Star Trek: Hluboký vesmír devět

Smůla DS9 spočívá ve velice pozvolném rozjezdu. První dvě sezóny jsou naplněny drobnou denní politikou a neustálými třenicemi mezi různorodým osazením obří vesmírné stanice. Nápad to nebyl špatný a protože k němu scénáristé vymysleli bohaté politicko-kulturní reálie, tak se zdálo že by celý koncept mohl fungovat. Bohužel potenciál zůstal trestuhodně nevyužitý. Z výbušné směsice Cardassie vs Bajor šlo určitě vytřískat mnohem více a červí díra zůstala dlouho ležet ladem. Ve třetí sezóně přišel rozhodující zlom. Paramount angažoval Ronalda D. Moora a ten vtiskl seriálu mnohem temnější a zlověstnější tón. Na scéně se objevuje Dominion, v Alfa i Beta quadrantu to začíná vřít a schyluje se k velké válce. A nebude jediná. Tímto krokem DS9 opustil osvědčenou politiku Star Treku, čili jednotlivé epizody s přísně ohraničenými zápletkami a přešel na epické dobrodružství táhnoucí se celé roky. Atmosféra v bojující Federaci rozhodně není tak optimistická jako v idealistické TNG. Během protahujícího se konfliktu se stávají neměnné zásady luxusem, jenž si Flotila nemůže dovolit. Přichází čas na politický realismus, klam, přetvářku, tajné operace a pragmatická spojenectví. DS9 se tak nesměle přihlásil k trendu moderních "realistických" seriálů zaměřených na psychologii a složité postavy. Bohužel i tuto linii seriál z většiny promrhal. Přitom myšlenková konfrontace mezi sešněrovaným, ale velice efektivním Dominonem a volnomyšlenkářskou, ale občas těžkopádnou Federací by mohla být lahůdková. (27.08.2012)