Hranice nemožného

První dva díly na mě udělali dojem , že tento hybrid Akt X a Lost vydrží tak jednu sezonu a pak se začne vykrádat. Proč? Celé je to o tom jak kdysi v 70.letech jeden věděc dělal pro vládu experimenty a nyní jeho experimenty dělají neplechu. A tak je tu tým co jde ve stopách jeho experimentů. Ono to zní celkem dobře a člověku hned nabíhají nápady a příběhy co vše se mohlo odehrávat v laboratořích a co později na ulicích. Jenže tady je to celé utopené. Už tím jak je hlavní hrdinka pro mě nesympatická a její britský přízvuk bije do uší (agent FBI?).Do toho trhlý vědec co býval vědcem a vymýšlel nechutnosti a najednou má být roztomilý? Ke všemu Joshua Jackson se pořád snaží vymanit ze škatulky onoho teens seriálu. Ještě , že je tu starý známý z LOST. Plešatý vedoucí tohoto "super top secret" týmu , který má laboratoře ve volně dostupné univerzitě a jen tak se prohání po městě a loví superzločince. Tady si Abrahams ukousl dost velký krajíc. Kdyby aspon to nebylo porád to samé schéma a něčím překvapil (starý experiment - nyní ho někdo používá - starý muž si vzpomene - rychle se tento člověk zastaví). A ten motiv Massive Dynamic alá Dharma na mě tolik nepusobí jako Dharma. Kdo ví? Další díly napoví , ale já to vidím na jednu sérii maximálně dvě. Pokud nezapusobí mozek scenaristů a nebudou tolik šablonovití. Osobně doporučím jakýkoli díl Akt X než toto. Mulder a Scullyová prostě mají chemii , kterou blondatá australanka a ten z dawnsona světa prostě nemají. (25.12.2008)