Pán času

1. řada -> pro mě velké překvapení. Ušatý Doktor byl sympaťák a většina dílů měla slušnou kvalitu - 85% 2. řada -> o něco horší. Epizody už nebyly tak příběhově provázáné (to že v každém díle řekli slovo Torchwood, nepovažuji za provázanost) a zvyknout si na jiného Doktora bylo také těžké. Posledních několik epizod + jedna zhruba v půlce bylo však opět luxusních - 80% 3. řada -> Tennant se mi konečně dostal pod kůži a donutil mě zapomenout na ušáka. Marta Jonesová byla sympatická společnice a celkový příběh měl opět šťávu. I hudba se hodně zvedla a jednu dvě melodie si musím pouštět pořád dokola - 90% 4. řada ->Kvalitativně někde mezi 2. a 3. řadou. Ubylo těch opravdu originálních epizod. Poslední díl zase nejlepší, jako vždy. Donna Nobleová mi ze začátku lezla neskutečně krkem, ale nakonec mi její drsňácké výstupy začaly připadat vskutku vtipné. A teď už zase jen zbývá zvyknout si na nového Doktora. - 85% 5. řada -> Achjo, to se prostě nedá hodnotit. Celkově se kvalita stále drží a ačkoli se to stále tváří jako čtyřhvězdičkový průměrný seriál, tak pak přijde několik dílů, které z toho udělají nadprůměrnou záležitost. A nechápu jak, ale udělají nadprůměrnou záležitost i z těch dílů původně průměrných. Co se týče nového Doktora... když se řekne Doktor, tak si Matta Smithe prostě nepředstavím (narozdíl od Tennanta a ušáče). Že se mi na Doktora nehodí však neznamená, že se role nezhostil s naprostou oddaností a parádou a chvílemi mi přijde jako ještě větší pošuk, než byl Tennant. Amy Pondová opět povedená a rozhodně nejkouzelnější společnice. - 85% 6. řada -> Oprava - Matt Smith je svým vlastním způsobem rozhodně šílenější než Tennant. Šestá řada dostala zatím asi nejucelenější příběh, který se malými nitkami váže i do řady předchozí (TICHO) a zároveň dává zápletkový příslib i do řady budoucí. - 88% 7. řada -> Omg, omg... Moffat se už asi fakt zbláznil a používá taktiku Lostů, aneb když nevíme co se záhadou, zaplácneme jí záhadou ještě větší. A tak nám nevysvětluje otázky vyřčené už několik řad zpět. Události nějak popisované dřív jsou zde najednou popsané jinak (a ani v jednom případě to nevypráví Doktor, takže nelze užít Doktorovo pravidlo o lhaní). Stejně tak mě začíná štvát RiverSongová, poněvadž nikdy nevím, ze které doby zrovna je. A vůbec celá řada byla tak nějak zklamáním. Skvělé byly tak dva díly - cca prostřední s anděly a pak ten poslední (ve kterém ale byla ta kopa nesmyslů). Těch několik epizod před anděly bylo alespoň vtipných, ale ty v druhé polovině byly prostě takové nijaké průměrné. Vlastně bych to asi označil za prozatím nejhorší řadu. - 70% 8. řada ->Capaldi super, Clara a Missy taky... ale celkově asi druhá nejslabší řada. Provázanost epizod opět až na pár výjimek nulová a ty jednotlivé epizody ve výsledku nic moc, až asi 3 nebo 4 epizody (Strašidlo pod postelí, 2D bytosti a pak poslední dvojdíl). Ve výsledku ale ty lepší epizody buďto chvílemi nedávaly moc smysl, jak byly překombinované na efekt a zároveň tam bylo několik podivností a blbin. Vztahově a pointově se však vyvedly a i proto zanechávají v mysli určitou stopu. - 75% (11.06.2013) (méně) (více)

Omlouvám se za asi poněkud roztěkaný komentář, ale k tomuto roztěkanému seriálu to snad nevadí. Doctor Who je seriál, který toho má v sobě mnoho dobrého i zlého. Naprostá většina dílů je průměrných, menšina je výborná, asi pět dílů je naprosto brilantních, a pak je tu ještě nezanedbatelná porce dílů, které se velmi blízko blíží břečkovitosti, zvláště v první sérii. Obecně start tohoto obnoveného dílka se vůbec nepovedl, kdyby to byl seriál s menší mírou kultovnosti, tak ho snad i utnuli. Doctor Who sází na jeden z nejlákavějších a nejtvárnějších námětů, co vůbec existují, cestování časem. Paradoxně je velmi málo dílů, kde cestování časem hraje nějakou zásadnější roli, zvláště v éře Daviese, která mi prostě neseděla a těšil jsem se na každý díl, který nebude dělat on. Za Moffatovy éry, se z toho stalo více sci-fi a méně brak, což jsem pouze kvitoval. Seriál se vyrovnal, ale jak ubylo těch opravdu špatných epizod, tak ubylo i těch stoprocentních. Seriál má obrovský potenciál pro scenáristy, že mohou vymyslet takřka cokoliv, nemají prakticky žádné omezení. Proto mě v průběhu sledování fascinovalo, že naprostá většina dílů jede podle takřka totožného mustru a jen jednou za čas je tam něco jiného, neokoukaného. Většina dílů je o tom, že se někam teda vypraví, vždycky se tam stane něco nenormálního, a může za to většinou jeden a ten samý mimozemšťan (myšleno charakterem), který je strašně zlý a buď je z nějakého papundeklu anebo se převléká za lidi. Chybělo mi více spřátelených ras, které by něco v seriálu znamenaly a tvořily tak uvěřitelnější univerzum, včetně přehledného uspořádání mocenských skupin, časového a místního zasazení tam a tam, politiky, prostě tak nějak všeho. Výsledek je totálním zmatkem, ve kterém si scenáristé mohou napsat cokoliv, protože se v tom nikdo nevyzná a nikdo neví, co teda vlastně určitě bylo, co bylo vymazáno, kam se to podělo, co se zapomnělo atd. Chybělo mi více kreativity v Doctorových hrozbách. Velmi málokdy se jednalo o nějakou fyzikální záležitost, ať už s časem, či s něčím ve vesmíru. Obecně vesmírné reálie se tu prakticky neřeší, to asi není pro Doctora výzva. Ve všem špatném mají prsty emzáci a i když to z počátku vypadá zajímavě, téměř pokaždé z toho vzejde celkem trapná pointa. Výjimky existují a i zde je celá řada zajímavých entit, ze kterých mrazí. V naprosté většina případů však rasy, které se do seriálu pravidelně vrací, jsou ty nejméně zajímavé ze všech a ty nejzajímavější jsou tam jen jednou. Jsem naopak rád, že si seriál láme hlavu nad základními pravidly cestování v čase a i když na ně často kašle, neopomene vysvětlit, že to vlastně takhle nejde. Sice to pak nakonec jde, ale aspoň to nějak omluví. Ve většině jiných pořadů tohoto tématu na to kašlou úplně. Pak je tu ještě ten základní problém se samotnou koncepcí seriálu, a sice, že jediný pevný bod ve vesmíru je modrá budka. Tady se na žádné velké ztotožnění s postavami nehraje, protože sotva si člověk zvykne na jednu postavu, už je tam někdo jiný a všechno se to několikrát prostřídá včetně hlavní postavy. Je fajn, že s výjimkou Ecclestona, je výběr Doctorů precizní, a všichni mají něco do sebe a dá se na ně snadno zvyknout (nejsnáze u vynikajícího Tennanta, Capaldi se do role dostával trochu déle a Matt Smith měl výhodu ve skvělé vstupní epizodě), ale není úplně snadné to přijmout. Co se seriálu povedlo, že je často překvapivě velmi emotivní. Jednak za to může fakt, že cestování časem a dlouhé časové úseky, které postavy občas překonávají a také setkání se známými historickými postavami, to umí být emotivní samo o sobě. Ale také za to může právě časté střídání různých herců a loučení s nimi. Toto dělá seriál opravdu dobře. Pak je tu ještě fakt doctorových společnic. Tady zase musím casting zkritizovat, protože jediná, která mě opravdu vzala za srdce, byla Amy Pond a její Rory a snad ještě Clara ve své první sezóně. Zbytek je pro mě celkem zaměnitelný a bylo by úplně jedno, která z nich by zrovna kde byla. Jsou jen prostředkem pro to, aby si Doctor nepovídal jen sám se sebou a aby tam mohla být nějaká "kočka", nad kterou budou nerdi slintat. I proto je asi top společnicí River Song, která vlastně společnicí v pravém slova smyslu není, ale jako jediná se vyrovná i hlavní postavě. Mohl bych "Pána času" rozebírat ještě asi dlouho, ale asi to ukončím s obecným konstatováním, že je to dílo velmi nevyrovnané, v lecčems výjimečné, ale také často velmi hloupé, nesmyslné, a někdy naopak geniální. Je asi divné o něm napsat, že je to vlastně průměrný sci-fi seriál, bohužel jeho stinné stránky ho do té průměrnosti dávají, i přesto, že by o něm měl asi každý sci-fi fanoušek něco vědět a že některé díly patří do zlatého fondu. Je si na ně ale potřeba často dost dlouho počkat a přežít spoustu kravin, které si nezadají se stylistikou sci-fi padesátých let. (10.10.2016) (méně) (více)