Show Jerryho Seinfelda

Výborný a nestárnoucí (narozdíl třeba od Friends) sitcom, který má pár prvních sérií i zajímavou dějovou linku, která skončí toxickými obálkami George Costanzy, aby se v následujících sériích spíše pustil epizodickou cestou, která si ale staré díly velmi dobře pamatuje a ještě vtipněji na ně navazuje. Jerry, George, Kramer a Elaine jsou všichni výborní na svůj způsob, i když Elaine mně chvíli vcelku hmmmm, ale nakonec chytila druhý dech. Navíc je tady spousta menších postav, které se v různých cyklech a minipříbězích vrací a dávají celé show šmrnc navíc. Celé to napsal Jerry Seinfeld a Larry David a to jsem měl asi napsat hned na začátku, protože Davidův solo projekt "Curb Your Enthusiasm" je moje srdeční kultovka a u Seinfelda se přesně poznáte, co napsal Larry a co Jerry :-). 100% (20.05.2024)

Seinfeld je jeden z nejlépe hodnocených sitcomů všech dob, tedy alespoň v zahraničí, protože u nás nemá podobné postavení. Chtělo by se namítnout, že možná prostě nezestárnul dobře, ale podle mě to tím není. Sice je to přes 30 let od premiéry, ale problém bude třeba hledat jinde. Někomu by mohlo vadit, že tenhle seriál je o ničem a postavy se za devět sérií vůbec nikam neposunou. I když být o ničem je něco, co je záměrně (nad)užíváno v průběhu celého seriálu. Já osobně mám mnohem větší problém s postavami. Seinfeld trpí klasickým únavovovým syndromem dlouhých seriálů, kdy vám postupem času jsou postavy protivnější a protivnější.  Jerry má být relativně nejnormálnější, i když při jeho důvodech pro rozchody s přítelkyněmi se člověk musí zamyslet. Elaine mě vytáčela tím, jak se neustále šklebila a myslela si, že je lepší než zbytek party. Ale to je nic proti tomu, jak otravná je postava sebestředného George a výstředního podivína Kramera. Zatímco oslavování Kramerova příchodu na scénu mě vytáčelo od samého začátku, tak nechuť k Georgovi se stupňovala a postupem času bylo těžší a těžší ho vystát. A pak jsou tady ještě dvě další věcí, které se podle mě hodně nepovedly. Tím prvním je závěr sedmé řady, kdy odstraní jednu z vedlejších postav, což uznávám, že mě šokovalo. Tím druhým je pak samotné finále seriálu, které je hodně špatné a slabé. Seinfeld měl své lepší chvilky, některé epizody byly dobré a některé vtípky se vážně povedly, ale na hodnocení lepší jak průměr to nevidím. I když jsem si díky sledování uvědomil, kolik toho, mnou později oblíbené sitcomy, právě od Seinfelda okopírovaly a tuhle zásluhu mu nikdo neodpáře. (02.05.2022)

ak si Seinfelda (po prvý krát v živote) pozrie stredoeurópan  v 20-tych rokoch 21. storočia, nezabaví a nenasmeje sa tak schuti, ako Američania na začiatku 90-tych rokov 20. storočia, ale to, že si to pozrie celé, je zrejme postačujúcim dôkazom toho, že aj keď nie je tak kultúro-tvorný a kultový v našich končinách a s odstupom času, ako na druhej strane Atlantiku pred 30 rokmi, má niečo "do seba", to čaro nenútenosti, tú "neznesiteľnú ľahkosť bytia", ktorá sa vám dostane pod kožu a na chvíľu túžite byť súčasťou tej bezproblémovej štvorice kamarátov uprostred bezkonfliktného vibrujúceho new yorčíku... obľúbil som si všetky postavy, prvé miesto má, samozrejme a očakávateľne, kramer, ale aj tak patetické a neobľúbiteľné charaktery, ako George či samotný Seinfeld, sú nejakým zvláštnym (a ktovie, či vôbec zamýšľaným, alebo iba riadením osudu šťastnou náhodou dotvoreným) spôsobom podané tak, že si ich zamilujete. čo je však pre stredoeurópana v roku 2021 asi najzaujímavejším výsledkom sledovania Seinfelda je uvedomenie si, že Friends sú iba plagiát :) vydarený a geniálny, ale plagiát... (24.10.2021)

1. série - 75 %. "Who figures an immigrant's going to have a pony?" Zbytek sérií se pohybuje kolem 80 %, přičemž kromě krátké, nezábavné a naštěstí rychle opuštěné linky s přesunem Kramera do Kalifornie nikdy pod tohle číslo neklesl. Závěr, ve své době poměrně odsuzovaný, s odstupem času krásně ukázal, co za bandu asociálních maniaků jsme devět sezón sledovali. (24.10.2021)

Těžko se zcela nezaujatě přistupuje k seriálům, které před sebou tlačí přívlastky jako revoluční nebo nadčasový. Nutno však říct, že Seinfeld z mého pohledu tohle břemeno maximálně ustál. Jeho sledování byl skutečně zážitek, který se především z hlediska amerického sitcomu naskytne opravdu jednou za čas. Mě si především získal v těch detailech, ve kterých zobrazoval ty drobné životní situace, pro který získal onen přívlastek „show o ničem.“ Fascinovalo mě totiž, s jakou elegancí kráčel na té pomyslné čáře mezi absurditou a realističností. Jak dokázal rozehrát zápletku z naprostého mála. Tomu nahrávaly i skvěle vybalancované postavy Jerryho a jeho přátel. Za těch devět let totiž jen málokdy autoři zradili jejich návyky a myšlenky, i když jejich chování nebylo vždy zcela společensky únosné. To je něco, co mi přijde naprosto fascinující, jelikož mám pocit, že se často stává, že hodně hrdinů se v průběhu seriálu mění podle divácké poptávky. Jerry, Elain, George i Kramer však stále byli těmi stejnými postavičkami s konzistentním chováním a pohledem na svět. Samozřejmě, při tak obrovském množství epizod se to neobešlo bez horších i lepších nápadů. Seriál dosáhl svého vrcholu i pomyslného pádu. Za sebe jsem si nejvíc užíval éru mezi třetí až sedmou sérií, která přinesla naprosto úchvatné dějové linky a šlapala jak dobře namazaný stroj. Osobně jsem strašně nadšený, že jsem tento seriál viděl. V rámci takových těch stojatých vod amerických situačních komedií, jejichž vrcholnou zápletkou obvykle je, kdo se dá s kým zrovna dohromady, je to skutečně jeden z právoplatných milníků žánru. (04.04.2022)