Hercule Poirot

Jeden z mých nejoblíbenějších Poirotů. Když jsem tento díl poprvé viděl jako malý, tak jsem byl při závěrečným odhalením Poirota tak napnutý a jenom jsem žasnul. Geniální předloha, geniální zpracování, napínavé, překvapivé, kvalitní scény s maskou a z toho vyplývající netradiční způsob vraždy, povedená také úsměvná scéna s hmyzem. A opět platí pravidlo, že na vše se dá přijít logicky a zároveň je pachatelem jedna z nejnepravděpodobnějších postav. :) (02.03.2013)

Uf!... Bez spoilerů... Byly to krásné časy... Takže trochu rekapitulace... Začalo to seriálem v roce 1989, od té doby vzniklo celkem 13 filmových sérií. Pro člověka, který viděl všechny díly, a tak trochu se zajímá o myšlení a filozofii Poirota, je vědomí, že s dílem nastává konec, velmi smutný. Konec je to ovšem geniální, velmi vhodně vybraný tip pro záporáka, návrat Hastingse, návrat na zámek Styles, morální dilema a především jedno z nejlepších závěrečných rozuzlení vůbec... Důkaz, že ne vždy bychom měli chtít vidět světlo a je dobré zůstat v temnotě. Důkaz, že konat dobro může být depresivní. A otázka váhy lidského života... A teď už jen pár poděkování. Děkuji A. Christie za postavu nejlepšího detektiva vůbec. Děkuji Britům, že 25 let točili tuto komplexní sérii a drželi se, v dnešní době pro mnohé "nudné," ale inteligentní formy příběhů vesměs dle předlohy. Děkuji Davidu Suchetovi, že 25 let vydržel hrát Poirota, a to tak dobře, že se jím stal, Jaromíru Medunovi a Petru Kostkovi za dabing, televizím Prima a ČT za vysílání v ČR. Děkuji Christopheru Gunningovi za hudbu pro Poirota v letech 1989-2005 a Christianu Hansonovi, který v posledních dílech na Gunninga navázal, ale přidal na vážnosti. Děkuji za důstojný konec. Au revoir... Opona spadla... (23.06.2014)