Kriminálka New York

Niektoré časti sú naozaj dobré a držia vás v šachu celý čas, a niektoré vás zase nudia, ale naštastie prevládajú tie napínavejšie. Okrem iného, skvelý návod pre vrahov a iných kriminálnikov, ako sa zbaviť svojich odlačkov, nezanechať stopy, ba dokonca ako naložiť s mŕtvolou aby nemohla byť identifikovaná :D (20.03.2008)

Tato Kriminálka New York se mi zpočátku líbila nejméně ze všech. To se ovšem postupem času změnilo a shledávám ji též velmi povedenou. Nicméně musím říct, že ze všech tří Kriminálek není žádná, která by se mi nelíbila a sleduji všechny. To možná zkresluje můj komentář, každopádně si za svým názorem stojím. Doporučuji, aby si každý udělal vlastní obrázek. (01.03.2008)

A je tu další spin off, jehož nevalná kvalita je vzhledem k původnímu seriálu až mrazivá. Opět se změnili hlavní hrdinové, ústřední znělka (ta je opravdu příšerná) a samozřejmě i, jak už napovídá samotný název, místo děje seriálu. Takže to vezmeme postupně. Samotní vyšetřovatelé jsou nezajímaví a nesympatičtí, přesto je však příjemnější sledovat vyšetřovatele z New Yorku než jejich kolegy v Miami. Rozřazení postav je tu samozřejmě podle klasického schématu z LA, i když zde se spíše jedná o kopii Miamského spin offu. Gary Sinise nemá dostatek charakteru na to, aby dokázal táhnout děj a ostatní mu v tom zdatně sekundují. Jednotlivé případy přestávají být zajímavé už v momentě příjezdu kriminalistů a místo činu, neboď děj každého dílu sestává z jedné a té samé věci, kde jedinou proměnou je pachatel a místo činu. Každému dílu chybí jistá úděrnost a postrádá razanci známou ze syrové atmosféry první řady LA. Narozdíl od neonů v Las Vegas a prosluněného Miami postrádají ulice New Yorku tu jistou krásu a tvůrci se dokonce ani neobtěžují vypomoci ději nástrahami velkoměsta či zdůrazňováním jeho velikosti. Jednotlivé charaktery nejsou moc propracované a divák je spíše pasivní než aktivní figurou. U Grissomova týmu jsme přijímali fakta a mohli o nich přemýšlet, zde jsou nám servírována rovnou i s návodem k použití. Navíc samotná aplikace nějakých technologií už se pohybuje na hranici se sci-fi. Ne děkuji, raději zůstanu u své milované Kriminálky Las Vegas, i když kvalita posledních epizod je též nevalná, a natěšen budu čekat na dvojici epizod od Quentina Tarantina, které na obrazovky doplují již za chvíli. (12.05.2007)

Odvar opičící se po Kriminálce: Las Vegas. Je to pořád to samé, jen jsou tu jiní hrdinové, jiné mrtvoly a více sci-fi techniky, kterou se však seriál zcela vážně snaží podat jako reálnou. To bytostně nesnáším, a proto dám příklad: Chlap přijde do obchodu v kabátu. Detektivům se na tom něco nezdá, tak si z totálně nekvalitního záznamu černobílé bezpečnostní kamery přehrají záznam. Obraz plný šumu si 300x zvětší, vyhladí tak, že můžou sledovat vši skákající ve zločincově hlavě a automatický program na rozeznávání vražedných zbraní pozná, že chlap měl pod kabátem páčidlo, kterým s pravděpodobností 78,56% někoho zabil. Pokud tohle má někdo vydržet, já to rozhodně nejsem. (10.12.2010)

Já jsem dlouho nemohla Gary Siniseovi přijít na chuť. Má vždycky takový neprůstřelný a přemyšlivý výraz ve tváři. Je to s ním jako s vínem. Zprvu se vám může zdát trpké, ale po dvou nebo třech sklenkách začíná sládnout na jazyku. Anthony E. Zuiker chtěl původně jinou znělku k seriálu, než je již zmiňovaná Baba O´Riley. Měla to být píseň Behind Blue Eyes také od The Who. (03.06.2010)