Pán času

Doctor Who v sobě spojuje sci-fi, občas trochu komedie a sem tam i dost hluboké filosofické úvahy. Začnu se sci-fi. Sem tam vidím stížnosti typu: při cestování v čase se člověk musí chovat nenápadně. Je snad ale na každém seriálu, aby pojal myšlenku cestování v čase po svém. Doctor Who má několik základních pravidel. Time is like a big ball of wibbly-wobbly timey-wimey stuff. Time can be rewritten. Time can be unwritten. Občas samozřejmě nastanou výjimky, ale kdyby byl seriál jednotvárný a neměnný, kdo by ho potom sledoval? Kromě cestování v čase není moc, na co si stěžovat. Portfoliem mimozemských bytostí, jako má Doctor Who, se může pochlubit máloco. Dále - komedie. Skloubit komedii a sci-fi se zprvu nezdá jako dobrý nápad, ale v tomto případě se povedl, a to na jedničku. Co taky čekat od britského seriálu, že. Díky cestování v čase můžeme slyšet mnoho odkazů na historické události, setkání se slavnými osobnostmi pak patří k těm nejlepším událostem v seriálu (Shakespeare, Agatha Christie). A co se týče filosofických úvah, někdy je divák opravdu donucen uvažovat například o smyslu lidského života a co to vlastně znamená existovat (The Rebel Flesh). Seriál nemůžu doporučit konkrétní věkové skupině. Ale můžu doporučit všem bez rozdílu věku, aby se alespoň na jednu dvě epizody podívali a zjistili, jestli je to vtáhne. Jako zkušební epizodu doporučuji 3x10 - Blink, podle hodnocení IMDb je to nejlépe hodnocená epizoda Doctora Who z nové série a není k ní potřeba znát žádné souvislosti. 1. série: 70% - První díly mají za úkol seznámit diváky se světem, ve kterém se Doktor pohybuje. Jde jim to skvěle, jen se nemohu ubránit dojmu, že první díly dělají jenom to a skoro se nesnaží o to, aby seriál diváka bavil. Naštěstí, jak se divák postupně s tímto světem seznamuje, díly začínají být čím dál více zábavné a série tak obsahuje díly, u kterých můžete na konci říct: Fantastic! Herecký výkon Christophera Ecclestona: 80%, z Doktorů novodobé série se mi zdá jako nejméně přesvědčivý, ale kdyby dostal prostor v další sérii, vše mohlo být jinak. 2. série: 85% - David Tennant je oproti Christopheru Ecclestonovi zásadní změnou, a to nejen v oblečení a účesu, ale samozřejmě vystupování. Jak jsme se mohli přesvědčit hned v prvním díle (The Christmas Invasion), je to o řád výše šílená inkarnace Doktora. Že se naopak neodehrála žádná změna u companiona je podle mě škoda. Rose sice není špatná, ale na jednu sezónu by mi stačila. Druhá série je již o něco živější než předchozí, David Tennant hláškuje jako o život a závěr je více než velkolepý. K dokonalosti tomu ovšem stále chybí dost. 3. série: 95% - K Doktorovi se přidává doktorka a vzniká z toho skvělá série. Jestliže setkání s královnou Viktorií v minulé sérii byla zajímavá příhoda, tak setkání se Shakespearem je naprosto fantastické. Martha je stejně dobrá jako Rose, díly s ní jsou fantastické a jistě by si také zasloužila další sérii. K Dalekům a Cybermanům nám Steven Moffat přidal další potvůrky, u kterých ani nemrknete. A konečně se objevuje nepřítel, který je stejně schopný jako Doktor a porazit ho nebude jednoduché. 4. série: 90% - Této sérii bych vytkl pouze další změnu companiona, podle mě změnu k horšímu. Donna není sice špatná, ale z dosavadních companionů IMHO nejhorší. Její záchvaty vzteku, když něco není po jejím, nejsou sice hlavní náplní jinak perfektní série, ale dokáží atmosféru jen znepříjemnit. Sérii to naštěstí nepoznamenalo tak, jak mohlo, proto se můžeme těšit na dalších 13 skvělých dílů a 5 speciálů. Poslední dva díly (The Stolen Earth, Journey's End), kde se setkáme se všemi dosavadními companiony, jsou vedle The End Of Time velkolepým a perfektním zakončením cesty Davida Tennanta. Allons-y! Herecký výkon Davida Tennanta: 100%. 5. série: 90% - Ani tentokrát Doktor nemá zrzavé vlasy. Místo šíleného vědce nám na scénu nastupuje nejmladší Doktor v historii seriálu a rozhodně to není na škodu. To samé platí o Karen Gillan, která v roli Amy předvádí skvělé herecké výkony. Čím dál častěji se setkáváme s tajemnou River Song. A do toho všeho píše Steven Moffat zatím největší story arc, který nás bude provázet celé dvě série. Odkazů na původní díly najdeme jen minimum, scánáristé se snažili o vytvoření dalšího bodu, ze kterého můžete seriál bez znalostí dřívějších událostí sledovat. 6. série: 100% - Tak jako River a Doktor cestují proti sobě, i veškeré události celé série se odehrávají trochu zamotaně. Steven Moffat si nasadil laťku velmi vysoko a povedlo se mu vytvořit spletitý příběh, který se v první polovině čím dál více zamotává a v druhé polovině se postupně odmotává. Když říkám povedlo, mám na mysli, že se mu touto sérií povedlo překonat všechny minulé série a hned tak ji žádná nepřekoná. Jen si nemyslete, že těsně před koncem odmotaného příběhu už víte všechno. 7. série: 80% - Začátek, respektive prvních sedm dílů, si stále drží laťku. To, co poznamenalo zbytek dílů, nebyl až tolik (mimochodem velice emocionální) odchod Amy a Roryho, změnu companionů to už asi chtělo a Clara rozhodně není změna k horšímu. Spíše ho poznamenala přestávka Stevena Moffata a neschopnost ostatních scénáristů vymyslet něco zajímavého. Vážně, u některých dílů jsem se tak nudil, že jsem si nebyl jist, na jaký seriál to vlastně koukám. Konec série naštěstí nasadil laťku zpátky. A multidoktorovský speciál k 50. výročí Doctora Who The Day of the Doctor? Ten tu laťku snad ještě překonal. Herecký výkon Matta Smithe: 90% (25.03.2013) (méně) (více)