Dr. House

Je skoro neuvěřitelné, že se v záplavě stále stejných nemocničních seriálů objevila série, která je odlišná, originální, neotřelá a zkrátka tak trochu o něčem jiném. Můžete namítnout, že všechny díly mají prakticky stejný průběh a že celý seriál stojí a padá s ústřední postavou dr.House, ale přesto to báječně funguje. (08.05.2007)

Tvůrci House zvolili podobný přístup jako tvůrci Kriminálky Las Vegas – tedy co díl, to jeden řešený případ, akorát nejde o vraždy nýbrž o neobvyklé nemoci. A na ty je dr. House expert, ne už tak na vztahy k pacientům, potažmo k lidem obecně. Léčení případů typu „mám empétrojku v konečníku“ považuje za urážku svých schopností, k pacientům přistupuje jako k výrobkům, ze kterých je nutné odstranit závadu a příliš úcty nechová ani ke svým spolupracovníkům. Jeho těžce ironický náhled na život dodává seriálu potřebnou šťávu a právě díky němu jen těžko sklouzne k nezáživné rutině. (24.10.2006)

Ano, uznávám, napětí tam je, humor také (předložený cynismus hlavní postavy), ale tím jsem tak nějak vyčerpal repertoár pro své hodnocení. Já ti nevím, ale seriál, dokonce epizodní seriál, který startuje každou další epizodu podle pořád té stejné šablony, začne brzo nudit, nezdá se ti? Oprave mě, pokud se pletu. Na scéně se objeví pacient s nemocí, kterou nikdo nezná. Padne pár nepřesných diagnóz a následná léčba pacientův stav tragicky zhorší. Celý tým je z toho úplně vedle. Nikoho nenapadne zapátrat trochu mimo operační sál. Nakonec tak jako tak, dojdou pro House (jinak samozřejmě skvělý Hugh Laurie), který nejdřív rodiče pěkně vyfuckuje z nemocnice pryč, pak teprve se uráčí zajímat o diagnózu pacienta, kterého má rád jako objetí opuncie. Párkrát si zatočí s jojem u jakési tabule a ejhle, nová diagnóza je na světě. Stačí si prostě seřadit slova na tabuli a ze vzniklého akrostichu přečíst prostě název té nemoci. Většinou se jedná o něco virového z Asie nebo důsledky domácího násilí na nemocném. Všiml sis toho také? Je to tak prosté, to by mě nenapadlo ani v horečce. Oni vyfuckovaní rodiče pak závěrem každého dílu poděkují Housovi, jakože to pochopili a všichni si to tak nějak vyříkají. Střih, titulky a druhý den jedeme nanovo. Nový pacient a nová nemoc z Asie. Jojo a tabule a děkovačka závěrem. Tomu se říká konečná. Když si přečtu zdejší komentáře a udělám si z toho takový výcuc, dojdu nutně k závěru, že kladně se hodnotí především cynismus samotné hlavní postavy. Vše ostatní tak nějak nasvědčuje tomu, co jsem sám zmínil. Neustále se opakujicí klíše podle té stejné jedné šablony. Nuuudááá. (29.11.2011)

Je pravda, že tento seriál mě neoslovil ihned, co se dostal do televize, ale postupně jsem si ho velmi oblíbil. Počínání Gregory House přináší velké pobavení i poučení. Zbytek týmu je poskládán velmi dobře a vytváří skvělé pozadí za Housovými skopičinami. Škoda že seriál ztrácí postupem času na zajímavosti v důsledku ohraných situací při řešení případů. Velmi se mi líbil závěrečný příběh 4. série, který je rozdělen do dvojdílu a stojí opravdu za to. Snad se někdy dostanu k tomu, abych zhlédl úplně všechny epizody. PS: Olivia "Třináctka" Wilde je naprosto boží! (25.12.2007)

V dnešní době, kdy je kvalitních seriálů plná prdel, neni tohle nic extra. Největší problém je v tom, že každej díl má v podstatě stejnej vývoj a že díly na sebe nenavazujou a tak se ztrácí takovej ten pocit, že se musim na každej díl kouknout, abych o něco nepřišel. Ale zase na druhou stranu je Dr. House daleko lepší než nějaký pohotovosti nebo Nemocnice Chicago hope a hugh Laurie je takovej dost dobrej týpek a hlavně je s nim fakt sranda (24.01.2007)