Frasier

Vrchol všetkých sitkomov, ktorý sa celých 11 sérii točí okolo najväčších snobských intelektuálov mesta Seattle. Prvé dve série sú rozbehové, potom Frasier zo seba zhodí háro a zrazu sa vrývajú do pamäti jednotlivé scény či celé diely. Základ tvorí 3-7 séria, kedy je divák ako pod samopalom jednoduchých a pritom geniálnych zápletiek. Jasnačka, nájdu sa aj tu trápne situácie, kedy by ste hlavnú postavu najradšej buchli po hlave, alebo sa občas objaví postava, ktorej po príchode na scénu prajete skorý odchod z nej, no ide len o chumáč prachu na saku od Armaniho. Seriál totiž oplýva kvalitou po hereckej aj scenáristickej stránke, vyvážená je kadencia smiechu, nechýba dráma, romantika či pričuchnutie pod kožu psychológie. Ba čo viac scenáristi sa sem-tam neboja pustiť na tenký ľad, ktorý by sa v dnešnej televíznej tvorbe určite rozlomil. Nuda teda nehrozí. Avšak očakávanými zásnubami by sme akoby predčasne došli aj do cieľa. Ľahkosť ustupuje stagnácii bez jasne nastoleného smeru, brutálne scény sa stávajú zriedkavejšou záležitosťou, objavuje sa gýč. Najťažšie časy doľahnú na seriál v sérii č. 9, kedy únava dosahuje svojho maxima. V posledných dvoch sa úroveň našťastie zastabilizuje a záverečný diel dokonca uspokojivo uzatvára túto môjmu srdcu blízku kapitolu. A vedzte, že sa k nej so železnou pravidelnosťou vraciam, po novom aj s prílohou zvanou Cheers. (03.01.2015)

Soundtrack Bruce Miller: 1. Tossed Salads & Scrambled Eggs - Kelsey Grammer [4:35] ,2. Frasier Crane (radio jingle) [3:03] ,3. Miss Pitiful - Etta James [2:18] ,4. 'Who watches PBS?'/'Buttons and Bows' [3:08] ,5. 'I have a date...' [1:03] ,6. Isn't It Romantic? - Ella Fitzgerald [3:01] ,7. 'Snowball Dance' [0:13] ,8. I Don't Want To Walk Without You Baby - Rosemary Clooney [3:47] ,9. 'Lady of Mine' [1:29] ,10. Mona Lisa - Nat King Cole [3:15] ,11. 'Niles, do you have a problem with me dating Frasier?' [1:41] ,12. The Nearness of You - Etta James [6:34] ,13. Moon River - Louis Armstrong [2:57] ,14. 'Goldfinger' [2:12] ,15. On the Street Where You Live - Bobby Darin [2:07] ,16. 'I'm In the Mood for Love' [2:39] ,17. I'm In The Mood For Love - Bryan Ferry [4:08] ,18. Frasier (The Sensuous Lion) - Sarah Vaughan [4:14], (09.05.2011)

Dobu, kdy jsem poprvé viděla Frasiera, si pamatuji dodnes. Psal se červenec 2001 a mé desetileté já při přepínání programů náhodou narazilo na jakýsi seriál o lehce snobském psychiatrovi ze Seattlu. Ještě toho večera jsem se do Frasiera zamilovala a ještě toho večera začal i můj nekonečný boj s ostatními rodinnými příslušníky, kteří by náhodou v době, kdy v televizi Frasier běžel, chtěli sledovat cokoliv jiného. Tato úchylka mi vydržela po mnoho dalších letních nocí a táhne se vlastně až dodnes, byť se v době, kdy tento komentář přepisuju, píše již rok 2011 a první cifru mého věku nahradila dvojka. Proč však Frasiera tak zbožňuju, pro mě za ty roky zůstalo vždy částečně záhadou. Komediální seriály mě nikdy nebavily; dokonce i Přátelé nebo Simpsonovi mě minuli bez zájmu. Ze všech sitcomů, které mi kdy prošly rukama, si tak jen Frasiera pouštím sama s radostí. Možná to tedy není jen humor, čím je pro mě Frasier tak speciální. Možná za to může i fakt, že pro mě tento seriál vyniká svou pozoruhodnou lidskostí. Zapomeňte na všechny trapasy hlavního hrdiny; i když se při sledování směju od začátku do konce, ta uvěřitelnost všech postav a situací je zvláštně podmanivá. Ano, do vrstvy obyvatel, jejíž největší frustrací je křeslo neladící se zbytkem interiéru, asi většina diváků patřit nebude, ale nic to nemění na tom, že jsem v Kelseym Grammerovi na rozdíl od herců v jiných komediálních seriálech nikdy neviděla jen herce hrajícího svou výstřední roli, ale skutečnou postavu. Zatímco většina sitcomů zkrátka vsází na efektní, vyhrocené postavičky, kterým za dva roky dojde šťáva, Frasier nabízí jistou nadčasovost, příběh, mentální vývoj i rozvoj, radost i smutek. Není proto s podivem, že Kelsey svého hrdinu vydržel hrát soustavně více jak dvacet let (déle než kdy jaký jiný herec hrál jinou roli) a přitom měl stále co nabídnout. Dr Frasier Crane je v mých očích jednoduše jedna z toho mála postav, které jsou věčné, a kdyby se Grammer v sedmdesáti rozhodl natočit ještě jednu řadu, mohla by i ta pod vedením správných scénáristů dopadnout na výbornou. Málokterý seriál mě za srdce chytl jako tento. "Goodnight, Seattle, we love you!" (30.01.2006)

Tento seriál som ako malý sem-tam zachytil v TV, no nevýhoda bola, že ho vždy vysielali až v neskorých nočných hodinách. Na strednej škole som si ho zaobstaral na DVD a hneď som sa stal jeho fanúšikom. Výborný slovenský dabing, vysoká úroveň všetkých sérií a príjemné herecké obsadenie vytvárajú z Frasiera kult 90tych rokov. Pre mňa najlepší sitcom vôbec. (06.06.2011)

Trochu jiná káva než například Přátelé, ale to, že seriál vydržel na televizních obrazovkách dlouhých jedenáct sérii, mluví za vše. Inteligentní humor postavený na zápasu snobský svět plný opery, dobrého vína a členství ve všemožných spolcích versus život průměrného Američana sledujícího s plechovkou piva v ruce baseball z ošoupané sedačky v čele s mužem, jemuž charisma teče i s uší, Kelsey Grammerem. (26.03.2010)