Četnické humoresky

Po re-zhlédnutí je jasný, že nejvíc se mi líbily díly úplně první, když se ještě přes celej díl neřešily furt nějaký baby a vdavky, jen sem tam krátkej závan šarmu v podobě Ludmily nebo příjemně obyčejný lásky Toníčka a Anděly. Postupně ale vztahová linka začala potlačovat tu původní - kriminálka říznutá trochou humoru - no a to byla ta chvíle, kdy to začalo jít do kopru. Třeba taková Šiktancová, posedlá touhou furt někoho vdávat a ženit a ty její neustálý kecy "Kdy bude veselka?" "To jste se poškorpili?" "Možná potřebuje trochu popostrčit." "No tak mu do toho sňatku zase trochu pomůžeme." Ty jo, co to je za divnou úchylku? Ať si hledí svýho Šiktance a furt ostatní neotravuje těmahle kydama! Dále nastavovaná kaše v podobě vztahu Ludmily a Arazíma, lehkost a styl z první série vzal roha a zbyla jen obyčejná telenovelní upatlanost. A ten ultra-trapnej prstýnek s věnováním tomu narazil korunu. Šafránková po většinu času nesympatická - a to je co říct - Arazím jednu dobu přímo na odstřel, nějak jsem nežrala jeho přerody ze žlučovitýho chlapa, co furt jen nadává a řve, do podoby hodnýho taťky, co dělá mentora malýmu Ondrovi, nejdřív si Ludmilu strašně chce vzít, v dalším díle o ní nezavadí pohledem, ten člověk asi taky není úplně normální. Kór tady je teda rozdíl mezi sériema ohromnej. Naštěstí herci hodně zachraňujou, všichni četníci i ostatní vedlejší role, parádní výprava i hudba, zajímavý kriminální zápletky i fajn dobová atmosféra. Humor, hlavně ze začátku, je povedenej, nevtíravej. Vypíchnout zaslouží Trojan, z ostatních četníků se mi nejvíc líbil Junák a Pardus a dobře se se svou rolí popral Hartl. Obecně platí, že díly, kde se neřeší primárně navracející se manželé, protahovaný požádání o ruku nebo kecy o svatbě jsou většinou výborný. Škoda no, že se to tak zkazilo. (03.09.2014)

Seriál jako celek jsme si oblíbil a některé epizody jsem viděl i vícekrát, jak v televizi, tak i na počítači. Svým způsobem jsem si tu zaprděnou pátračku zamiloval. Dvojice Töpfer, Trojan (TT) jsou krásně vysoustružená a opravdu bych si nedokázal v těchto rolích představit někoho jiného. Pan Moskalyk předvedl velmi solidní práci, kterou malinko dehonestovala poté jeho dcera. Když bych vzal série popořadě, tak nejvíce se mi překvapivě líbila dvojka. Poté se mi také hodně líbila první série kde se člověk seznámil s protagonisty a bud mu přirostli k srdci a chtěl vidět další série či nikoliv. No a ta třetí série ta už mě moc nebavila, byly tam snad i dva zbytečné díly a celkově šla kvalita dílů dolů. Možná jen pak poslední díl to lehce vytrhl, nicméně to už byla spíše nostalgie za celým seriálem. Díky horší třetí sérii nedávám plný počet, jinak ale doporučuji shlédnutí fajn hodinky a půl seriálu během večera. (18.03.2017)

Dramaturgicky místy dost amatérská a hlavně značně schizofrenní podívaná, která co chvílí ostře přepíná mezi och tak trhlým životem veselých postaviček na stanici a vážně míněným „jen ten úředník nás drží nad vodou“, tak jako tak ale jede v zaběhnutých kolejích velebení všemocného policejního živlu. Nechtěná oslava nekontrolovaného fízlování, která se u Hříšných lidí města pražského dá omlouvat dobovou podmíněností, působí svou neuvědomělostí v dnešní době poněkud bizarně. Ten potrat zvaný třetí série prosím nezmiňovat. Jo a Ludmilu se Šiktancovou pověsit za kozy do průvanu, děkan. (05.08.2013)

Miluju Moskalykovu Babičku a z piety k ní jsem se rozhodla pokusit se sledovat tento seriál, když před lety jsem to jednoduše nevydržela. Poctivě jsem se snažila u prvních čtyř dílů vydržet až do konce, ale to se prostě nedá, je to neskutečná nuda. Nechápu to vysoké hodnocení tady, asi jsem nějaká divná, ale když slyším tu úvodní hudbu - nemožné iritující téma s doprovodem píšťalky, otvírá se mi kudla v kapse. A představa dalších 35 večerů mě děsí :-(((. (24.01.2011)

Na Četníckych humoreskách sú strašne vidieť tri veci: slabší rozpočet, prítomnosť dramaturga a vynikajúci kasting. Po vizuálnej stránke šlo bez debaty o náročný projekt, ktorý by si zjavne zaslúžil (a potreboval) o čosi vyšší rozpočet, keďže sa odohráva v prvorepublikových dobách, pričom postupne naberá na sile politicko-vojnové pozadie vrcholiace smutným záverečným dielom. Občas sa produkcii podarilo nájsť skvelé historické miesta pre natáčanie. Pôsobia dobovo, autenticky, kvalitne. Určite by som tvorcov uznanlivo potľapkal za dobové kostýmy, rekvizity, autá, zbrane. Inokedy ale bohužiaľ vidno, že zrejme museli improvizovať resp. uspokojiť sa s málom. Zariadenie interiérov je občas veľmi skromné. Ale aj to má niečo do seba; ostatne nebola to doba, kedy ste si ráno skočili do Ikey a nakúpili nábytok do celého bytu za pár minút. Často sa dej odohráva na chudobných miestach alebo na vidieku, prípadne na ošuntelej četníckej stanici, takže slabá zariadenosť má logiku a je dokonca azda až (svojím spôsobom) vítaná (a realistická). Našťastie to, čo čiastočne pokazil rozpočet, nabral seriál na dramaturgii. Vidno, že bol prítomný človek, ktorý sa pozrel na scenáre, preklepol ich, kontroloval, aby v nich neboli hovadiny (ako sa to dnes bežne stáva a prekvapivo nikomu to nevadí, ani divákom) a v prípade nutnosti ich razantným spôsobom vylepšil. Práca s postavami je fantastická, rovnako tak dialógy a hlášky sú skvelé. Zaujímavé je, že výborne fungujú nielen dramatické časti venované vraždám a iným vážnym prípadom, ale tiež odľahčené. Ono vlastne aj v temných častiach sa vďaka skvelej partii hercov vždy našiel aspoň kúsok miesta pre humor, čo je geniálne. Kasting je výborný, jedna kultová postava strieda druhú, vládne medzi nimi dynamika a hoci to občas medzi četníkmi iskrí, každý pozná svoje miesto a keď dôjde na lámanie chleba, môže sa každý spoľahnúť, že mu kolega bude kryť chrbát. Hlavné slovo má pochopiteľne legenda našich mám Arazím, ktorý je prísny a tvrdý rovnako, ako svojím spôsobom láskavý a odpúšťajúci (ak sa dá, niekedy sa však nedá). Zároveň ale vyžaduje spravodlivosť a páchateľov možno (väčšinou) nesúdi, ale na druhej strane urobí všetko pre to, aby ich dostal pred súd a čo už sa bude diať potom, ide mimo neho. Ja som mal ale vždy rád najmä Zděňka Junáka, ktorý tam fakt sadol ako... Potešia tiež vtedajšie spôsoby vyšetrovania, policajné postupy atď. V rokoch 2001 – 2007 vznikli tri série, spolu 39 (každá séria obsahovala 13) cca hodinových epizód. V r. 2017 sa na scéne objavil pokus o čosi podobné, ale Četníci z Luhačovic ma až tak nechytili. Na strane druhej to kedysi ani Četnícke humoresky a dnes ich zbožňujem. Ale nikdy som nepochopil, prečo sa to volá humoresky. (19.12.2021)