Policejní odznak

Syrové, drsné, realistické a bez příkras. Takový je Shield vedený Vicem Mackeym. Na prdel mu šlape jeho uťápnutý kapitánek, který jako by ze skauta vypad i s růžovými brejličkami. Někdy holt musíte vymést větší zlo tím menším. Bezesporu nejsympatičtější rozporuplný hrdina v dějinách kriminálního seriálu. U některých scén jen němě zírám, abych pak vybuchl v záchvat smíchu. Vic Mackey je zvíře. (31.12.2016)

Michael Chiklis je výbornou volbu pro představitele poldy, který je zkorumpovaný ale stále v sobě má kousek mravní čisoty. Film má brutální nájezdy adrenalinu i klidné chvíle. Rozmanité charaktery a chudinské čtvrti. Nejlepší policejní seriál, co jsem kdy viděl. Poslední série už je tak nahuštěná všemi hříchy z minulosti, že to je skoro nesnesitelné. Poslední díl mne přímo odrovnal. Jenže on je každý z nás vlastně hodný, jen se časem všichni nějak ušpiníme. To patří k životu, u policajta je špína více zažraná. Pocta patří scénáristům každého dílu !!! Děkuji !!! (02.03.2009)

Nejdrsnější krimi seriál, jaký jsem kdy viděl. Vedle tohohle jsou všechny ty vystajlované CSI série jenom slaboučký čajíček pro citlivky. Nejvíce fascinující je, že s přibývajícími sériemi kvalita neupadá, ale spíše stoupá (od příchodu druhé nejlepší postavy v podání Foresta Whitakera v páté sezóně se z do té doby "pouze" výborného stane bezmála jedinečný 'badcop' nářez, jenž vývojem událostí, charakterů a vztahů mezi nimi v těch nejsilnějších a nejvypjatějších chvílích doslova bere dech). Když už jsem se zmínil o druhé nejlepší postavě, asi by bylo fér, abych řekl, která je tou prvou. Je to samozřejmě ta hlavní - Vic Mackey, šéf zásahovky (patrně životní role Michaela Chiklise). V historii televizních seriálů dozajista existuje jen málo natolik fascinujících 'týpků'. Člověk, kterého obdivujete kvůli jeho vysoce nadprůměrné (a velmi často projevované) inteligenci a nefalšovanému drsňáctví (takový respekt budí opravdu málokdo), a současně jím opovrhujete kvůli jeho několika neprominutelným činům a celkově amorálnímu smýšlení (před sebou i před ostatními je schopný si obhájit i sebevětší špinavost), které však není ani omylem snadno zařaditelné a definovatelné. Například je dost těžké poznat, jestli mu je vůbec něco svaté (kromě jeho samého) a zda má alespoň nějaké svědomí. V obou případech bych sice nakonec odpověděl kladně (a vím proč, ale raději zde nebudu nic konkrétního prozrazovat), ale je to vážně docela složité posoudit (ovšem je celkem zábavné a podnětné nad tím přemýšlet). Tímhle velebením komplexnosti a zajímavosti ústřední role rozhodně nechci jakkoliv naznačovat, že by zbylé osazenstvo seriálu nebylo dostatečně výživné - je tomu totiž přesně naopak. Snad každý, kdo tu má patřičný prostor k zanechání silnějšího dojmu, svou příležitost náležitě využil (to platí hlavně pro představitele Dutche, Shanea a z vedlejších postav např. pro Antwona Mitchella). Ale i tak nad všemi ostatními Vic nepřehlédnutelně ční... Takhle skvěle napsaný a zahraný (a velmi cool) antihrdina se totiž hned tak nevidí, natož v seriálu. S01-S03: 80 %, S04: 90 %, S05: 100 %, S06: 90 %, S07: 100 % (13.04.2010)

Průměrná televizní kriminálka o zkorumpovaném poldovi s vlastním smyslem pro spravedlnost. Závislost se začíná objevovat při sledování třetí série. Od páté série se nedokážete odtrhnout. V sedmé řadě děj vrcholí a vy pociťujete lítost nad tím, že vše končí... Každopádně slovo, které je pro seriál nejvýstižnější - průměr. (01.12.2014)

Hodnocení PO VŠECH SEDMI SÉRIÍCH: Co napsat o seriálu, u kterého jsem vydržel celých sedm sérií? Asi jen to, že se opravdu povedl. Přestože jeho hlavními postavami jsou členové opravdu vypečené zásahovky, mně osobně pozornost nejvíce upoutala dvojice „Dutch“ Wagenbach – Claudette Wyms, na jejichž společné výslechy, při kterých si navzájem podezřelého přihrávali jak volejbalisti balón na smeč, jsem se vyloženě těšil. :-) Především Claudette v podání černošské herečky Carol Christine Pounder bych označil za nejvýraznější postavu celého seriálu. Děj se nicméně převážně točí kolem Vica Mackeyho a jeho až do morku kosti zkorumpované protigangové jednotky. To je na Shieldu nejúžasnější – ta odvaha ukázat, že ne všichni policajti musí být nutně „hrdinové v modrém“, ale občas taky banda pěkně vyčuranejch parchantů hrabajících pod sebe, kteří ale na druhé straně jsou vždy tam, kde jich je zapotřebí, a za jejich ne zrovna předpisovými metodami stojí výsledky. A taky že ne každý případ konči happyendem, tedy zatčením pachatele, ale mnohdy jen přeřazením do tlusté složky „nevyřešené“, pač na to prostě momentálně nejsou lidi, čas a peníze. Nejvíce se mi líbila druhá série a pak taky pátá, ve které se způsobem sobě jedinečným představil Forest Whitaker. Úplný závěr seriálu je pak kulervoucí, dojemně smutný a pro seriál tak typicky reálný ve stylu „kdo chce kam“. Tohle je opravdu UNIKÁTNÍ ZÁLEŽITOST. (06.10.2010)