Inga Lindström

Většinou filmy od Ingy ode mě dostávají jednu hvězdičku, a to za přírodu a prostředí. Ale protože jsem jich už pár viděla, mají toho společného tolik, že se neustále při dalším a dalším filmu divím, jak se tím mohla paní spisovatelka uživit a jak jí mohl někdo zaplatit za zfilmování. Vždyť se liší v podstatě jen prostředí a jména. Tento film byl tak stupidní, jako (zatím) žádný, co jsem měla to štěstí vidět. Absolutně o ničem. Nejvíce mě překvapovalo, že slečna sestra randí s týpkem, vidí se skoro každý den, tráví spolu krásný večer na lodi, ale o čem se asi tak baví? Když on ani neví, čím se o na živí a ona neví ani jeho příjmení?! Nakonec si druhá sestra uvědomí, že chce žít s jejím dlouholetým obdivovatelem až poté, co jí půjčí peníze na další provoz hotelu a jeho nutné výdaje. Být jím, tak bych jí hnala sviňským krokem. Takže obě sestry s IQ pod bodem mrazu, jedna randí jen proto, že je (asi) ten pán hezký, ale vůbec se o něj nezajímá, druhou sestru okouzlily peníze. Nejde dát jinak, než odpad, tak nelogické jednání snad všech postav, to se jen tak nevidí! (11.01.2018)

Inga Lindström a klasika - svobodná žena se přestěhuje ze Stockholmu někam na venkov. Protože podobně laděné romance nemají ambice diváka překvapit (nebo to zkrátka jen neumí), bylo od začátku celkem jasné, co je důvodem zdědění majáku s malým domkem na malém ostrůvku. Ale dát mi do hlavní představitelky ***, která to táhne se ženatým chlapem, tím u mě ztrácí veškeré sympatie. Nakonec sympatické postavy byly snad jen ty vedlejší. Ale maják na ostrůvku působil romantickým dojmem, proto aspoň tu jednu hvězdičku. (07.03.2018)

Jistotu mám alespoň v tom, že se mi bude líbit krajina. Což i zde platilo. Za to jednu hvězdičku. A tím bych asi skončila. SPOILER: Hlavní hrdinka, ze které se vyklube, slušně řečeno nevěrnice, hlavní hrdina po smrti odkáže farmu dvěma spolužákům, aniž by se jich zeptal a nevadí mu vůbec, že o něco takového ani jeden z nich nestojí... A nakonec, jako třešnička na dortu neustále opakující se motiv rozchodu trvajícího vztahu na konci filmu, aby se hlavní hrdina/hrdinka mohl/a dát dohromady s tím svým vyvoleným/s tou svou vyvolenou, kde mě překvapuje neuvěřitelný klid opouštěného člověka, který by snad mohl potřást rukou a v klidu odejít. Nikdo se nerozčiluje, že ho jeho manžel/ka opouští, jak utopistické. (19.03.2018)