Krajní meze

Mne sa na Krajných meziach páčilo, že sa nebáli tváriť omnoho béčkovejšie, ako Akty X, ale že na rozdiel od nich prinášali epizódy, ktoré mali vyústenie a jasnú pointu, väčšinou sprevádzanú nejakou solídnou myšlienkou. Ako keby sa jednalo o adaptácie poviedok slávnych sci-fi spisovateľov typu Isaaca Asimova, alebo Philipa K. Dicka. Diely nijako nenaväzovali, čo si spomínam na tých pár častí, takže sa dala pozrieť ľubovoľná časť bez znalosti prechádzajúcich udalostí. Z niektorých ma riadne mrazilo. (05.10.2012)

Krajní meze odbyl můj oblíbený uživatel Radek99, že jde o pouhý odvar kdysi tak kultovních Akt X. Tak jednoduché to ale není. S Akty X jsou Krajní meze zpřízněné pouze prostřednictvím žánru, jinak jdou vlastní cestou. Nespojuje je ani příběh, ani postavy, pouze sugestivní úvodní znělka navozující atmosféru tajemna, skvěle nadabovaná Lukavským. Každá epizoda představuje samostatný příběh ukončený pointou. Kamenem úrazu ale je, že všechny příběhy se dají označit mlhavým termínem fantastika, kde najdeme velké množství žánrů od sci-fi přes pohádku, fantasy, horor až po mysteriozní povídky. Zkrátka ne pokaždé se scénář může strefit do divákovy chutě. Pravověrný ctitel sci-fi asi bude poněkud dotčen vyloženě duchařským motivem, zkrátka nelze se zavděčit všem. Na seriálu se navíc vyřádil početný tým scénáristů, takže kvalita kolísá a zatímco u jiných projektů je od slibného začátku typická sestupná kvalita, tady je to vyloženě sázka do loterie. Slabý díl může obsahovat první série a silný může být v posledním ročníku. Do třetice pak Krajní meze přišly ještě před americkou seriálovou revolucí z přelomu tisíciletí, kdy se seriálové tvorbě výrazně navýšily rozpočty, takže z tohoto projektu často čiší zoufale laciné studiové provedení. Celkový dojem: 55 % (22.01.2013)

Jéé, já tu nemám komentář k jednomu z nejlepších sci-fi seriálu všech dob? Tak jak začít? Asi tak - v 96-97 přišel seriál, který v té době pro mě byl jako zjevení. Sci-fi seriály se u nás sice vysílalo, ale buďto v té době pro mě nudný a nepochopitelný Star Trek, nebo spíš do krimi/hororu laděné Akta X, nebo úlěťárny, které využívaly sci-fi prvky jen jako prostředku k akci (Zmije, Robocop). A najednou přišly Krajní Meze a já věděl, že to je láska na celý život. V každém díle se odehrávalo něco jiného, v každém díle byl jiný sci-fi námět, byl z jiné doby, jiného prostředí a s jinými hrdiny, dokonce i z jiného subžánru. Rodinná dramata, thrilery, hororové díly, romance i hardcore sci-fi. Společného měli jen většinou obyčejné lidi, kteří se střetli s něčím neobyčejným. Mimozemšťani hodní i zlí, roboti, cestování časem, úžasné vědecké objevy, vesmírné díly z daleké budoucnosti i příběhy takřka ze sousedství. Navíc to byly příběhy, u kterých nikdy nebylo jasné, jak skončí. Kolikrát se mi stalo (a určitě jsem nebyl sám), že při sledování příběhů přišlo finále a poté pointa, která naprosto změnila celý děj a donutila mě koukat s otevřenou pusou a otázkou "jak je tohle možné". K tomu známí herci, nezapomunetelné moudro na začátku i na konci od pana Lukavského, ucházející efekty. První dvě série jsou naprosto bezchybné, později od třetí série (to už jsem měl něco nakoukáno) už začala kvalita mírně kolísat. Jistě některé díly (ale zas tolik jich nebylo) byly dokonce příšerné, některé jen průměr, ale stále v každé sérii bylo spousta příběhů u kterých se znovu dostavoval onen wow efekt. Třešničkou na dortu byly vzpomínkové díly, které zručně (i když to občas zaskřípalo v logice) spojovaly různé příběhy, přičemž to tu nebyla výplň, ale plnohodnotné díly s mnohdy drsnou pointou. Seriál skončil a já mám strach, že nic podobného už nevznikne... dnes už na to není doba, sci-fi žánr pomalu mizí a pokud přijde, jedná se o komix, nebo o něco ultrarealistického, kde není pro fantazii místo. Nicméně pro mě je tohle zlato na poli seriálů. Pro úplnost - nejlepší epizoda je pro mě Quality of Mercy - ve válce s mimozemšťany je zajat voják a umístěn do vězení s mladou holčinou, kterou mimozemšťani pomalu mění na jednu z nich. Veškeré pokusy o útěk končí špatně a hlavní hrdina si pomalu uvědomuje, že se odsud nikdy nedostane... kdo viděl a pamatuje si díl včetně pointy, pochopí. (19.12.2007)

Twilight Zone(s) wannabe. Velká škoda je, že Krajní meze si takřka veškerý svůj potenciál vyplýtvaly hned v úvodní celovečerní epizodě, ve které zadaptovali dokonalou povídku "Písečníci" od G. R. R. Martina. Poté již následovali pouze klasické epizody, u nichž většinou nejlepším momentem byla nezapomenutelná znělka. Bohužel až příliš často platilo, že úvod před znělkou je výtečný a navnadí, po znělce následuje nudná půlhodina a až ke konci se to opět rozjede. Krajní meze měly hodně dobrých dílů, ovšem jen málo geniálních a nekonečné tucty těch průměrných. (23.07.2007)

Především druhá řada seriálu je naprostým skvostem. Každý díl je takovým malým sci-fi filmem a nikdy nevíte, jak který skončí, protože zhruba ve 30 % je konec správně tragický, ve 30 % nejednoznačný a pravý happy end je v tom zbytku, což bylo v době uvedení seriálu naprosto vyjímečné. Další řady neměly sice již tak kvalitní nápady, ale i tam se čas od času našly díly, na které člověk nikdy nezapomene. Problémem seriálu může být fakt, že prvních asi jedenáct dílů (snad až na ty úvodní dva) jsou vpravdě dementní (nejvíc asi White Light Fever a Dark Matters) a ta pravá kvalita začíná až dílem Quality of Mercy. První série obecně je taková nejhorší a člověk se přes to musí nějak probrat k té úplně nejlepší, k druhé. Díly jako Straight and Narrow, Trial by Fire, The Deprogrammers a především The Light Brigade (dle mého nejlepší díl seriálu) by měly patřit do zlatého fondu sci-fi. Druhá série má taky rozhodně nejlepší hudbu. Hudba, která hraje ve vypjatých momentech dílů jako The Light Brigade a Inconstant Moon, je nezapomenutelná. Ale i v dalších sériích se najdou skvosty jako Tempests, A Special Edition, Tribunal, Glitch, A New Life nebo Abduction. Problém je, že divák si v průběhu sledování zvykne na všechny možné zvraty a tak nějak je očekává a už to nejsou takové šoky, jako v případě prvních dvou sérií. Z některých dílů mi pořád běhá mráz po zádech a pocit naprosté bezmoci z často tragických konců je trvalý. (22.07.2005)