Dr. House

První tři série jedou podle stejné šablony. House hláškuje, kolegové se ho snaží pochopit a jeho pacienti jsou přes počáteční šok většinou rádi, že je léčil právě on. Na konci třetí série tvůrcům došlo, že rozehráli geniální partii, která si zaslouží pokračování. Nespokojili se však s nastavovanou kaší jako ostatní a přišla nutná změna. Ta se projevila v následující sérii, která je podle mě nejlepší. Houseův nový tým, Wilsonova přítelkyně, návštěva CIA, natáčení dokumentu a kadence hlášek, která lehce způsobí kýlu. Zároveň tato série obsahuje i největší perlu celého seriálu. Tou je závěrečný dvojdíl, který byl nejsilnějším seriálovým zážitkem mého života. Další série ještě více sklouzávají do soukromí hlavních postav a v tomto precizním provedení je to pozice, která diváky nikdy neomrzí. 1. - 3. série: 90%, 4. série: 100%, 5. série: 90%, 6. série: 95%, 7. série: 90%, 8. série: 90%. (27.08.2009)

Hjůgí je bomber, o tom žádná. Ovšem miriáda dílů, zaměřených na výskyt - pro Nové Jersey - mírně netypických bebí a chorůbek, začne pozvolna nudit. Šmatlavý doktor to vždycky zachrání verbálním odpravením libovolného okolojdoucího, ovšem časem je to trošku málo. Je sice pěkné vyzvědět, že se akutní ruprtura konečníku může maskovat jako ektodermální dysplazie, ale postupně seriál působí podobně uvěřitelně, jako vybíjená v Midsomeru, tedy okrese, kde je pravděpodobnost dlouhodobého přežití -15%. (30.04.2012)

Díval jsem se poprvé, a napoprvé to byl dosti chaotický, ale velice zajímavý děj, při kterém jsem se dozvěděl, proč vlastně Dr. House kulhá a celkově vše kolem jeho operace a dalších dvou příběhů. Takže jsem se možná i trefil do nejlepšího. (( :: A teď po spoustě okoukaných dílů musím říct, že jsem si ho zamiloval. (06.03.2007)

Ten seriál mě v zásadě nebaví. Už po sedmi, osmi epizodách se vám zajídá neustále se opakující struktura jednotlivých dílů : pacient se zčista jasne sesype, nikdo neví proč, následují "diferential diagnosis", první diagnóza a léčba, které se prokážou jako špatné - záchvat (křeče, zástava srdce, halucinace), další léčba, další selhání a konečná správná diagnóza, jenž je buď naprosto banální nebo neuvěřitelně exotická; k tomu všemu navíc jako bonus dva, tři odlehčující, malé případy, na kterých si House se svým cynismem smlsne. Čímž se dostávám ke dvěma důvodům, proč s tímto "seriálem, jenž mě v zásadě nebaví" vlastně "ztrácím čas". Hugh Laurie. Gregory House. Na svých mrzáckých bedrech totiž nese ne půlku, ne tři čtvrtiny, ale pro mě rovnou pětadevadesát procent úspěchu seriálu. Herec k nezaplacení. A jméno seriálu je příznačné - tohle je v zásadě one man show. / Čtvrtá série přinesla konečně kýžené oživení... A nemyslím tím jenom Třináctku :) Zvedám o deset. 80% (05.11.2007)

První díl byl moc zábavný, druhý taky, třetí, no, třetí už míň...a takhle bych mohl pokračovat dál. Po pár dílech vypozorujete opakující se stereotypy, na každou suchou hlášku připadá jeden hepáč, které nesnáším, na každou polosuchou jeden záchvat pacienta, který začne koulením očí a třesem ruky a po ukázce postelové lomcáže, která by se neztratila ani ve Vymítači Ďábla, končí, jak jinak, hepáčem. Zkusím ještě pár dílů, jestli se neobjeví ještě něco zábavnějšího, nějaká rasová nekorektnost nebo genderové tření, ale už teď vím, že nejodvážnější, čeho se US debilové odváží, byly čínský lesby, kterým při pokusu zabijí dítě. Objevil jsem ještě další parádní kousek: překladači Novy, odhadem na úrovni google translator, ver. 1.0 přeložili: Vindaloo Curry jako moc dobré indiánské jídlo s papričkama:-)))))) No nejsou k sežrání? (15.09.2011)