Hercule Poirot

Poirot z těch nudnějších, což zamrzí obzvláště po začátku, kde je přítomno zajímavé, méně obvyklé prostředí a hlavně Belgicko - Francouzský souboj detektivních myslí, obého je trestuhodně nevyužito, souboje obzvlášť. Napitomělá je i Hastingosva část scén, která neskonale nudná, blbá a kýčovitá, ač mám jeho postavu jinak rád a plesám pohanský tanec kutarli - vangavaba pokaždé, když je ve filmu přítomen, tady to bylo naopak. Děj je možná až příliš překombinovaný a v druhé části skoro bez tempa, zkrácení by pomohlo. (26.09.2013)

Zelené padýmy, duchařské sesterstvo, inteligentní foxteror (hle, jednou to není detektivovo jméno, které je komoleno), lámání rekordů... Nu, tady se Poirot neztratil, ani neoslnil nad rámec svého nadstandardního průměru. Vrtá mi hlavou, co měla Agatha proti Řekům? Už několikátý díl, kde jsou líčeni jako ne zrovna oblíbení členové společnosti. (01.10.2013)

Poirot jiný, vážnější, starší. Tuhle změnu docela dobře ilustruje i změna dabingu, kde není hlasem malého, kulatícího se Belgičana energickým způsobem se projevující Jaroslav Meduna, nýbrž tak tróchen unavený hlas Petra Kostky. Neříkám, že je to dabing horší, jen postrádá tu energii, která by se zde místy hodila ... A místy zase ne, minimálně je tu hlasová věrnost se Suchetem výrazná. Případ je zábavný v tom správném Poirotím smyslu a je v něm patrná jeho neobvyklost, odrážející se třeba v atmosféře. Setkání s Jeppem je jedna ze scén, kdy jsem měl po dlouhé době na tváři připitomělej úsměv. (02.10.2013)

¨co má krom geniality, lehce nedovtipného podržtažky a povolání společného Hercule Poirot a Sherlock Holmes? Vztah k Ženám. (03.10.2013)

Dvě rozdílné části, ta první s nervózním Poirotem, která je plná vtipu a ta druhá, kde se může konečně ponořit do svého živlu, což mu, zmetkovi, evidentně vyhovuje, prý chtěl zločinu zabránit? To mu nevěřím, dokonce si myslím, že to celé zosnoval sám, aby se mohl dostat na ostrov za kusem pro něj vyhovujícího žvance, pche! (03.10.2013)

Příjemně exotické prostředí (ačkoli je to vlastně jedna budova se dvorem, jedny vykopávky a jeden hotel) jde Poirotovi k duhu a to i přesto, že je záhodno nosit oděvů světlých barev, které v Anglii zpravidla zdůrazňují, že paliva šedých buněk mozkových byl v Poirotím jídelníčku dostatek. Škoda jen, že nejvíc zajímavá a dle mého soudu i nejhezčí herečka hraje roli, kde o ní nezakopne ani poloslepý pasáček poštovních holubů, zatímco jiné, rozhodně ne tak hezké jsou v příběhu zdůrazňovány jako osoby, za kterými se každý muž otočí. Průměrný Poirot = nadprůměrný film. (04.10.2013)

Jeden z nejlepších filmů ze Suchetovo Poirotí série. Příběh je prost jakýchkoliv humorů, které jsou sice jinde vtipné a dobře fungující, tady by ale působily převelice nevhodně a narušovali by melancholickou atmosféru, kde geniální detektiv (jehož knír už nevypadá falešně a dostal méně brilantiny, hurá, hurá) pravdu odhaluje desetiletí po té, co se odehrál čin. Výtečně! Vždycky jsem měl nerad případy podle syžetu podobného Vraždám v Midsomeru, kde musím půl hodiny sledovat vzájemné vztahy aktérů ještě před tím, než se stane vražda (Poirot je jedna z mála knižnětelevizních postav, u které mi to nevadí). Film je natočen fantasticky i technicky / filmařsky a vybíhá z běžné rutiny, která se chtě nechtě po tolika letech vysílání seriálu (jestli se tyhle pozdější díly dají za seriál vůbec považovat) objevuje. Výtečně, klatěhyml. (06.10.2013)

Tuhle část Poirotí série bych nebetyčně zbožňoval, nebýt jedné věci . syndromu anglických detektivek - naprosto nudná (pro mě) půl hodina (minimálně), ve které se vysvětlují vzájemné vztahy, ukazují povahy postav, naznačují motivace... To mě ovšem nebaví, obzvlášť, když je k dispozici brilantní velmistr šedé kůry mozkové, u kteréhož je zábavné pozorovat ono rozplétání. Nadstandardní detektivka (čili standardní Poirot) v starndartním střihu Anglické panství & dědictví & dávné tajemství, zručně zhotveno, Suchettózně zahráno. (06.08.2013)

Vdík jedné z předchozích adaptací jeden z nejméně vděčných Poirotů, jelikož jsem však Ustinova Poirota neviděl (respektive jen kousek a jako malý ploutev a tehdy se mi to nelíbilo), beru toho Suchetova tak jak je, tudíž jako další z řady povedených adaptací, kde mě nejvíc bavila zábavnost postav, od Rakouského lékaře (obzvlášť ve scéně se zarudlou dívčinou), přes komunistického kohosi, až po vilnou spisovatelku (Aghato, podle kohopak si tu postavu psala?), kteří pro mne byli zajímavější, nežli děj samotný. Ovšem snad jen psoun stepní ví, jestli je to plus, nebo mínus (07.10.2013)

Poslední víkend... Poslední Víkend... Poirote, proč zas a znovu výlet na venkov, když je plný vražd a starých domů se starými rodinami? No, ale co, tvé tápání bylo, malý velký detektive zas projednou zábavné něčím trochu jiným, než díly (nebo filmy) jiné, tentokráte u mě vedla lehká nervozita detektivova, trošku větší, než-li jinde (nebo jsem si tak představoval). Ale v mnoha obdobných mě překvapuje stále zas a znovu jedna věc - převelice mrzký důraz na služebnictvo. (07.10.2013)

I přes závěr možná i lepší, nežli jinde, považuju Záhadu modrého expresu za jeden z nejslabších dílů seriálu/série. Po většinu času to totiž zábavný film není, pravda, chvíli se sice snaží alespoň hudba ozvláštnit scénu, ale i ta to brzy vzdá. Natočeno je to tak, že na mě v mnoha scénách působí barvy všeho vybledle a celé je to vlastně mnohem větší šeď, než-li jindy, dokonce i postavy, z nich velká část je přehnanou karikaturou a nikdy bych je za pachatele nemohl ni na pět minut podezřívat podezřívat. Podprůměrný Poirot = průměrný film. Na jednom místě navíc s asymetrickým knírem. (09.10.2013)

Poirot, který dostává nebetyčně zábavného protihráče, který ovšem není soupeřem. Tajemný hostitel, tajemné úmysly a k tomu hra, které nerozumím a nehodlám na tom nic měnit? Jo, ono to parádně funguje, zdá se, že ne u každého, ale u mě tahle malá změna s něčím tajemným více, nežli jen změněným jménem, nebo tajuplným milencem z dob před dvaceti lety. Bonus je, že nikdo, díky pohanskému bohu Perunovi za to, ani náznakem neřeší dědictví. (10.10.2013)

Stačí někdy možnost, aby šedé buňky mozkové mohly zkoumat postavu zahranou Michaelem Fassbenderem k tomu, aby se výsledek vyhoupl do nadprůměru? Ale jo. (11.10.2013)

Jedna z nejlepších Poirotovek, za což může jednak případ samotný, který se znovu obrací do minulosti všech protagonistů et cetera, et cetera, ale narozdíl od většiny jiných případů se tu neignoruje lid prostý, chudý a nudný a místo aristokrata je tu středobodem mrtvola pouhé služky. A také někdo najal kameramana, který v nestřežených chvílích, kdy zůstal bez dozoru, páchal záběry skoro artové. A také paní Olivierová mě tu, kdo ví proč, bavila víc, než jinde, takže skoro dosáhla na fenomenálního Hastingse. (28.05.2016)

Jeden z nejlepších Poirotů, jednak je hrozně zábavné ho pozorovat mezi chovankami dívčí internátní školy a navíc má v sobě kus šestákového, béčkového dobrodružství, plného agentů, převratů v exotických zemích a princezen. Ano, je to možná trochu laciné, ale hrozně osvěžující odbočka od hutných sídel a dědictví, jehož součástí je i vysušený komorník s vizáží chlupatého candáta. (28.04.2017)

Jeden z těch lepších dílů, který sice pracuje s provařenými proprietami starého sídla a dědictví, ale tentokrát je to ozvláštněno tím, že oběť je dítě, ačkoliv poněkud otravné, o kterém i místní kněz nevypráví zrovna lichotivě. Jinak je to jako vždycky, skvělé herecké výkony (ať žije kuní gezicht Juliana Rhind-Tutta), dobré lokace a jeden perfektně navoskovanej kníř. (04.06.2017)

Jeden z nejsilnějších a dost možná že i nejlepších filmových Suchetózních Poirotů (zlehka máváme jisté dvouhvězdičkové knihovnici, kterou tímto litujeme, že si nemohla Vraždu v Expresu užít a krom toho jsme se rozhodli, že začínáme užívat pluralis maiestaticus), který brilantně těží z neskutečně silné atmosféry, syrovosti a jisté zasněžené pochmurnosti, kterou dodává jak zvolené prostředí, tak především (jak jinak) děj a předloha. Prostě a jednoduše je zábavné pozorovat Poirota v takových stavech, ve kterých se zde objevuje, ve své vážnosti a v rozjímání nad etikou smrti. Výsledku hrozně pomáhá mimo jiné výtečná hudba, která je mnohem lepší, než v drtivé většině dalších Poirotovek. (12.08.2014)

Jednoznačně jeden z těch lepší, kterému pokud něco chybí, tak je to jednak podržtažka (ach, kde jsi Hastingsy Hugha Frasera a dokonce i to Agátino potřeštěné alter ego by se hodilo) a především bych ocenil trochu víc humoru, neboť vážnost kapající z každého centimetru filmového pásu (nebo z harddisku, to je fuk) Suchetovi zas tak nesluší. Ale jinak? Skvělé, až perfektní s výbornejma vedlejšíma postavama a pointou, která je sice překombinovaná, ale přesto fajn. (10.09.2016)

Tento způsob Poirota je poněkud... Poirotoprostý, nic proti madame Oliverové, je to dobrá vedlejší postava a dobrý protipól malého Belgičana, jenže tady často hraje první housle a to ji (i vzhledem ku genialitě ztvárnění titulní role) nesluší, i díky ní působí celý díl hrozně těžce. Navíc ve mě případ nedokázal vyvolat téměř žádný zájem a bylo mi upřímně jedno, kdo, proč a jak čin spáchal, což je rozhodně špatně, obzvlášť když je rozřešení poněkud laciné. Bohužel je to průměrný díl, v kterém neshledávám ničehož zajímavého, upřímně doufám, že další části série budou alespoň o stupeň lepší, navíc hodlám kout teorii o tom, že kvalita filmu je přímo úměrná úhlu zakroucení Poirotího kníru. (24.05.2014)

Tady není jedna Velká čtyřka, nýbrž rovnou dvě, jednak ta padoušská, jednak ta skoro až hrozivě moc sentimentální ve složení Poirot - Hasting - Lemonnová - Japp a to samo o sobě je prostě skvělé. Navíc i případ samý a jeho řešení je o řád lepší, než když se minule přemítalo nad tím, zda sloni mají, nebo nemají paměť, děj je sice lehce šestákově brakový, ale v té nejlepší možné podobě, která je poctou a nikoliv urážkou, čemuž dopomáhají i změny oproti předloze (uf, falešné dvojče bylo béčkovou proprietou už tenkrát, natož teď). Má to atmosféru, zábavnost, řemeslnou zdatnost a dobře navoskované kníry, víc pro velmi dobrou Poirotovku netřeba, byť na ty nejlepší pořád něco ztrácí. PS: A hele, on to dělal Sherlockán Gatiss, ha! (31.05.2014)