Tak jde čas

Tak v tomhle cajdáku hrál snad úplně každej americkej televizní neherec! Když jste se na tenhle počin dívali, tak vám skutečně ucházel čas...Jediné pozitivum bylo, že pokud jste neviděli 20 dílů, tak se ale vůbec nic nestalo!-:)PS: Nepůjčil byste mi někdo všechny díly na kazetě, nemůžu se dočkat až to vyjde na DVD se zajímavými bonusy z natáčení!-:))))) (11.03.2005)

Písek se už dosypal. Naštěstí. Praxi totohle seriálu krásně ilustruje situace v Přátelích: Joey jde na konkurs na bratra-dvojče Drakea Remoraye. Podle něj je jedinným možným kandidátem, vždyť on byl Drake Remoray. Nakonec roly dostane někdo úplně jiný a odlišnost tváří je vysvětlena obligátní plastikou. Jak prosté Watsone. (22.06.2008)

Tak tohle je snad největší kravina všech kravin :D Ale originalitu tomuto seriálu rozhodně nemůžete upřít. Však povězde, který seriál se může chlubit takovým šíleným počtem dílů? Ale asi je opravdu zbytečné, snažit se najít cokoliv kladného. Ono zde opravdu nic takového není :D 0/10 (10.01.2007)

Nedá mi to nezareagovat na větu uživatele „monolog“, cituji: „A kdo mi chce tvrdit, že neviděl ani deset dílů, tak sním jeho skalp s octem a cibulí, protože to podle mě není možný.“ Tak už aby sis připravoval ten ocet a cibuli, ačkoliv svůj skalp nedám jen tak lehce. Já viděl z celého seriálu 10 minut a stačilo mi to na celý život. To bylo tak: Moje maminka tenhle seriál sledovala opravdu pravidelně. Když by měla vynechat byť jen jediný díl, byla smutná. Dokonce se kvůli tomu naučila programovat videorekordér na časové nahrávání, protože ho začali vysílat v době, kdy byla ještě v práci. Nahraný díl si večer zkoukla a druhý den přemazala novým. Já jsem si jí kvůli tomu dlouho dobíral, ale naštěstí jsem bydlel jinde a nemusel jsem se tedy na to dívat taky. A pak jsem se jednou od svého kamaráda dozvěděl, že on na to kouká. Na můj udivený výraz mi sdělil, že ho tam zajímá jedna dějová linie a ať se aspoň na jeden díl někdy podívám. Za nějaký čas jsem onemocněl a jel se léčit domů k mamince. Protože jsem neměl co dělat a začínal zrovna jeden díl, rozhodl jsem se, že dám na Jardovo doporučení a podívám se. Vydržel jsem to přesně 10 minut. Pak jsem prohlásil, že ani kvůli Jardovi na to koukat nebudu, a odešel jsem se léčit do svého pokoje. Tím jsem se seriálem „Tak jde čas“ skončil jednou provždy. (20.02.2013)

Ztělesnění demence v gigantických rozměrech. Čas od času jsem přepnul na Novu, kde tuto slátaninu hráli. Celý díl jsem ale viděl pouze jeden. Šlo zde o to, že se jakási žena chystala otevřít krabičku, kde měla nalézt klíč ke své minulosti či co. O druhou dějovou linii se starali svatebčané, kteří nervózně popocházeli po obřadní síni (z toho jsem usoudil, že ženich před nějakými padesáti díly opustil sál). Za celý tento mrzký díl se děj neposunul absolutně nikam. Seriál je k tomu opatřen naprosto hnusným dabingem, pod kterým je navíc slyšet původní zvuková stopa, takže je TAK JDE ČAS ukázkovým příkladem odpadu. (59.) (20.10.2006)