Bakaláři

To by člověk skoro nevěřil, že jsou podobné věci opravdu možné a světe div se... Rok 1983 už nebyl natolik nemoderní, aby lidé nosili do bytů člověku slepice, ale opravdu se to stalo. Bez Jiřího Sováka by povídka byla ještě slabší. Navíc chybí řádná pointa nebo alespoň důstojnější konec. (16.08.2022)

Dobře jim to rodiče řekli, jsou věci, které by si snad novomanželé měli zařídit sami. A oni taky zařizují. Oba se k tomu staví dost zvláštně. Manželka trvá na originálu, na který pochopitelně při těch cenách nemají prachy. Jako by na tom snad záleželo. Manžel to taky pojme po svém a rozhodne se nějaký namalovat. Upřímně řečeno bych ani neřekl, že podobný námět může někomu opravdu stát za natočení. (17.01.2024)

Poučení jsou snad dvě. Za prvé, aby ženská držela za každou cenu zobák a za druhé, aby chlap uměl lépe ukrýt dárek. Ještě, že sousedi měli soudnost. Povídka byla i velmi dobře zahraná. (29.12.2020)

Ani nevím, jak bych to hodnotil. Je to prostě banální zápletka, která postrádá vtipu a je založena na jedné hloupé pomluvě. Věřím tomu, stát se může cokoli, ale jinak to ničím zajímavé není a to ani kulisami studia. (30.12.2019)

Já ani bratr jsme nikdy dárky nehledali. Nevím, možná to bylo výchovou, možná našimi povahami, ale nějak jsme se nechtěli nechat připravit o překvapení a zároveň ho zkazit rodičům. Ale tohle řešení je trochu zvláštní též. (28.12.2020)

Čeho je moc, toho je příliš. Aby pan Stašek nevěděl, že králík žere trávu, to je moc i na mě. A že se vymlouvá na to, že je městský člověk, to snad ani nestojí za řeč. Ve škole asi spal a v práci by se mu neměli smát proto, že je zbabělec, ale jen blbec. (13.01.2021)

Já nevím, mě to prostě nepřipadá jako povídka hodná Bakalářů. Manžel si donesl křečka a on se nejprve ztratil jeho dceři a pak sousedům. Manželka si ho později zamilovala. Zatímco Antonie Hegerlíková a František Hanus k sbě padnou, Dagmar Havlová a Oldřich Vízner už moc ne. Já jen dodám, že děti by měli mít zvíře, aby se naučili zodpovědnosti, ale pokud jednoho rodinného příslušníka děsí, pak z toho můžou být i hroznější anebo vtipnější trampoty než jsme viděli. (14.01.2021)

U nedávno shlédnuté besídky Divadla Sklep zaznělo z úst M. Šteindlera, že nedává moc velkou logiku se objednávat u věštkyně. Naštěstí nám kvalitní herci rozehrávají zajímavou podívanou, ale spíš je lepší první půlka, ve druhé už příběh stagnuje a konec je navíc jasný. (06.09.2021)

Vrátný je bakalářská povídka o tom, kterak se to dělalo za socialismu se zásobováním. Šikovní lidé uměli zařídit leccos, jen jim v tom nesměl zabránit vrátný nebo Vrátný. Jiří Císler zde exceluje a naplno odhaluje svůj herecký potenciál. (07.06.2023)

Jestli se to odehrálo přesně takhle, to se už nikdy nedozvíme. Ale pokud ano - pak se dá říct jen to, že tohle skutečně dokáže napsat život. Ovšem fakt jsem se pořádně nasmál. "Strýčku, vás je všude pořád dost a jste takový neskladný. Vydechněte si, vydechněte si." A taky: "Já bych to nedělal, takhle pěkně už je tam nikdy nenaskládám." Výborný Vinklář. Mezi Bakalářskými povídkami jedna z nejlepších. Asi nejlepší byly Zuby s Menšíkem a Závorkovou. Jediný důvod, proč nedám maximum hvězd je ten, že nelogické je, že Vinklář říká Zázvorkové babičko a přitom jsou od sebe jen osm let. (01.03.2020)

Scénář není špatný, ovšem kamera je hodně slabá a zvuk taky. Naštěstí herci mají co hrát, tak to není úplně nudná povídka. Ale lepší jsem rozhodně viděl. (15.04.2020)

Je to příběh, který v různých obměnách zažil asi každý rodič. Dítko lže, protože si chce s kamarády udělat party. Asi nejzajímavější je rozličný přístup rodičů, kteří obcházejí diskotéky, jako že jich ve městě muselo být kupa, jakožto i na nich nalézt své potomky muselo být jako hledat jehlu v kupce sena, ale též účast mladých herců. Třeba Michal Dlouhý už se ve filmu objevil, za to Daniel Landa stál před kamerou prvně stejně jako David Novotný, kterého, přiznám se, jsem vůbec nepoznal. (10.03.2023)

Nesouhlasím ani s tím, že by to byla vyloženě povedená záležitost, ale ani se nepřikláním na stranu úplně debilní záležitosti. Myslím, že jde spíše o dost průměrnou povídku. Oba pánové se předvádí až moc a někdy je to skoro těžko uvěřitelné. Jiří Krampol svou roli buď nezvládl nebo ji absolutně odflákl. Podle mě přehrával. (03.04.2020)

Dopadne špatně. Zrovna nedávno jsem hodnotil Sardinky aneb Život jedné rodinky, což je mimochodem dílo o dva roky mladší. V něm se hledá bydlení pro dva mladé lidi, kteří záhy čekají rodinu. Zde se tedy odehrává něco podobného. Akorát, že tato rodina má dům a tak si mladí ani nic nehledají. Ovšem mladí by neměli bydlet se starými a pokud už ano, jedni by se neměli navážet do života druhých. Tím hůř, když si chlap neumí dupnout a nechá svou matku deptat svou ženu. A tak se ženy předhánějí v tom, která je lepší a navíc si dělají naschvály. Až v závěrečné scéně se Irena Kačírková a Veronika Žilková trochu rozjedou herecky. Do té doby nemají moc co hrát. A navíc nemám rád ženy, které si takto dětinsky ve vlastní rodině podrážejí nohy. (31.03.2020)

Povídka o tom, kterak se voják dostane na dětské oddělení. Kdyby člověk netušil, že se jedná o pravdu, musel by logicky vycházet z toho, že jde o fikci scénáristů. Je zvláštní, že vojáka nejsou schopni převézt do vojenské nemocnice a dokonce ho musí nechat na dětském oddělení. Že by se žádné lůžku neuvolnilo ani následně? A co dál? Sestry po vojákovi chtějí, aby dělal práci za ně... Holt, s dětmi se to musí umět. (18.06.2022)

Tak tomu se říká skutečný trapas. S dobrými herci je tím pádem i dobře zahrané a dá se na to koukat. Škoda jen, že už při příjezdu je vcelku jasné, k čemu došlo, a to přesto, že se dcera objeví až o chvíli později. (27.04.2021)

Tak tohle je nejžhavější kandidát na nejhorší bakalářskou povídku. Stanislav Šárský rozhodně není mladík. Asi by se měl distributor rozhodnout zda se jedná o starého mládence nebo mladíka. Půl hodiny věnovat tak nesmyslné tahanici o tom, jak socialistické vedení nemělo dostatek lidí a mnohdy ani ochoty něco opravovat. To vše na základech vztahu chlapa a ženy, který má od počátku jasně dané mantinely, které ovšem žena po čase hodlá posunout. A pak ta westernová hudba s příšernou harmonikou. (05.06.2020)

Za socialismu to asi šlo. Dneska by si nikdo z obav, koho si přivede, domů nevzal. A dneska jsou na to hlavně domy pro matky. Zajímavé, že to tenkrát socialismus nevyřešil než, že by nechal matku s dítětem na ulici. Na druhou stranu mě za prvé iritoval fakt, že místo, aby žena byla vděčná, tak se do důchodce ještě pouštěla, a za druhé, že si své problémy nedokázala vyřešit sama. Nejprve naivně věřila, že se muž změní a pak rezignovala. Dva lidé, kteří si navzájem pomohli. (29.06.2020)

Nejlepší je nedorozumění samotné, Brdoského předvádění a vyvrcholení všeho je Bláhův překvapený výraz. Nikdo se neuměl tak divit a zírat jako on. (18.12.2020)

Povídka, která je více smutná než zábavná. Já sám mám dceru, takže je to téma obzvláště citlivé. A pes při takových tragédiích pomáhá. Na druhé straně je to citlivě natočeno a tvůrci si odpustili takové ty socialistické řečičky o tom, jak moc se o děti kvalitně v dětských domovech postarají, což reprezentovala především Simona Stašová. Milé. (13.03.2020)