Ojedinělý televizní projekt, první denní původní seriál začíná. Od 5. září 2005 se s ním budeme na obrazovkách Novy setkávat každý všední den vpodvečer a budeme v něm sledovat osudy obyvatel jedné ulice. Nenajdeme v ní nic, co se nedá najít jinde. Jsou tu obytné domy, kadeřnictví, večerka, hospoda, prodejna květin i pár firem. Jen těžko se mezi nimi dá přehlédnout Království hraček malá firma na dřevěné hračky s krásným logem nad vchodem. Tady kraluje majitel firmy i celého domu, důstojný zjevem, charakterem i jménem: pan Václav Král. Celý život pracoval tak usilovně, že téměř přestal vnímat přítomnost své oddané ženy Marie. A pak jsou tu další. Zaměstnanci pana Krále, různorodá skupina lidí, lišící se věkem, postavením, založením, rodinným zázemím. Další je rodina Farských, Jordánovi, pan Pešek nebo majitel Večerky Nykl, majitel kadeřnického salonu Michal a jeho mladé kadeřnice a další a další. Se všemi se poprvé setkáme právě na konci prázdnin, kdy se Ulice začíná znovu zalidňovat.(oficiální text distributora)
Když se řekne "Ulice", vybaví se mi spojení "každej blbej den". Hned potom se mi vybaví postava mladého faráře halekající protestsong o tom jak mladý lidi s báglama z domu vodcházej. A upřímně řečeno, po umělecké stránce je tahle druhá myšlenka daleko větší nářez a zaujme daleko víc než takřka denní trápení těch několika nováckých lidiček a jejich řešení "všedních starostí", jako jsou nevěry, útěky dětí z domu, nechtěná láska milionáře, boj o komunální moc, dcera přivádějící si přítele z vyššího stupně bytí, minulost pronáledující ubohou feťačku svedenou na scestí a podobně. Nicméně sem tam se objeví nějaký ten překvapivě povedený vtip nebo scénka skutečně jako ze života, a upřímně řečeno, daleko víc mě vytáčí idiocie dialogů v Ordinaci V Růžové Zahradě nebo vůbec totální esence zoufalství jménem Bazén či papundeklová Rodinná Pouta. Ano, i v Ulici se setkáme s archetypem seriálového dialogu: "Dylane, jsem v hajzlu, rozvázala se mi tkanička u boty." "Nechceš si o tom promluvit?", ale skutečně by to mohlo být mnohem horší. A vzhledem ke kadenci by to byl mnohem větší nápor na nervy a duševní zdraví než výše uvedené "skvosty televizní zábavy". PS: Za díl s nějakou VELMI ODVÁŽNOU lesbickou scénou (už dávno ne toho roztomilého děvčátka s rovnátky z Jojo klubu) Patricie Solaříkové a Michaely Badinkové bych šel i výš než na tři hvězdy:))(21.9.2006)
Dám vám dobrou radu, dámy a pánové (ti především): pokud kojíte u zapnuté televize, vždy mějte ovladač po ruce. Jestliže skončí vaše oblíbená kriminálka, přetrpíte blok reklam a upoutávek, může se vám stát, že se na obrazovce vyskytne "Ulice". Sebrat dítěti kozu, abyste se dostali k ovladači příliš vzdálenému, je skutečný problém - kojenec vám při tomto pokusu pravděpodobně utrhne bradavku. Ale riskněte to. Zvolíte-li raději uchovat poprsí v jednom kuse, vlivem sledování telehovnely vám mlíko zkysne a váš mozek se za pár desítek vteřin změní v pudink. Už nikdy více, ovladač od tohoto zážitku nosím na šňůrce u krku a v kapse mám pro jistotu náhradní baterie! Dávám "Ulici" 10% za tu nepatrnou možnost, že je na ní třeba něco pozitivního. Odmítám vydat svou příčetnost všanc, abych po onom (pravděpodobně imaginárním) kladu pátrala.(11.11.2015)
V raných počátcích, kdy stádo diváků TV Hovna dostalo nové krmě v této podobě se ještě nejednalo o pořad, který by způsoboval těžké poškození na duševním zdraví. Čistě ze zvědavosti jsem shlédl pár dílů a nevěřil jsem vlastním očím. Imbecilita šla prudce nahoru a IQ pořadu prudce dolu. Do hereckého ansámblu známých tváří se přisrali "lidé", kteří náhodou měli cestu kolem kulis v Hostivaři. Pokud pominu, že někteří "herci" v této zhovadilosti jsou neskutečně příšerní ( Matonoha, Tomicová) tak se předpokládám děje v každém dílu totální hovno. Na scénu přijde pár, který to dá spolu dohromady, následuje rozchod. Poté nám televize ukáže nějaké hádky, které zpravidla končí vždy omluvami a co považuju za hardcore fetiš humus, tak to, že 99% všech zúčastněných se snaží chovat ukázkově, tzn. musíme si všichni pomáhat, musíme jeden druhého srát s otázkama, zda něco nepotřebuje a hlavně nesmíme zapomenout usmívat se jak teplouš v pubertě. Skutečně nedůstojná sračka gigantických rozměrů, jejíž desetileté vysílání a po takové době stále vysoká sledovanost něco vypovídá o našem prohnilém národu. Hnus nemocnej.(6.7.2009)
Všichni ti naši bohémští herci si na leasing pořídili oktávky a herky zase cecky, tak mají teď hoňku se splácením. Sice by ještě předloni přísahali na Stanislavského, že podřídí svou uměleckou plodnost puze a jen divadlu, ovšem následně je ve snech navštívila můza Branželína a ukázala jim, že existuje i jiný životní styl než vegetování v podobě nekomerčního biočlověka. I odhodili zamaštěné dredy a batikované tepláčky a stiskli Luciferovu napřaženou pařátku na důkaz uzavření kšeftu. Těm s hnusnějším xychtem hnát nepodala reklamní mašinérie, museli se tedy spokojit s oudem hydry Novy. Celé té plejádě strašilek (a že jich tam je skutečně jako na orloji) slouží ke cti, že jsou sami znechuceni z nastalé situace, proto v tom hrají doopravdy blbě. Vyjímkou je snad jen Venca Svoboda, ten se vážně překonává. A Vacek, neboť jeho neskutečný talent stačí i na to, že všechno hraje stejně.(24.5.2012)
na sledování dennodenně? Nikdy! Ovšem dvakrát, třikrát do měsíce jako kulisu při práci všeho druhu? Proč ne, mezi českými nekonečnými seriály absolutní král, který nezpůsobí krvácení očí ani hromadnou sebevraždu mozkových buněk. Nebudu tomu dávat odpad jenom proto, žr nemusím vidět každý díl a stačí mi vidět každý třicátý. Jen stačí přistoupit na pravidla hry. Ale stejně bych Kleinovi nach**l do dýmky(3.3.2013)
-
Do všech domácností bylo přivezeno 2400 snídaní i večeří a 1900 obědů, spotřebovalo se 13 500 rohlíků a 3600 chlebíčků (hlavně ve Večerce u Nyklů).
(duklak2)
-
Celý areál Ulice propojuje 5,5 kilometru zvukových kabelů se 180 konektory.
(kapsomut)
-
V seriálu se vystřídalo neuvěřitelných 30 paruk.
(duklak2)
Gemini
Když se řekne "Ulice", vybaví se mi spojení "každej blbej den". Hned potom se mi vybaví postava mladého faráře halekající protestsong o tom jak mladý lidi s báglama z domu vodcházej. A upřímně řečeno, po umělecké stránce je tahle druhá myšlenka daleko větší nářez a zaujme daleko víc než takřka denní trápení těch několika nováckých lidiček a jejich řešení "všedních starostí", jako jsou nevěry, útěky dětí z domu, nechtěná láska milionáře, boj o komunální moc, dcera přivádějící si přítele z vyššího stupně bytí, minulost pronáledující ubohou feťačku svedenou na scestí a podobně. Nicméně sem tam se objeví nějaký ten překvapivě povedený vtip nebo scénka skutečně jako ze života, a upřímně řečeno, daleko víc mě vytáčí idiocie dialogů v Ordinaci V Růžové Zahradě nebo vůbec totální esence zoufalství jménem Bazén či papundeklová Rodinná Pouta. Ano, i v Ulici se setkáme s archetypem seriálového dialogu: "Dylane, jsem v hajzlu, rozvázala se mi tkanička u boty." "Nechceš si o tom promluvit?", ale skutečně by to mohlo být mnohem horší. A vzhledem ke kadenci by to byl mnohem větší nápor na nervy a duševní zdraví než výše uvedené "skvosty televizní zábavy". PS: Za díl s nějakou VELMI ODVÁŽNOU lesbickou scénou (už dávno ne toho roztomilého děvčátka s rovnátky z Jojo klubu) Patricie Solaříkové a Michaely Badinkové bych šel i výš než na tři hvězdy:))(21.9.2006)
Phobia
Dám vám dobrou radu, dámy a pánové (ti především): pokud kojíte u zapnuté televize, vždy mějte ovladač po ruce. Jestliže skončí vaše oblíbená kriminálka, přetrpíte blok reklam a upoutávek, může se vám stát, že se na obrazovce vyskytne "Ulice". Sebrat dítěti kozu, abyste se dostali k ovladači příliš vzdálenému, je skutečný problém - kojenec vám při tomto pokusu pravděpodobně utrhne bradavku. Ale riskněte to. Zvolíte-li raději uchovat poprsí v jednom kuse, vlivem sledování telehovnely vám mlíko zkysne a váš mozek se za pár desítek vteřin změní v pudink. Už nikdy více, ovladač od tohoto zážitku nosím na šňůrce u krku a v kapse mám pro jistotu náhradní baterie! Dávám "Ulici" 10% za tu nepatrnou možnost, že je na ní třeba něco pozitivního. Odmítám vydat svou příčetnost všanc, abych po onom (pravděpodobně imaginárním) kladu pátrala.(11.11.2015)
Rocky62
odpad!V raných počátcích, kdy stádo diváků TV Hovna dostalo nové krmě v této podobě se ještě nejednalo o pořad, který by způsoboval těžké poškození na duševním zdraví. Čistě ze zvědavosti jsem shlédl pár dílů a nevěřil jsem vlastním očím. Imbecilita šla prudce nahoru a IQ pořadu prudce dolu. Do hereckého ansámblu známých tváří se přisrali "lidé", kteří náhodou měli cestu kolem kulis v Hostivaři. Pokud pominu, že někteří "herci" v této zhovadilosti jsou neskutečně příšerní ( Matonoha, Tomicová) tak se předpokládám děje v každém dílu totální hovno. Na scénu přijde pár, který to dá spolu dohromady, následuje rozchod. Poté nám televize ukáže nějaké hádky, které zpravidla končí vždy omluvami a co považuju za hardcore fetiš humus, tak to, že 99% všech zúčastněných se snaží chovat ukázkově, tzn. musíme si všichni pomáhat, musíme jeden druhého srát s otázkama, zda něco nepotřebuje a hlavně nesmíme zapomenout usmívat se jak teplouš v pubertě. Skutečně nedůstojná sračka gigantických rozměrů, jejíž desetileté vysílání a po takové době stále vysoká sledovanost něco vypovídá o našem prohnilém národu. Hnus nemocnej.(6.7.2009)
kulyk
odpad!Všichni ti naši bohémští herci si na leasing pořídili oktávky a herky zase cecky, tak mají teď hoňku se splácením. Sice by ještě předloni přísahali na Stanislavského, že podřídí svou uměleckou plodnost puze a jen divadlu, ovšem následně je ve snech navštívila můza Branželína a ukázala jim, že existuje i jiný životní styl než vegetování v podobě nekomerčního biočlověka. I odhodili zamaštěné dredy a batikované tepláčky a stiskli Luciferovu napřaženou pařátku na důkaz uzavření kšeftu. Těm s hnusnějším xychtem hnát nepodala reklamní mašinérie, museli se tedy spokojit s oudem hydry Novy. Celé té plejádě strašilek (a že jich tam je skutečně jako na orloji) slouží ke cti, že jsou sami znechuceni z nastalé situace, proto v tom hrají doopravdy blbě. Vyjímkou je snad jen Venca Svoboda, ten se vážně překonává. A Vacek, neboť jeho neskutečný talent stačí i na to, že všechno hraje stejně.(24.5.2012)
Tom_Lachtan
na sledování dennodenně? Nikdy! Ovšem dvakrát, třikrát do měsíce jako kulisu při práci všeho druhu? Proč ne, mezi českými nekonečnými seriály absolutní král, který nezpůsobí krvácení očí ani hromadnou sebevraždu mozkových buněk. Nebudu tomu dávat odpad jenom proto, žr nemusím vidět každý díl a stačí mi vidět každý třicátý. Jen stačí přistoupit na pravidla hry. Ale stejně bych Kleinovi nach**l do dýmky(3.3.2013)