspoň zčásti spravil, kdy rozhřešení Dexterova a Debřina osudu dostalo fantasticky emocionální náboj a bylo tím nejlogičtějším a jediným správným (i když já, být v kůži tvůrců, bych byl ještě nekompromisnější).____ Je obdivuhodné, jakým uvěřitelným psychologickým vývojem Dexter prošel napříč celým seriálem, který si zachovával (až na některé řídké výjimky) kontinuálně kvalitu, kterou by mnohé konkureční TV série mohly jenom závidět. (28.09.2013)

1. série: Malý, milý a návykový podvod na diváka, který se sice tváří strašně radikálně, ale vlastně je jen černohumorným shazováním mnohých zaběhaných klišé. Dexter není ani zdaleka tak temnou postavou, za jakou by se rád měl, vlastně docela poslušně konvenuje diváckým očekáváním a nepouští se na tenkou hranu etiky – chtě nechtě mnohem problematičtěji než jeho řádění vyznívá Doakesova "poválečná" msta na haitském zločinci. Kdo by totiž toho rozkošného miláčka (medvídka, jak ho překřtila moje přítelkyně) chtěl soudit? Dexter mě v první sérii bavil a to navzdory poměrně brzkému odhalení, kdo je ice truck killer a jak je to s ním a hlavním hrdinou. Pocit natahované fusekle kompenzují výborní herce a snad ještě lépe napsané vedlejší figury. A hodně mě baví i Dexterův rodinný život. Neříkám, že se z postavy vraždícího sociopata s pověstí bezvadného kluka nedalo vytěžit víc, ale co tvůrci vytěžili, to sedí a baví. (13.09.2010)

V době, kdy se slovo seriál začíná stávat téměř až otravným pojmem, noří se z hlubiny nenápadnosti stylová pecka, které své souputníky převyšuje o tři hlavy. Případné zájemce o své příhody si Dexter – naprosto božský Michael C. Hall – ovine kolem prstu svým cynicky černohumorným pohledem do duše chladnokrevného vraha, který na krku nosí policejní odznak, aby po tomto skvělém manévru klamání tělem radikálně změnil image v detektivku, která diváka napne jako strunu, aby mu díl po dílu poodhalovala další tajemství, jejichž objevování nejenom, že nepřináší úlevu, nýbrž svou vypointovaností nechává přítomné divácké osazenstvo ve stavu totální konsternace, ze které se probere až s dojezdem titulků posledního dílu. Po skončení první sezóny můžu s klidem konstatovat, že v současné seriálové záplavě je to právě Dexter, který patří k úplné špičce! Po dalších sezonách je tomu jistě co vytýkat (odhadnutelné krimi linie, nedořešené postavy, logické lapsy), ale ty Dexterovy úvahy o životě (fantastické koketování s náboženstvím a vírou v šesté sérii), jsou prostě neskutečné a stále ženou seriál dopředu. Bohužel závěrečný, osmý, akt je něčím, co posune seriál do žánru sci-fi, který napsali scénáristé rodinné telenovely. Vývoj hlavního hrdiny byl fascinující do té doby, kdy někdo razítkem posvětil tvůrcům Dexterovu lobotomii. (21.12.2006)