The Twilight Zone

"Rohatý náš osude, kolik centů přibude?" Ale no tak! Hádat budoucnost umí kočovné cikánky, to ví každej, kdo některé z nich na pouti dychtivě nastavil dlaň. Ale že by to uměla i plechová piksla na ubrousky s čertíkem na pérku? Čerta starýho! Říkal náš pan farář, že všechny naše kroky řídí náš Pán, tak jak by se to, co s náma bude, mohl dozvědět rohatej? Jedině snad, že by ďábel měl "tam nahoře" své lidi? Ostatně, já svou budoucnost znát nechci! Radši si ji poctivě odjezdím, s volantem pevně ve vlastních rukách. Takže toho čertíka nechám Apačovi, stejně ho viděl první :-). (13.07.2022)

"Na co myslíš, holčičko? Červenej se maličko..." Zatímco Mel Gibson začal hned čiperně budovat kariéru a zjišťovat Po čem ženy touží, Hector B. Poole byl nedůvtipný čulibrk. Jaký dar mu na kokos spadl z nebe, resp. z Twilight Zone, nepochopil ani po dvacátédeváté a stále dokola se ztrapňoval reakcí na něčí myšlenky, jako by mu to ti lidé říkali nahlas. Navíc to své čtení myšlenek přehrával hrozným způsobem. Jasná věc, musím strčit ksicht slečně málem až do drdolu, aby i ten nejhloupější divák pochopil, že teď jakože čtu myšlenky. Iritoval mě tím snad ještě víc, než vzájemné pitvoření telepatů v Cronenbergově Scanners, kdy spolu Stephen Lack a Michael Ironside soutěžili o co nejdebilnější škleb, aby bylo všem jasné, že teď spolu jakože telepaticky bojují. (08.09.2022)

"Z márnice "sestřička" vykukuje, nezvratný osud se naplňuje."  No vida. Stačí jedna návštěva nemocnice s nervama v kýblu a hned je člověk chytřejší. Například já jsem se dozvěděl, že Liz Powell, babička Alexe Browninga (panikařící studentík ve Final Destination) byla striptérka! Pardon, chtěl jsem říct profesionální tanečnice :-). (24.07.2022)

"Už za dunou příští, džus s ledovou tříští." Hang in there! Nevzdávej to, byť i k smrti vyčerpán, potácej se a třeba i plaz životem dál a dál, protože ... je to o naději. Možná už za příští dunou... najdeš nový svět, nový začátek u spásného pramene chladné, čisté vody. A třeba i smysl svého života, něco co tě přesáhne, například aby se o tvém synovi, lékaři a objeviteli řady léků, psalo v knížkách. (27.06.2022)

"Mlčel jako ryba, kde se stala chyba?" ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... (05.07.2022)

"Copak se to v troubě peče? Krůta nebo steak? Pan Grant křeslu neuteče, ten sen není fejk." Velmi strašidelná, do nekonečna zacyklená noční můra. To už není jen obyčejný trest za odporný zločin, ale pravé peklo, tedy trest absolutní. Boží spravedlnost v rukou soudce Nejvyššího soudu, Jeho ctihodnosti Roda Serlinga. Od něj by se i samotný Lucifer mohl učit, jak se připravují pekelná muka pro hříšníky. (08.09.2022)

"Ať je to ten nebo ten... jeden musí z busu ven!" No jo, ale který?! Záhada hodná šedých buněk mozkových geniálního belgického detektiva, protože já jsem ji, přiznávám, nerozluštil. Finální emzácký pokec u baru mě tedy překvapil. Sice mě z toho hrůzou nemrazilo, ale taky už nejsou šedesátá léta. Ale i tak to bylo dobré, určitě lepší než vidličkou do oka. Mimochodem, přesně takovou brutál reakci jsem od  Marťana očekával, leč marně :-). Ovšem šupácký dědek válel! Edit: Teprve po upozornění od Mr.Apache jsem s údivem zjistil, že ho hrál Jack Elam - ten drsný zabiják s mouchou v hlavni koltu, z úvodní přestřelky v Tenkrát na Západě. No vida ho, muže mnoha tváří! (25.07.2022)

"Kupředu levá, zpátky ni krok!" R.I.P. Romney Wordsworth. Resistance forever! Ostatně, stejně jako knihovník pan Wordsworth, i já se narodil v totalitě (takříkajíc "ještě za komančů"). Kafkův Proces jsem samozřejmě četl a jakou chybu udělal soudruh Rudolf Slánský, známý zpátečník, taky vím. Jsem každým coulem demokrat a svobodomyslný člověk, proto bych tenhle díl TZ umístil do samého středu soumračné krajiny. Nezpochybňuji ani zdejších 92%. Přesto uděluji jen čtyři rudé hvězdy. Kvůli tomu baleťáckému závěru a zvukové kulise. Při kafkovském Procesu se nebaletí a nemručí, bohajeho! Samozřejmě jsem připraven čelit důsledkům, které moje zpátečnické hodnocení může mít a tímto se vzdávám práva na obhájce. (15.07.2022)

"Kolem lidských nadějí, po cestě prašné, vojáci se šourají, naděje hasne." Válečně horečnatý a depresivně zaprášený příběh o marnosti čekání a o tom, že naděje umírá (před)poslední. Abraham Lincoln coby (poslední) mrtvý utěšitel. (27.07.2022)

"Až se stanu šampionem, smířím se i s vlastním skonem." Touha být v něčem nejlepší jako šidítko na existenciální úzkost? Neboť po tom, kdo skončil druhý (nebo nedejbože čtvrtý, že) už ani pes neštěkne? Dovoluji si nesouhlasit. Viz heslo olympijských her: Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se. Protože jinak by to bylo jako v tom vtipu: "Maminko, kam běží všichni ti lidé?" "To je závod, Pavlíčku, kdo doběhne první vyhraje pohár." "Aha. Ale kam tedy běží těch dalších padesát?!" Svět složený ze sedmi miliard šampionů, potažmo i sedmi miliard sportovních disciplín, pro každého člověka jedna, to je hrozná představa. Btw, kulečník mi nikdy moc nešel. (24.07.2022)

"Na Pintově talíři, duchové si zahýří." Zajímavý souboj. Obávaný pistolník Pinto Sykes, nyní (ne)mrtvý(?) vs. pověrčivý Conny Miller, zatím živý a machrující. Plus osočení ze zbabělosti, vzkazem ze záhrobí: "Nikdy mě nechtěl doopravdy chytit." Zaujala i tajnosnubná Ione, chlastající jako Dánka a ve svém tmavém cháronském plášti courající nocí po hřbitově, se svým strašidelným: "Pinto už na tebe čeká." Westernové ponaučení z příběhu - strach tě zabije spolehlivěji než kulka. (08.09.2022)

„Kdo bude pět árie, zmizne jako kólie!“ Tři hvězdy, ryze subjektivně. Možná mě za to Apač pošle do... kukuřice, ale ať. Jen upozorňuji, že povídku Jerome Bixbyho jsem nečetl, takže hodnotím pouze film. Spíš než „podobenství o totalitní společnosti“ (©Snorlax) jsem v tom viděl vizionářskou předpověď budoucnosti, „výchovu“ dětí bez vařečky, jen samým chválením a v rukavičkách, s Barnevernetem za zadkem. Chlapeček, telekinetický tyran, byl samozřejmě k zulíbání a výborně zahraný, včetně zlých pohledů při výhružném: „Ty nejsi dobrý člověk!“ Bohužel povídka byla pouze depresivní, bez jakéhokoli závěru, smysluplného rozuzlení nebo nedejbože mravního ponaučení či poselství. A ke všemu se Serlingem v úvodu, coby průkopníkem spoilerování ve vlastním filmu. (09.08.2022)

"Pár echt sviní v Norimberku soudili. Ostatní se tiše v davu ztratili." Nejprve malou výtku. Rádoby vřelá objetí nadužívají při každé možné i nemožné příležitosti Američané, to je jejich národní specialita. Esesák hrnoucí se do radostného objetí kohokoli (natož vězně z koncentráku) je scéna natolik mimo mísu, že jsem chtěl jít s hodnocením dolů. Ale u takhle závažného tématu prostě mouchy hledat nebudu. Železná karma s dubovou ratolestí se na hrudi odsouzeného Gunthera Lutze houpá. (21.07.2022)

„Děsná kosa, vedro jak cyp, zmrzlá rosa, kdy bude líp?“ Správná odpověď na otázku: „Kdy bude líp?“ samozřejmě zní: „Už bylo.“ Oběžná dráha Země se ani měnit nemusí, matka otrávená příroda si imho na nás už stejně brousí ekokudlu. Btw, viděno 20.7.2022, uprostřed pekelných veder a lámání teplotních rekordů v Evropě i v ČR, uff. Velmi příhodné. Trpěl jsem spolu se slečnou Normou, zpocený jako prase a pro lepší zvládnutí stresu si pořád dokola opakoval mantru „mínus 124, plus 110“, což je rozptyl mých teplotních zkušeností, od kryokomory až po saunu (tzv. suchou). A napadla mě hříšná myšlenka. S blížící se apokalypsou je to vlastně jako s lidskou smrtí. Je to neodvratné, nikdo se nezachrání, umřeme všichni. Jediné co můžeme ovlivnit, je JAK prožijeme zbývající čas. V tomto ohledu měla vlastně Norma štěstí. To co bylo za oknem ji potěšilo a zatímco ostatní si kvůli nadcházející apokalypse zoufali, ona si tu samou situaci aspoň chvíli užívala. (22.07.2022)

"Láska je jako Večernice, plující černou oblohou, náš život hoří jako svíce a mrtví milovat nemohou." (© Vladimír Mišík). Ostatně, my všichni jsme prý jen hračky [sic!] v rukou Boha a bůhví, kam přijdou naše duše po smrti. Peklo nicméně existuje, minimálně od roku 1961, má tvar válce a přijdou do něj i všichni nemilovaní. Dobré vědět. (28.06.2022)

"Vrásčitou stařenu s kosou... proháněj ranní rosou!" Hluboce lidské a mile optimistické, ovšem použitelné jen v Sunnyvale Rest, 478 Tranquility Lane. V domově plném čiperných, mobilních a soběstačných důchodců bez Alzheimera. Bohužel existují i hospice a eldéenky, kde se musí starouškům několikrát denně měnit plenky a otáčet je na posteli, aby neměli proleženiny, tam už je každá plechovková rada drahá. (08.07.2022)

"Z talíře teď Pohlreich čumí, jak emzáci vařit umí." Milé děti, strýček Serling vám teď na příkladu pana Chamberse ukáže, jak je důležité učit se cizí jazyky! Ale jestli zahodíte učebnice, vy pacholci líní, a budete se spoléhat na nepřesný, leckdy žertovně nesmyslný, strojový [sic!] překlad strejdy Gůgla, můžete skončit v emzáckém talíři! (20.07.2022)

"Užitečné dary máme, novináře nevítáme." Peaceful Valley, pop. 981. Holčička a kočička plus muž mínus pes. Plus 981 záhadných obyvatel, háklivých na své tajemství víc, než katolická panna na svůj věneček, mínus závěr epizody, který veškerou, pečlivě budovanou dramatičnost děje a předestření vražedného dilematu "Držet hubu a být... či nedržet a být zabit?" naprosto zpochybnil. Protože jejich ultimátní, ve finále odhlasované a zcela bezpečné řešení, to mohli zvolit rovnou, no ne? Žádné starosti s utajením, ergo žádné vražedné dilema. No jo, ale to by producenti přišli o peníze, Rod Serling o zábavu a my diváci o zajímavou dabl-epizodu. (11.09.2022)

"Stíny v mysli straší, od huby se práší." Stínová silueta, výhružně se sunoucí po zdi jako memento genocidy národů a hrůz nejhrůznějších, jaké kdy propagandou ohlušené národy (zatím?) napáchaly. Stále aktuální připomínka, neboť i dnes se v mnoha zemích najde dost ubožáků ducha mdlého, kteří jako Ádovy ovce vztyčují nenávistně pravici a policistům pak vysvětlují, že jen ukazovali "Jak vysoko skáče můj pes." Česko nevyjímaje, což je k pláči, ale také i trochu k jízlivému smíchu - protože o nějaké blbé, byť kvalitně oháknkrajcované hnědokošiláče z Čech a Moravy, by si Hitler (prohlašující nejen Židy, ale i Slovany za podřadnou rasu) ani kolo neopřel. Natož svůj malířský stojan s jednou nohou kratší, kvůli stabilitě podložený výtiskem Mein Kampfu. (11.09.2022)

"Máš už holku, ty pacholku?" I v malém domečku se mohou odehrávat velká dramata, ale radši to nikomu neříkejte! "Because seeing is not always believing." Prý romantický díl? Cha, leda tak pro nerdy a geeky, kteří se v tom našli :-). Ovšem velmi vizionářské. Natočeno desítky let před tím, než nám mobily a internet zplodily tzv. poslední generaci. Poslední proto, že i po třicítce stále single žijící mamánci, ubytovaní v mamahotelích a "existující" už jen na sítích, už žádnou další generaci nezplodí. Rozmnožovat se nám nebudou, to by se totiž museli nejdřív spárovat, ergo vylézt zpod maminčiny sukně a dát vale svému dětskému pokojíčku. Samozřejmě mám na mysli odstěhovat se někam ven, do reality a ne do světa virtuálního, falešně slibujícího lásku, štěstí a klid, to vše v dřevěné maketě Model of Boston Rezidence of Mr. and Mrs. Copley Summers. (27.08.2022)