VOD (1)
Série(22) / Epizody(101)
-
Série 1 (1992) - 1 epizod
-
Série 2 (1993) - 3 epizod
-
Série 3 (1994) - 7 epizod
-
Série 4 (1995) - 6 epizod
-
Série 5 (1996) - 5 epizod
-
Série 6 (1997) - 5 epizod
-
Série 7 (1998) - 3 epizod
-
Série 8 (1999) - 3 epizod
-
Série 9 (2000) - 8 epizod
-
Série 10 (2001) - 6 epizod
-
Série 11 (2002) - 3 epizod
-
Série 12 (2003) - 6 epizod
-
Série 13 (2004) - 7 epizod
-
Série 14 (2005) - 6 epizod
-
Série 15 (2006) - 5 epizod
-
Série 16 (2007) - 2 epizod
-
Série 17 (2008) - 4 epizod
-
Série 18 (2009) - 4 epizod
-
Série 19 (2010) - 3 epizod
-
Série 20 (2011) - 6 epizod
-
Série 21 (2012) - 4 epizod
-
Série 22 (2014) - 4 epizod
Obsahy(1)
Julii je pětatřicet, má dvě dcery a právě se rozvedla, neboť její manžel odmítl dál snášet nelehké soužití s policistkou. Přeložení je pro ni velice potřebná životní změna, jmenovací dekret policejní komisařky v typickém francouzském maloměstě Meaux tedy vítá. Mnohem méně se tam však líbí jejím dcerám. Dosud se nevyrovnaly s otcovým odchodem a nové prostředí je ničím nezaujalo. Julii čeká čtyřiadvacet uniformovaných a devět civilních podřízených, s nimiž má v Meaux udržovat pořádek a prosazovat spravedlnost. Ne vždy se to daří – na velkou chybu jednoho ze strážníků narazí komisařka hned po příjezdu. Naštěstí je tu celá řada kolegů, kteří velitelku nejen podporují, ale i obdivují a dávají najevo, že by byli občas ochotni i nosit ji na rukou. Julie se tedy může ponořit do svého prvního případu, únosu dětí přistěhovalců, a začít při tom odhalovat dávná i současná tajemství svého nového působiště… (TV Prima)
(více)Recenze uživatele sportovec k tomuto seriálu (1)
Julie Lescautová (1992)
Tento seriál patří k dílům, která nejenže nenudí, ale navíc i prozradí ledaccos podstatného i o době a společnosti, ke které se vztahují. Má-li nějaký problém, spočívá v neúnosné délce (hodně přes 60 epizod) a postupné únavě původního konceptu (oproti MASHI, který se prosadil zřejmě Aldovou zásluhou právě touto schopností) plynoucí i z mimořádného časového trvání. Postupně z něj odcházely hlavní postavy (zejména to platí o původním komisařčině manželovi a nakonec i představitelce mladší dcery a naopak dosti bezvýrazném představiteli druhého partnera). To by však nemělo setřít jeho hlavní klady: feministický koncept, dokonalou kresbu prostředí, schopnost reflektovat problémy velké i komunální periferní pařížské politiky, velmi neidylické líčení francouzské policie i antifeminních poměrů, které v ní v té době panovaly. Véronique Genestová v Lescautové evidentně našla svou životní hereckou příležitost, jak naznačuje stoupající bravura, s níž svou postavu zvládá; velkou předností je působivé srovnávání ženského a mužského myšlení i výhod ženských přístupů, pro které v převážně mužském světe zločinu chybí často elementární pochopení. I chod jejího komisariátu se silně blíží realitě; vraždy se totiž nepáchají nejen každý den, ale i týden a často i měsíce. Jímavé je i líčení komisařčina soukromí: její soužití s dospívajícími dcerami je ve zvoleném pojetí působivé i věrohodné. JULIE je jistě seriálem lehké Múzy; je to ovšem kvalita, která je víc než následováníhodná. ()