Mentalista

Ze všech možných kriminálek mi sedí nejlépe ty odlehčené, ty které nejsou zbytečně depresivní a nabízejí víc než zločin, vězení a smutek. A právě takový je Mentalista - odlehčený, zábavný, ale stále poutavý a dostatečně seriózní. Celý seriál staví především na hlavní postavě a tudíž i na herci v hlavní roli  - geniální Simon Baker je jedním z těch herců, které prostě musíte milovat a když se šibalsky usměje, musíte se zaručeně usmát taky. Na Mentalistovi samotném nenacházím jedinou chybu, tato postava je dokonale promyšlená, do detailu skvěle napsaná a věrohodná. Líbí se mi, že na první pohled sympatický Patrick je ve skutečnosti docela bezohledný a sobecký, přidává mu to na věrohodnosti. Najde se tady ale i pár chyb - seriál se totiž ostatním postavám věnuje opravdu málo a některé - především Lisbonová a Cho tím opravdu trpí. Cho je přibližně od poloviny první série redukován na nevrlého svalovce a dostává minimální prostor. Lisbonová má sice mnohem víc dialogů a tráví na obrazovce víc času, ale její postava se nijak nerozvíjí. Mezi ní a Janem není žádná chemie a to je asi ta největší chyba v celém seriálu. Robin Tunney mi bohužel také není příliš sympatická. Ženské postavy, které se v seriálu objeví jen párkrát - Lorelei, Sofie, Erica, se všechny k Patrickovi hodí mnohem víc a mnohem víc mě bavily. Další problém je bohužel i vysoký počet dílů, které mě opravdu zklamaly a které prostě nedávají smysl (vrahem je často někdo naprosto náhodný, kdo se v dané epizodě téměř neobjevuje, stane se něco, co nedává žádný smysl, objevuje se hypnóza a další pavědy, aby se příběh dostal, kam musí,....) před šestou sérií se příběh hodně točí v kruhu a závěrečná série mě dost zklamala nelogickým zakončením. Mentalista však nabídne i pár opravdu geniálních dílů, pár sympatických momentů (především v první sérii), několik skvělých herců a hereček v epizodních rolích (Emmanuelle Chriqui, Morena Baccarin, Malcolm McDowell, Leslie Hope, Frederick Koehler), pár vtipných scén, a opravdu výbornou šestou sérii. Domnívám se, že největší slabinou tohoto seriálu je krátká stopáž každého dílu, což scénáristy nutí některé aspekty - většinou osobní životy hlavních postav - redukovat na minimum. Také jde poznat, že Rudý John byl domyšlen až v pozdějších sériích - vyvrcholení je super, ale chybí tady ten build-up, podezřelí nedostávají dostatečný prostor a jako diváka mě příběh neupoutal tak, jak jsem doufal. 65 % (08.03.2024)

Tak tohle je bezesporu ta nejlepší epizoda z celého seriálu! Dokonale vymyšlený příběh zde nabídne geniální a přitom uvěřitelné zvraty, poskytne hercům dostatek prostoru při skvostné závěrečné konfrontaci a hlavně diváka seznámí s postavou Patricka Jana - tato epizoda totiž pomocí brilantních dialogů ukáže Jana takového jaký je - veselý a trochu potrhlý génius, který ale o všechno přišel, zhroutil se mu život a teď touží po pomstě. Metafora s Bílou velrybou, mistrné dialogy, herecký um schovaný do těch nejmenších detailů a výrazů tváře - to všechno jsou jen další třešničky na dortu té nejsilnější epizody z celého seriálu. To nejlepší na Flame Red je ale to, že se tady najde prostor pro všechno - vývoj hlavní postavy nijak nezastíní vyšetřování samotné. Najde se tady i pár minut na sympatickou romanticko-komediální konfrontaci mezi Grace a Rigsbym. Prostě tady nic nechybí a nic tady nepřebývá. 10/10 (05.03.2024)

Od samého začátku tohoto seriálu jsem od každé epizody očekával a vyžadoval souboj myslí, do detailu promyšlenou konfrontaci v intelektuální rovině. Všechna ta snaha dopadnout Rudého Johna tedy rozhodně nemůže vyvrcholit jinak než právě střetem geniálních myslí Rudého Johna a Patricka Jana. Jane musí proti svému největšímu nepříteli využít toho, co umí nejlíp, musí ho přechytračit, musí být o krok napřed. (Patrick Jane není žádný akční hrdina, je to génius s vyjímečným pozorovacím talentem, a tak by nedávalo smysl, pokud by se z Mentalisty stal akční trhák, kde hrdina likviduje protivníky po tuctech.) Tvůrce tohoto seriálu to naštěstí viděl stejně, a tak výsledek opravdu stojí za to. Jedná se o skutečně promyšlenou (a sympaticky minimalistickou) konfrontaci nejen s Rudým Johnem ale s celou Blake Association. Příběh je velice dobře vymyšlený, nikdo tady nemá příliš navrch, obě strany musejí využít všeho, co mají k dispozici, aby měly v závěrečném střetu šanci. Také mě potěšilo, že se všechny postavy chovaly logicky a jejich rozhodnutí odpovídala jejich osobnostem. Zapojení FBI a skvělé nové postavy - ředitele Abbotta - je výborný způsob, jak smysluplně rozvíjet příběh a dostat do něj nové postavy. Samotný závěr epizody stojí za to vidět několikrát, je tady tolik zajímavých detailů, které divák může obdivovat znovu a znovu. (Největší slabinou je tady nedostatečný build-up z předchozích sérií, ale to není vina tohoto dílu, ono se to nedá během jednoho dílu dohnat.) 10/10 (08.03.2024)