Arrow

Když na podzim roku 2013 přišel Fanda s Arrowem, člověku to přišlo jako zcela nezajímavá, neznámá věc s prapodivným příběhem či zápletkou.. Jakmile se ale člověk odpoutal od televize, kde musel čekat každý týden na dva nové díly ještě s bonusem unavných TV reklam a dal se do nepřetržitého sledování seriálu na PC, něco se změnilo.. Dostal sem možnost sledovat zcela nový koncept seriálu, který sem ještě nikde neviděl.. Dostal sem akci, napětí, dobrodružství, záhadnost, sem tam i temno.. První série, která se dá označovat převážně jako krimiseriál s prvky dobrodružného žánru, byla dokonalá.. Druhá série, kde se začalo dávat více prostoru pro vzpomínky na ostrov Lian Yu i pro konečné propojení temné minulosti se současností, byla hlavně díky přítomnosti Manu Benetta jako Deathstrokea také výborná.. Třetí série se již hodně zaměřila na samotného Ras Al Ghula a jeho Ligu asasínů, tohle napětí bohužel zruinovalo množství nejrůznějších zmrtvýchvstání.. Když sem v říjnu poprvé zapnul čtvrtou sérii začínající názvem Green Arrow, měl sem oprávněné obavy.. První cca 4. díly byly nezajímavé, třešničku na dortu přidala návštěva Johna Constantinea s jeho magií.. Až nyní, kdy se v Malcolmu Merlynovi opět probouzí nenávist a zlost dostává seriál opět svou původní štávu a zasloužený spád :) (14.02.2016)

První série vlastně jednoho ze dvou původně kvalitních DC seriálů pod hlavičkou CW mě minula už před dávnými roky svou premiérou na tehdejší stanici TV Fanda, abych ji zkusil a už se od ní nemohl odtrhnout. Velmi brzo se Arrow stal závislostí mého snad 13 letého já a co nejdřív dychtil po pokračování. (26.12.2023)

Tam, kde byla první série s Malcolmem Merlynem fakt výtečná, tam se ta druhá s obávaným Deathstrokem vyzdvihla ještě o příčku výš a s pár nekompromisními tahy tvůrců se vzápětí stala mým vůbec nejoblíbenějším seriálem. Tehdy jsem si musel ještě jako školák na základce zvykat na absenci dabingu, brzo jsem se ale otrkal a od té doby chtěl hlavně to působivé intro slýchat hlasem samotného Stephena Amella, nikoli Libora Boučka. (26.12.2023)

Třetí série s sebou přinesla opět vlnu napětí a hodně snahy držet se rozvětveného komiksového vesmíru, kdy jsme se mohli sejít i s velkým náznakem na samotného Batmana, celá myšlenka Lazarus Pitu ale přidala jeden z prvních potenciálních hřebíčků do rakve, na něž se v průběhu zbylých sérií Arrowa už bohužel jen nabalovalo. Bylo po zdejším midseason finále jasné, že nepůjde o žádný konec, ale vybruslilo se z toho tak debilně, že chápu zdejší propad v hodnocení. Zvláště tolik let a zkušeností od zhlédnutí. (26.12.2023)

První tři série jsem stihl shrnout loni v únoru v komentáři pod samotným seriálem, k dalším, které od té doby vyšly, se již musím obrátit individuelně. S tím, jak jsem Arrowa zbožňoval v jeho začátcích, přišly s neuvěřitelně patetickými flashbacky, nikým nežádanou magií a nepřesvedčivým záporákem obavy o to, zda má vůbec cenu můj oněhdy nejoblíbenější seriál stále ještě sledovat. 4. řadu jsem doklepal z povinnosti, která se během těch let u mě utvořila a také možná z naivního domnění, že se v další sezóně dočkáme napravení reputace. Ze všech zdejších 23 dílů ve mně provždy zanechala cosi zapamatovatelného a i téměr dojemného jen část s názvem Eleven Fifty Nine, kde seriál (alespoň na Zemi 1?) přišel o důležitou postavu. Lze také pochválit crossover s Flashem, který nám hezky nakopl Legends of Tomorrow. Ty v nynějších dnech žeru ze všech DC shows snad nejvíce. 4/10 (19.11.2017)

Mohu citovat množství názorů přede mnou, kde se všichni snaží narazit na to, že ačkoliv to nemuselo být záměrem tvůrců, návrat k atmosféře první série se zde vyvedl, ale po ráně, kterou seriálu uštědřila sezóna s Damienem Darkhem, vyléčení trvalo několik epizod. Naštěstí jsme se po udělení slibu na konci předchozí řady dočkali velkého politického podtextu, jež jsem já osobně uvítal. Flashbacky se odvrátily od nepotřebných záležitostí s otravnými černochy a Ukrajinci do samotného Ruska, kde nám tvář bijáků minulého století Dolph Lundgren pěkně zamíchal kartami. Nu, a jestli byla pro tuto část Arrowovy cesty napsána nějaká postava ještě o ždibec lépe, je to Adrian Chase. V některých momentech jsem měl zpočátku až děsivého Promethea radši o stupeň více než samotného Deathstrokea. 10/10! (19.11.2017)

Je to dlouholetá povinnost, u které jsem si upřímně naivně myslel, že jí konečně dílem Life Sentence odzvoní na věky věků. Dlouhá léta jsem žil v domnění, že Arrowova trvanlivost vyprší v souladu s dovyprávěním jeho pětileté cesty za poznáním sebe sama. Už letošní sérii jsem si vyloženě nepřál a počátek s Caydenem Jamesem a následnými kyselými ksichty jakéhosi týmu Arrow 2.0 mě vyloženě iritovaly. Konec se soudním procesím, politickým nádechem a zajímavými akčními sekvencemi leccos dotáhl na průměrnou úroveň, i tak mi ale již Oliverova "crusade" nebaví. Sedmá řada mě láká pouze jen kvůli faktu, že by se měl Colton Haynes aka Roy Harper vrátit jako "series regular". 6/10 (22.05.2018)

Oliverův pobyt ve vězení zaručil nejen jednu z nejakčnějších epizod v dějinách celého seriálu, ale vůbec ty nejintenzivnější momenty, které mimo jiné dodaly originalitu a šťávu do mé kdysi oblíbené TV show, jež už začala hodně strádat. Stephen Amell je ohromný sympaťák a kvůli němu je mi dost líto blížícího se konce, ovšem vedle něj Arrow disponuje až moc velkým počtem doslova debilně napsaných postav, které jinak povedené předposlední sérii dost ubraly na kvalitě. Konec jsem ale s hrdostí obrečel. (01.07.2019)

Zaručeně propracovanější a obsahově intenzivnější než začátek. Oficiální představení Batwoman jsem čekal velkolepější a popravdě osobně nestojím o její solo seriál. Ruby Rose na mě nevysílá sympatie, kterými by mohla utáhnout hlavní roli v televizní show obdobného ražení jako jsou mí dlouholetí oblíbenci Arrow s Flashem. Nové přepsání reality na konci ale skutečně stojí za to. Tyler Hoechlin znovu totálně skóruje a to je tady jenom na pár mžiků. 8/10. (11.12.2018)

Dlouhá léta můj vůbec nejoblíbenější seriál právě dorazil mezi nebožtíky a mně po posledních dvou opravdu silných sezónách nezbývá nic jiného než prohlásit, jak strašně jsem vděčný, že jsem zrovna na Arrowa kdysi narazil a že jsem u něj setrval po celou jeho dobu. Osmá série byla hodně jiná od svých předchůdců hned z několika důvodů. S vědomím, že se už jedná o dojezd Oliverovy "crusade", se nedostavil zbytečný patos o novém záporákovi a hlavně nebyl čas na výplňkové nezáživné epizody. Každý z oněch pár dílů nám moc hezky připomněl série či události z minulosti a celý příběh hrdiny ze Star(ling) City se zdařile zacyklil. Opravdové nashledanou jsme si zjevně dali pouze se samotným Oliverem, přesto nevidím v plánovaných spin-offech zářnou budoucnost. Jen cliffhanger s Digglem bych si ještě někde přál dovysvětlit nebo i rovnou odvyprávět. (31.01.2020)