American Horror Story

Moje první série AHS, kde je dost kumšt sledovat motivaci a charakterizaci scénu od scény, natož epizodu od epizody. Když se v příběhu, kde hlavní konflikt má podobu historické rasové nenávisti mezi bílými čarodějnicemi a černými voodoo šamany, začala Jessica Lange v neposkvrněném bílém paláci pro vyšší vrstvy prsit, že dvakrát volila Obamu, a okamžitě nato vyplodila přednášku o své nadřazenosti nad negramotnými otroky, hned jsem se natěšila na supernaturální obdobu Get Out. Žel Murphy si zjevně nevšiml, že stvořil vynikající výchozí bod pro dekonstrukci liberálního rasismu, a tak jsem se místo toho mohla hned dvakrát poblít u pokusů morálně vykoupit Delphine LaLaurie: prvně tak, že si najde černou kamarádku, a podruhé protože se rozbrečí u spirituálu. Jelikož je tohle tropus, po němž se standardně katapultuju k věcem, které nejsou tak školácky naivní, patří jedna hvězda mně za to, že jsem vydržela až do konce. (24.07.2021)

SPOILERY! Zatím asi nejhůř koukatelná série AHS (a neumím si představit, že by produkce byla o moc větší prdel). Nápad zkombinovat V zajetí démonů v pseudodokumentárním stylu a Blair Witch, kde spolu interagují herci a jejich „reálné“ předobrazy během „skutečné“ vyvražďovačky, je na jednu stranu naprosto geniální. Jenže pak nastoupí prozření, člověk si uvědomí, že wanovské duchařiny a found footagerky se svými plochými postavami a maximálně jednou charakterovo-dějovou linkou jsou udívatelné při nejlepší vůli tak těch devadesát minut, a všechno se to rozblemcne do uniformního uvřískaného torture porna o délce osmi hodin (1984 mělo mimochodem stejnej problém, ale tam to aspoň odlehčovala ta osmdesátková stylizace a zábavné definované postavy). Škoda, že Murphyho nenapadlo radši natočit duchovního nástupce Behind the Mask: The Rise of Leslie Vernon. Protože jako film by Roanoke byla bomba. (27.06.2021)