Ally McBealová

Tenhle seriál jsem hltal, nahrával všechny díly a každej zkouknul minimálně pětkrát. John Cage v podání Petera MacNicola, skvěle dabovanej Jiřím Prágrem (celkově je tady dabing ultrakvalitní), je pro mě nejkultovnější seriálovou postavou! "Fishismy" Grega Germana jsem zase nejčastěji používal, když jsem se chtěl rozejit s nějakou babou, fungovaly spolehlivě (kéž by, většinou jsem dostal na prdel já a fishismama sem se moh akorát utěšovat). Prostě na žádným jiným seriálu jsem neujížděl jako na tomhle. Vše předešlé napsané ovšem neplatí o poslední sérii, která je slaboučkým odvarem zašlé slávy a přes (nebo právě pro) účast přehršle hvězd je tady znát dojezd jako při flámu na konci víkendu, kdy máte všechny možný vrcholy dávno vyčerpaný a daleko za sebou. Zkrátka Ally už nesleduju, ale vždycky se rád vrátím k dílům předešlým, který co do geniality některých dialogů nesnesou srovnání se žádným jiným seriálem. (03.01.2008)

Když už se neválíte smíchy, sledujete upřeně alespoň ty skvělé herecké výkony právních zástupců v tyjátru zvaném angloamerický justiční systém, a když ani to ne, kocháte se fishismem a vzájemnými vztahy všech zúčastněných. A pokud vás ani to nebaví, ještě pořád můžete uslintávat při pohledu na ty krásné právničky...ach bože, tady si vybere snad každý;) A jen tak mimochodem - jedné mojí spolužačce a dobré kamarádce z gymplu se dodnes přezdívá René. Závistivé maily zasílejte na...ale dost srandy, malinko zvážníme. Občas narazíte na díl, který není nic než přehlídka divných lidí, nesmyslně se chovajících a koledujících si o léčebnou kúru někde na psychiatrii (nebo, abychom byli správně američtí, o návyk na antidepresiva;)), což ale v poměru k výbornému celku neznamená takřka nic. To hlavní je zajímavé především pro psychosociálně deformované jedince jako jsem já, protože výkřiky odporu a šílené pochechtávání, které se linou z obýváku jednoho skromného studentskoprávnického privátu každou středu večer (psáno 9.3.2006), nejdou laikovi racionálně odůvodnit. Ale to vám nemusí vadit, já zase nechápu deflátor HDP;) Zkrátka a dobře - vypadá to jako právo, možná že to i chutná jako právo, ale pozor, NENÍ to právo. A to je vše, hezký den. PS: Poslední série je jenom tragický omyl v ještě tragičtější snaze oživit to, co odešlo s Downeyho rádobypřechodným zmizením. Ve srovnání třeba s třetí sérií je pětka opravdu výsměch - jediné drobné plus je za Christinu Ricci;) A to jak beze slova vysvětlení zrušili René, to těm tragédům NIKDY nezapomenu. Takže moje vysoké hodnocení berte izolovaně pro série I-IV. Tam je to pro celek na 80% bez nejmenšího zaváhání. (16.02.2003)

Ally McBealová je zrejme najkvalitnejší seriál konca minulého storočia. Rieši v rámci jedného dielu dve veci naraz, a to prípady a milostné vzťahy. Často krát sa myšlienkovo prekrývajú. Prípady majú vždy myšlienku, sú výborne vypointované a je nad čím premýšlať. Vzťahy (prevažne hlavnej hrdinky) sa viac zameriavajú na city, ako na sex, čím je mi seriál bližší, ako napríklad Sex v meste. (30.08.2012)

Lidé jsou divní. Všichni. Ale lžou. Lžou, že jsou normální. Lidé, se kterými přicházíme do kontaktu v práci či ve škole. Neukazují nám svoje zvláštnosti, protože nechtějí být zranitelní. To je pochopitelné. Ale v televizi se přece nikdo nechce koukat na lidi, kteří jsou dokonalí, kteří jsou normální, protože lidská dokonalost a normálnost je víc než cokoli jiného nudná, dost možná i otravná. V Ally ale nikoho "dokonalého" neuvidíme. Všichni do posledního jsou tak opravdoví, se svými chybami, zvláštnostmi a svými bolavými místy. S takovými postavami vůbec není obtížné se sžít, protože my jsme stejní. Abych nemluvil za všechny, já jsem stejný. Dnešní seriály jako Lost, Heroes či Prison Break se točí okolo gigantických napínavých zápletek, které jsou fajn, ale když dojde na prostou lidskost, zoufale selhávají. Ally je jiná. Je doopravdy lidská. Už to samo o sobě je víc, než člověk v seriálu většinou najde, ale když je tu navrch ještě úžasný humor, propracované vztahy, skvělí herci, nádherná hudba, je to můj malý osobní melancholický ráj. (13.05.2007)

Někdo je zmatený, koktá, píská mu nos, někdo zase vrčí a nepříjemně kouše po všech kolem, někdo zdánlivě svádí jakéhokoli chlapa, co kolem projde a někdo se soustředí na laloky, jamky a hlavně peníze. A někdo je smutný, v duši stále dítě, které si hraje se svojí dětskou láskou - a ten někdo je Ally McBealová. Nejlepší seriál z právnického prostředí, právě proto, že o soudy v něm jde až ve druhém sledu. Když mi bylo o pěkných pár let méně, chtěl jsem být právník a myslel jsem, že neexistuje lepší seriál. Druhé zhlédnutí po letech už mi trochu otevřelo oči a vidím, že se občas tempo unaví, ale ty nejlepší díly stále nemají konkurenci a žasnu u nich nad tím, jak úžasné postavy a zápletky se dají vymyslet. A i dneska bych dal cokoli za to mít tuhle partu za kamarády či kolegy. Jenže všechno, co tu píšu, má několik "ale". Po jedné velmi dobré a třech úžasných sériích totiž přichází nešikovná a křečovitá pátá sezóna plná castingových změn, a která v mnoha ohledech celkový dojem silně sráží. Z Ally McBeal je v tu ránu čistý průměr, ale první čtyři parádní roky nám nikdo nevezme. A po úplně poslední scéně onen stesk po opětovném zhlédnutí tak jako tak zafunguje. (11.01.2006)